Škoda postavila auto schopné jet přes 210 km/h už v roce 1972, do výroby nešlo

Totalitní režim výstřelkům nepřál, ani těm automobilovým. Uvolněnější 60. léta přesto dala za vznik sportovnímu kupé se zajímavými parametry. Jestli skončilo slavně či neslavně, posuďte sami.
  1. Autoforum.cz
  2. Rubriky a sekce
  3. Fascinace a historie

Škoda postavila auto schopné jet přes 210 km/h už v roce 1972, do výroby nešlo

11.8.2019 | Petr Miler

Totalitní režim výstřelkům nepřál, ani těm automobilovým. Uvolněnější 60. léta přesto dala za vznik sportovnímu kupé se zajímavými parametry. Jestli skončilo slavně či neslavně, posuďte sami.

Druhá polovina šedesátých let minulého století byla v automobilovém světě známá zrodem kategorie supersportů. Právě tehdy přišlo na svět Lamborghini Miura, v Československu nicméně byl ale konec 60. let ve znamení sovětské okupace a nástupu normalizace. To je jistě prostředí, které sportovním autům nepřeje, přesto tu jedno vzniklo - Škoda 110 Super Sport.

Tento vůz ohromil odbornou, ale i laickou veřejnost celého světa, když se v roce 1972 ukázal na autosalonu v Bruselu. Byl to totiž stroj ze země východního bloku, který byl koncepcí podobný západním supersportům, třebaže na ta nejlepší auta samozřejmě výkonově nestačil. Úplným outsiderem však také nebyl a třeba způsobem nastupování do kabiny byl skutečně originální.

Práce na Škodě 110 Super Sport začaly už v roce 1969 a kromě AZNP, tedy tehdejší Škody, na něm pracovala také např. firma Jawa a několik dalších známých firem. Super Sport nestojí na platformě žádného tehdy vyráběného auta, jeho základ, kterým byla ocelová podlahová plošina s ochranným obloukem za hlavami posádky, byl vytvořen jen pro tento vůz.

Také karoserie je zcela unikátní. Je vyrobena z laminátu firmou Vertex Hradec Králové podle návrhu závodu AZNP Kvasiny a nepodobá se ničemu, co tehdy na československých silnicích jezdilo. Člověk ji nicméně neoznačí za vysloveně hezkou, spíše za zajímavou, zejména když existuje stroj s názvem ÚVMV/Škoda 1100 GT.

Slovo „unikátní” také vystihuje osvětlení a způsob nastupování do kabiny. Škoda 110 Super Sport nemá dveře, nýbrž se odklápí celá střecha i se všemi třemi okny. Osvětlení má na starosti neobyčejné množství kruhových světel - vpředu je šest světlometů na jedné výklopné konzoli. Dva jsou potkávací, dva dálkové a dva mlhové. Vzadu je svítících kruhů dokonce šestnáct - deset v dolní řadě a šest v horní.

Karoserie tohoto stroje nebyla zase tak malá, na délku měřila 4 060 mm, na šířku 1 640 mm a na výšku pouhých 1 120 mm. Rozvor náprav byl 2 500 milimetrů a dokonce se do útrob vešel i zavazadelník - byl mezi předními koly a nabídl 350 litrů prostoru, což není zas tak málo na auto této kategorie. Zmiňme také 13" kola a pneumatiky Dunlop.

Přední náprava i s řízením pochází ze sériové Škody 110, motor byl převzat ze soutěžní 110 L Rallye, jen byl otočený o 180 stupňů - byl do vozu namontován napříč. O přípravu směsi se staral dvojitý karburátor Weber a motor dával 73 koní při 6 250 otáčkách. Poháněna byla pochopitelně zadní kola, a to přes sériovou čtyřstupňovou převodovku ze Škody 110 L, jen mírně upravené a s jiným vývodem táhel řazení.

Super Sport vážil 898 kilogramů, což ve spojení s nevelkým výkonem znamenalo zrychlení na stovku za 15,3 vteřiny a maximální rychlost 180 km/h. Nemusí to znít jako moc, ale je třeba to porovnat s podobnými auty té doby - např. Lotus Europa zvládl 187 km/h, což už tak velký rozdíl není. Zajímavostí také může být, že po obsazení interiéru dvěma dospělými lidmi bylo rozložení hmotnosti téměř ideální, 51:49 na přední:zadní nápravu. Prázdné auto mělo poměry jen o trochu horší, 46:54.

Se 73koňovým motorem byl Super Sport postaven, ale záhy se jeho specifikace změnily. Do motorového prostoru putoval silnější motor o objemu 1 147 ccm, který dával 104 koní a s ním bylo toto kupé schopno překonat dvoustovku - konkrétně zvládlo 211,5 km/h se sklopenými, resp. 196 km/h s vyklopenými předními světlomety. A ani toto neměla být konečná, pro malosériovou výrobu se počítalo s nově vyvíjenou patnáctistovkou s rozvodem OHC.

Ono představení na autosalonu v Bruselu nebylo výstavním debutem. Už dříve se tento stroj představil při klatovské Rallye Vltava a pak byl k vidění i na veletrzích v Brně a v Londýně. Exteriéru se dostávalo chvály, byť způsob nastupování vyvolával rozpaky. Kabina byla nicméně chválena zejména za dobrou pozici za volantem.

