Home > Rubriky a sekce > Fascinace a historie > Článek
Obří vojenský ZiL-135K děsil už na pohled, tu pravou hrozbu ale vozil za kabinou
2.12.2018 | Mirek Mazal
Nedokážeme si představit mnoho jiných důvodů, proč by toto auto mělo mít tak neobvykle střiženou kabinu, než aby z něj prostě šel strach. A nebylo to neopodstatněné, dokázal převážet těžké rakety.
Koncem 50. let 20. století vyvstala v Sovětském svazu potřeba těžkých kolových náklaďáků, které by byly schopny pracovat i v náročném terénu. Tato technika měla sloužit národnímu hospodářství nebo armádě. Ruská automobilka Zavod imeni Lichačeva (ZiL) zareagovala vývojem několika zajímavých experimentálních modelů, které vznikaly s jediným cílem - dosáhnout vzdálených míst, na která nevedlo nic, co by připomínalo silnici.
Po vývoji nikdy nevyráběného čtyřnápravového náklaďáku ZiL-134 stvořili sovětští inženýři podvozek následovníka podobné konstrukce. Nový projekt dostal označení ZiL-135 a zahrnoval soubor vozidel, které se lišily použitými motory, určením a některými dalšími prvky odvíjejícími se od plánovaného nasazení. Takto v roce 1961 vznikla na základě podvozku 135Je modifikace zvaná ZiL-135K, která pozbyla schopnosti plavat, ale zato přišla k možnosti nést těžké rakety.
Pozoruhodná byla už tím, jak vypadala. Kabina se ve své horní části neobvykle rozšiřovala směrem nahoru, čímž dávala vozu nezaměnitelný vzhled. Na první pohled nahání strach a marně přemýšlíme nad jiným smyslem takové designové úpravy - bůhvíjak aerodynamické toto řešení být nemohlo a že by řidič ocenil možnost naklonit se vpřed a vidět před vůz v o trochu lepším úhlu? To smyslem též nebylo, něco takového šoféři podobných trucků nemají ve zvyku. Vzhled je nicméně u takového stroje až druhotnou záležitostí, podstatné bylo to, co dokázal.
Tím hlavním byla průchodnost terénem, která ve své době neměla u tak těžkých strojů obdoby. Bez zajímavosti v tomto kontextu není, že jednotlivé nápravy s osmi kol nebyly vybavené tlumiči, o tlumení terénních nerovností se starala pružnost rozměrných pneumatik. Dvojice středních náprav zůstala blízko sebe ve středu tahače, první a čtvrtá náprava byly umístěny samostatně na začátku a konci automobilu. Tyto krajní nápravy dostaly řídicí mechanismus, což vozidlu umožňovalo dobrou průchodnost mimo cesty a malý poloměr otáčení.
O pohon se starala dvojice benzínových motorů ZIL-375Ja. Každý agregát o výkonu cca 180 koní pomocí hydromechanické převodovky poháněl kola na jedné straně do rychlosti až 55 km/h. Spotřeba paliva odpovídala 1 litru na 1 kilometr (nebo 100 litrů na 100 km, pokud to chcete klasičtěji), nádrže uvezly zhruba 500 litrů pohonných hmot, což znamenalo asi 500kilometrový dojezd na jedno natankování.
Pro potřeby umístnění rozměrného nákladu byl podvozek prodloužen na 13,5 metru, z toho náklad mohl mít délku 12 metrů. Kvůli novému rozložení byly motory přemístěny dopředu pod kabinu tříčlenné posádky. Komfort do jisté míry udržovaly vysokoprofilové pneumatiky na discích o průměru 20 palců se systémem centrálního huštění. Regulace umožňovala plynule měnit tlak od 0,5 do 2 kg/cm2.
Monstrózní vojenský off-road se sériově vyráběl od roku 1961 s možností nástavby odpalovacího zařízení 2P30 pro raketu P-5 komplexu FKR-2, tedy těžké rakety s doletem až 1 000 km, které mohly nést jaderné hlavice o síle až 350 kilotun. Pro srovnání, Hirošimu zlikvidovala jaderná bomba o síle asi 15 kilotun. Na vůz pasoval také odpalovací systém SPU-35B raketového systému Redut a podvozek byl přizpůsoben i pro převoz mobilních velitelských stanovišť.
Od října do konce prosince 1961 zlikvidoval ZiL pět podvozků modelu 135K cvičnými testy pro vládní účely, poté zahájil sériovou výrobu. Do jejího konce v roce 1964 vzniklo 55 těchto strojů, což je jistě působivá flotila - svého času žádná další země nic podobného nevlastnila ani v jednom provedení. Základní platforma se stala předlohou pro vojenská vozidla následujících generací, která slouží Rusku dodnes.
Obří ZiL-135K sloužil jako nosič těžkých raket i s odpalovacími rampami, mohl ale posloužit také jako mobilní velitelské stanoviště. Svého času neměl ve světě obdoby
Foto: Archiv Autoforum, Valka.cz
Bleskovky
- Špatný den v práci? 24letý zaměstnanec roztřískal při projížďce Ferrari za 76 milionů Kč, splácet ho může po zbytek života
dnes - V Polsku po nehodě vzplanul luxusní elektromobil tak, že ho po chvíli nepoznal ani majitel, po uhašení se vzňal znovu
21.4.2024 - Pagani Utopia málem dostálo svému jménu, zámožný majitel s ním během povodní vjel do vody
20.4.2024
Nové na MotoForum.cz
Nejnovější články
- Maskované Ferrari dědice Fiatu může být vaše, podivné auto má historický význam
před 2 hodinami - Přehlížené SUV Mazdy se jako nové auto stalo propadákem, jako ojetina ale oslní vším, co nabízí
před 3 hodinami - Český trh s ojetými auty se zadrhává, klesají prodeje i dovozy. Jedna jistota ale zůstává: Diesely vládnou
před 5 hodinami - Jedno z nejlépe prodávaných čínských aut ve světě se ukázalo v novém, dnes stojí od 489 tisíc Kč, ač je velké jako Kodiaq
před 6 hodinami - Rusové ukázali Putinovu limuzínu předělanou na elektrický pohon. Má dojezd, o kterém si i Tesly mohou nechat jen zdát
před 8 hodinami
Tiskové zprávy
- Mio MiVue R850T: zrcátková autokamera s 2.5K, antireflexním dotykovým displejem a zadní kamerou
tisková zpráva - Mio MiVue C545: moderní verze 60snímkové autokamery s HDR nočním režimem
tisková zpráva - OMV a Pražská energetika otevřely společně 40. nabíjecí stanici pro elektromobily na odpočívce Mikulášov
tisková zpráva - Mio MiVue C588T: duální autokamera s pozoruhodným natáčením i ve tmě
tisková zpráva - Mio MiVue 886 WiFi GPS autokamera s 4K rozlišením a upozorněním na měřené úseky
tisková zpráva - Mio MiVue 818 WiFi 2K: kniha jízd jako speciální funkce v autokameře
tisková zpráva