Autoforum

zvětšit fotografii /

Je to jedna z největších legend mezi závodními jezdci, i když v rallye vyhrál „jen” dva tituly mistra světa. A nadšení pro věc ho neopustilo ani v 70 letech.

Snad nemusíme dlouze popisovat, kdo je to Walter Röhrl. Mistr světa v rallye z let 1980 a 1982. Druhý vicemistr světa z roku 1985, kdy za volantem jedné z legend této slavné éry poznal i hořký konec skupiny B. Vítěz 14 závodů mistrovství světa, držitel rekordu Pikes Peak z dob, kdy cesta na něj skoro neznala asfalt, vítěz Le Mans z roku 1981. A nad to všechno především skvělý jezdec, který už bude jednou pro vždy zapsán v historii jako jediný člověk, který v časech skupiny B v roce 1982 povodil čtyřkolky Audi s mohutnými turby za volantem Opelu Ascona s 2,4litrovou atmosférou a pohonem zadních kol.

Je to pilot ze staré školy. Dokáže ohromit schopností dokonale ovládat monstra typu Audi Quattro a přitom si udržet precizně čistý styl, při němž neopouští ani meziplyny s dvojitým vyšlapáváním spojky, jak se sluší a patří. Sám o sobě říká, že musí být trochu šílený, když dokázal v 80. letech vplouvat s mnohasetkoňovými mašinami mezi davy na poslední chvíli uhýbajících fanoušků. A asi na tom něco bude - omezený pud sebezáchovy s precizním jízdním stylem dělá mistry. A Röhrl je mistr.

Je tak dobrý, že se jako řidič dokázal uplatňovat i dekády po konci své kariéry. Považte, že před pár léty byl stále jedním z těch, kteří se s Porsche 918 Spyder pokoušeli o rekord Nordschleife. Nakonec to nebyl on, kdo jej zajel, za nejrychlejším kolegou ale zaostal o pár sekund - v 66 letech. To si spousta řidičů výská, když jim doktor ještě vůbec dovolí řídit...

O Röhrlovi bychom mohli mluvit dlouho, dnes se k němu ale vracíme z jednoho prostého důvodu - v úterý 7. března oslavil sedmdesátiny. To by si zasloužilo článek samo o sobě, sám Röhrl se ale pochlubil tím, co si k narozeninám dal. Ano, sám, protože buď můžete jako Janek Ledecký léta plakat, že „nejlepší dárek jsem dostal, je to už let” a nebo raději na nic nečekat a obdarovat se osobně. Přesně to Walter R. udělal a papuče ani elektricky vyhřívanou deku si nenadělil.

Pořídil si Porsche 911 R - prý mu manželka řekla, ať si ho koupí, když po něm tak touží. Pořídit si z nadšení k sedmdesátinám 500koňovou 911 s manuální převodovkou, to chce vážně nehynoucí vášeň pro řízení. Pokud se ale zrovna u někoho nedivíme, že jej neopustilo, je to tento muž...

Tak dodatečně všechno nejlepší, Waltere Röhrle. Mimochodem, kdybyste to nevěděl, Porsche vám při této příležitosti uspořádalo výstavu, kde se krom různých poršáků objevuje i soutěžní Audi Quattro. Tomu se říká pocta, přitáhnout kvůli jednomu člověku do muzea Porsche vůz úplně jiné značky. Jen o něm ale Walter R. říká, že je to „nejbrutálnější stroj jeho kariéry”, tak co by to bez něj bylo za výstavu...

Zvolená specifikace hodně připomíná tu, kterou si pořídil šéf sportovní divize Porsche Andreas Preuninger

Röhrl během své dlouhé kariéry řídil kde co, právě Porsche se ale jeho životem táhnou jak červená nit

Řada lidí ho bude znát hlavně díky mistrovskému řízení brutálního Audi Quattro. S ním ale vyhrál jediný závod a v mistrovství byl nejlépe třetí, tituly získal s Fiatem a nejpozoruhodněji s Opelem

Petr Miler