Britové vybrali nejpodivnější auta z východu Evropy. Těch českých je tu požehnaně

Pro nás často běžné vozy, pro Brity bizarnosti. Podívejte se na výběr více než 20 nejpodivnějších aut z východu, ta s nápisem Made in ČSSR vládnou.
  1. Autoforum.cz
  2. Rubriky a sekce
  3. Fascinace a historie

Britové vybrali nejpodivnější auta z východu Evropy. Těch českých je tu požehnaně

26.12.2018 | Petr Prokopec

Britové vybrali nejpodivnější auta z východu Evropy. Těch českých je tu požehnaně

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Pro nás často běžné vozy, pro Brity bizarnosti. Podívejte se na výběr více než 20 nejpodivnějších aut z východu, ta s nápisem Made in ČSSR vládnou.

Nemusíte patřit mezi až tak dříve narozené, abyste pamatovali dobu centrálně plánovaného hospodářství. To používaly všechny země tzv. Východního bloku, tedy státy, které byly po druhé světové válce zahrnuty v zájmové zóně Sovětského svazu a ať již dobrovolně nebo nuceně se staly jeho satelity. Česko mezi ně patřilo, což se projevilo i na místním automobilovém průmyslu. Zatímco před válkou jsme byli na světovém vrcholu, po ní přišel postup sešup.

Dáno to bylo tím, že automobilky místo aby reagovaly na poptávku na trhu, plnily úkoly dané jim státními plánovači. Ti se málokdy trefili v odhadu, jaký druh zboží lidé budou chtít a za jakou cenu ho budou kupovat. Ostatně i ceny byly diktovány centrálně a v takovém prostředí těžko vznikají technicky vyspělé produkty. Lidé navíc museli mít štěstí, aby se na ně vůbec dostalo, protože výroba málokdy pokrývala reálnou poptávku. Často se to neobešlo bez úplatků.

Občas se tak místo škodovky podařilo dosáhnout na „zahraniční“ vůz. Pane vám tak mohla říkat třeba Lada, polský Fiat či jugoslávská Zastava. Nic z toho obvykle nebyly vozy, které by šlo považovat za auta snů, těmi snad u nás mohly produkty příborské Tatry, jenže na ty běžný smrtelník opravdu nedosáhl.

Navzdory své obecné nekonkurenceschopnosti se nezřídka dostávaly i za Železnou oponu, nebo se tam o nich alespoň dozvěděli. Dostala se tak i do hledáčku britského Autocaru, tedy nejstaršího evropského motoristického magazínu, kteří se nyní vrátili v čase a zavzpomínali na ta nejpodivnější auta z východu Evropy, která kdy poznali.

Jejich kompletní výčet naleznete níže a chybět mezi nimi nemůže Trabant 601 z roku 1964, o jehož pohon se stejně jako u předchůdce staral dvoutaktní dvouválcový motor. Tato pohonná jednotka byla v podstatě zastaralá již v době svého uvedení na trh, technici značky proto dlouhá léta požadovali od východoněmecké vlády prostor pro vývoj. Toho se nakonec dočkali až ve druhé polovině 80. let, kdy jim bylo umožněno zapracovat na 1,1litrovém čtyřválci z Volkswagenu Polo. Jelikož však novinka byla hotova až v roce 1990, přišla v podstatě s křížkem po funuse. O to bizarnější tahle verze Trabantu byla a ve výčtu rovněž nechybí.

S dvoutaktem je spojena také historie jiného východoněmeckého vozu, Wartburgu. V jeho případě šlo sice o tříválec, ten ale zaujal nezvykle nízkým počtem pohyblivých částí. Šlo totiž pouze o tři písty, tři ojnice a jednu hřídel. Nicméně i přes tuto plebejskou techniku byl vůz exportován do celého světa, přičemž výjimkou nebyla jak Velká Británie, tak dokonce USA.

Za oceán se dostala i jugoslávská Zastava, kterou nám v posledních týdnech připomíná Škoda. Mladoboleslavská novinka nástupce modelu Rapid pojmenovala Scala, přičemž se stejným názvem (pouze s „k“) je spojena i přepracovaná verze Fiatu 128. Ta na domácím trhu nesla označení 101, které však měla ve zbytku Evropy zapovězené kvůli ochranné známce Peugeotu. Na západních trzích pak byla obvykle přejmenována na Yugo.

Zatímco Zastava Skala vydržela ve výrobě až do roku 2008, osud modelu Koral byl o poznání kratší. V tomto případě šlo o přepracovaný Fiat 127, který byl za oceán dovážen Malcolmem Bricklinem, mužem, který založil Subaru of America. Jeho snaha oslovit americké publikum malým evropským vozem byla zpočátku úspěšná, nicméně problémy s kvalitou nakonec vedly k bankrotu.

Zajímavé přitom je, že ačkoliv dnes Fiat není zrovna na vrcholu sil, v době Studené války tomu bylo zcela jinak. Na vozech italské značky byla postavena velká část východoevropské produkce, což platí i o Ladě. Její model 2101 vycházel z Fiatu 124, dostal však vylepšený podvozek, který se musel vypořádat s náročnými ruskými cestami, upravený motor a hlavně posílené topení. Ve výrobě vydržel dlouhých 18 let.

Ještě delší životní cyklus je samozřejmě spojen s Ladou Niva, která se začala prodávat v roce 1977 a jež bude nahrazena druhou generací nejspíše až na sklonku této dekády. Designéři přitom dostali zadání, aby stvořili Renault 5 na podvozku Land Roveru. To se jim kupodivu povedlo, stejně jako Wartburg tak i Niva zamířila napříč světem a dostala se dokonce i na Antarktidu.

Prvním vozem Lady, který pak nevycházel ze žádného zahraničního modelu, byla až Samara. Ta byla původně na domácím trhu pojmenována Sputnik, nicméně její osud se velmi lišil od družice, jíž po pouhých třech týdnech došly baterie a časem shořela v atmosféře. Samara místo toho vylétla na čelo prodejních žebříčků, kde se držela prakticky až do svého konce v roce 2012.

Až do nového milénia vydržely ve výrobě i další „socialistické“ vozy, třeba Dacia 1300. Ta byla představena v roce 1969, přičemž rumunská automobilka zpočátku musela dovážet některé komponenty z Francie, neboť sedan byl postaven na bázi Renaultu 12. Posléze se ale Dacia plně osamostatnila, stejně jako rozšířila portfolio i o pick-upy či kombíky.

Mimo to Rumuni v roce 1983 uvedli dvoudveřové kupé, jehož karoserie byla navržena pod vlastní střechou a především poněkud násilně naroubována na stávající základy. Proto Dacia Sport svým vzhledem nikoho příliš neoslní. Platí to pak i o prototypu MD87, který víceméně mísil vliv Toyoty MR2 a Lancie 007. Do produkce se však nedostal, což platí i o evoluční verzi.

Chybět v tomto výčtu nemohou ani auta z tehdejší ČSSR, která jsou v přehledu zastoupena vůbec nejčastěji. Jde povětšinou o vozy Škody, která svého času koketovala se sportovními vozy intenzivněji než dnes. V prvé řadě překonvertovala sedan 1000 MB na model MBX, jeho tuhost však citelně utrpěla odstraněním středových sloupků. O poznání úspěšnější byl model 110 R, který již dostal splývanou záď a jemuž se i díky koncepci „vše vzadu“ začalo přezdívat „Porsche východu”. MBX ani 110 R v přehledu nechybí, stejně jako Favorit, model 1000 MB a možná překvapivě i ostrá 130 RS.

Tato verze kupé 110 R byla vyvinuta s ohledem na motorsport. Mladoboleslavská automobilka s tímto derivátem zvládla pokořit i značky jako BMW či Alfa Romeo a nakonec získala v roce 1981 titul v evropském mistrovství cestovních vozů. O čtyři léta dříve se jí ale dařilo i při slavném Rallye Monte Carlo, kde první dvě místa obsadily právě dva kusy 130 RS. Vedle škodovek se pak do přehledu dostala Tatra 603 - svého času relativně moderní, podle Britů ale stejně podivné východní auto...

Nejpodivnější východoevropská auta podle Autocaru


Britové vybrali nejpodivnější auta z východu Evropy. Těch českých je tu požehnaně - 1 - Auta vychodu Dacia 1300
Dacia 1300

Britové vybrali nejpodivnější auta z východu Evropy. Těch českých je tu požehnaně - 2 - Auta vychodu Dacia MD87
Dacia MD87

Britové vybrali nejpodivnější auta z východu Evropy. Těch českých je tu požehnaně - 3 - Auta vychodu Dacia Sport
Dacia Sport

Britové vybrali nejpodivnější auta z východu Evropy. Těch českých je tu požehnaně - 4 - Auta vychodu Fiat 126 Maluch
Fiat 126 Maluch

Britové vybrali nejpodivnější auta z východu Evropy. Těch českých je tu požehnaně - 5 - Auta vychodu Lada 2101
Lada 2101

Britové vybrali nejpodivnější auta z východu Evropy. Těch českých je tu požehnaně - 6 - Auta vychodu Lada Niva
Lada Niva

Britové vybrali nejpodivnější auta z východu Evropy. Těch českých je tu požehnaně - 7 - Auta vychodu Lada Samara
Lada Samara

Britové vybrali nejpodivnější auta z východu Evropy. Těch českých je tu požehnaně - 8 - Auta vychodu Lada Tarzan-2
Lada Tarzan-2

Britové vybrali nejpodivnější auta z východu Evropy. Těch českých je tu požehnaně - 9 - Auta vychodu Oltcit
Oltcit

Britové vybrali nejpodivnější auta z východu Evropy. Těch českých je tu požehnaně - 10 - Auta vychodu Skoda 1000 MB
Škoda 1000 MB

Britové vybrali nejpodivnější auta z východu Evropy. Těch českých je tu požehnaně - 11 - Auta vychodu Skoda 1000 MBX
Škoda 1000 MBX

Britové vybrali nejpodivnější auta z východu Evropy. Těch českých je tu požehnaně - 12 - Auta vychodu Skoda 110 R
Škoda 110 R

Britové vybrali nejpodivnější auta z východu Evropy. Těch českých je tu požehnaně - 13 - Auta vychodu Skoda 130 RS
Škoda 130 RS

Britové vybrali nejpodivnější auta z východu Evropy. Těch českých je tu požehnaně - 14 - Auta vychodu Skoda Favorit
Škoda Favorit

Britové vybrali nejpodivnější auta z východu Evropy. Těch českých je tu požehnaně - 15 - Auta vychodu Tatra 603
Tatra 603

Britové vybrali nejpodivnější auta z východu Evropy. Těch českých je tu požehnaně - 16 - Auta vychodu Trabant 1.1
Trabant 1.1

Britové vybrali nejpodivnější auta z východu Evropy. Těch českých je tu požehnaně - 17 - Auta vychodu Trabant 601
Trabant 601

Britové vybrali nejpodivnější auta z východu Evropy. Těch českých je tu požehnaně - 18 - Auta vychodu Wartburg 1.3
Wartburg 1.3

Britové vybrali nejpodivnější auta z východu Evropy. Těch českých je tu požehnaně - 19 - Auta vychodu Wartburg 353
Wartburg 353

Britové vybrali nejpodivnější auta z východu Evropy. Těch českých je tu požehnaně - 20 - Auta vychodu Zastava 750
Zastava 750

Britové vybrali nejpodivnější auta z východu Evropy. Těch českých je tu požehnaně - 21 - Auta vychodu Zastava Koral
Zastava Koral

Britové vybrali nejpodivnější auta z východu Evropy. Těch českých je tu požehnaně - 22 - Auta vychodu Zastava Skala
Zastava Skala

Britové vybrali nejpodivnější auta z východu Evropy. Těch českých je tu požehnaně - 23 - Auta vychodu ZAZ 966
ZAZ 966

Zdroj: Autocar

Petr Prokopec

Všechny články na Autoforum.cz jsou komentáře vyjadřující stanovisko redakce či autora. Vyjma článků označených jako inzerce není obsah sponzorován ani jinak obdobně ovlivněn třetími stranami.

Živá témata na fóru

zobrazit vše