Auto tedy sklidilo značný ohlas a dokonce se tehdy dostalo i do rukou magazínu Automobil pro redakční test, při kterém s ním novináři jezdili v běžném provozu. Přesto nedostal zelenou pro sériovou výrobu a zůstalo u jediného kusu, označeného jako vývojová studie, a to i kvůli čerstvě nastoupivší normalizaci. Byl však využit do propagačních materiálů pro Škodu 110 R Coupé.

Z muzea Škodovky byl nicméně tento vůz vytažen ještě jednou, aby přišel k užitku. Vznikl z něj filmový Ferat, auto, které nejezdí na benzín, nýbrž na krev, kterou saje z nohy řidiče. Hovoříme konkrétně o filmu Juraje Herze „Upír z Feratu” z roku 1981. Pro účely tohoto filmu byl Super Sport výrazně upraven, zejména se změnilo přední osvětlení, není tu ona unikátní lišta, nýbrž normální světla. Také vzadu je cosi na způsob světel z tehdy všudypřítomných „stotřicítek”, karoserie má černou barvu a na zádi je ohromné křídlo.

Film jako takový za moc nestojí, a tak je otázkou, jestli vůz díky němu skončil slavně či nestavně. Na každý pád nadobro změnil Škodu 110 Super Sport na Ferat Vampire RSR, který je občas k vidění v mladoboleslavském muzeu Škody. Občas proto, že v nových výstavních prostorách je málo místa na všechna auta, která by Škoda mohla a chtěla vystavit, takže se některé exponáty obměňují a Ferat je právě jedním z nich. Hovoří se však o přebudování Feratu do původní, bílé podoby anebo o vytvoření její repliky.

Jak to už u podobných konceptů bývá, můžeme se zasnít a přemýšlet, co by bylo, kdyby. Nebýt normalizace, mohly v 70. letech po silnicích skutečně jezdit dvoumístné stroje s motorem uprostřed, které by zvládaly dvousetkilometrové rychlosti a dnes by byly vyhledávanými sběratelskými artikly. A také by v dnešní době škodovka mohla produkovat nejen schopná, ale přesto hlavně rodinná auta, nýbrž také dvoudveřová kupé a grand tourery nejen na jejich základě. Mohlo se stát, ale nestalo se.


Škoda postavila auto schopné jet přes 210 km/h už v roce 1972, do výroby nešlo - 1 - skoda 110 super sport 01Škoda postavila auto schopné jet přes 210 km/h už v roce 1972, do výroby nešlo - 2 - skoda 110 super sport 02Škoda postavila auto schopné jet přes 210 km/h už v roce 1972, do výroby nešlo - 3 - skoda 110 super sport 03Škoda postavila auto schopné jet přes 210 km/h už v roce 1972, do výroby nešlo - 4 - skoda 110 super sport 04Škoda postavila auto schopné jet přes 210 km/h už v roce 1972, do výroby nešlo - 5 - skoda 110 super sport 05Škoda postavila auto schopné jet přes 210 km/h už v roce 1972, do výroby nešlo - 6 - skoda 110 super sport 06Škoda postavila auto schopné jet přes 210 km/h už v roce 1972, do výroby nešlo - 7 - skoda 110 super sport 07Škoda postavila auto schopné jet přes 210 km/h už v roce 1972, do výroby nešlo - 8 - skoda 110 super sport 10Škoda postavila auto schopné jet přes 210 km/h už v roce 1972, do výroby nešlo - 9 - skoda 110 super sport 11Škoda postavila auto schopné jet přes 210 km/h už v roce 1972, do výroby nešlo - 10 - skoda 110 super sport 12Škoda postavila auto schopné jet přes 210 km/h už v roce 1972, do výroby nešlo - 11 - skoda 110 super sport 13Škoda postavila auto schopné jet přes 210 km/h už v roce 1972, do výroby nešlo - 12 - skoda 110 super sport 13aŠkoda postavila auto schopné jet přes 210 km/h už v roce 1972, do výroby nešlo - 13 - skoda 110 super sport 14Škoda postavila auto schopné jet přes 210 km/h už v roce 1972, do výroby nešlo - 14 - skoda 110 super sport 15Škoda postavila auto schopné jet přes 210 km/h už v roce 1972, do výroby nešlo - 15 - skoda 110 super sport 16Škoda postavila auto schopné jet přes 210 km/h už v roce 1972, do výroby nešlo - 16 - skoda 110 super sport 17Škoda postavila auto schopné jet přes 210 km/h už v roce 1972, do výroby nešlo - 17 - skoda 110 super sport 18Škoda postavila auto schopné jet přes 210 km/h už v roce 1972, do výroby nešlo - 18 - skoda 110 super sport 19Škoda postavila auto schopné jet přes 210 km/h už v roce 1972, do výroby nešlo - 19 - skoda 110 super sport 19aŠkoda postavila auto schopné jet přes 210 km/h už v roce 1972, do výroby nešlo - 20 - skoda 110 super sport 20Škoda postavila auto schopné jet přes 210 km/h už v roce 1972, do výroby nešlo - 21 - skoda 110 super sport 21Škoda postavila auto schopné jet přes 210 km/h už v roce 1972, do výroby nešlo - 22 - skoda 110 super sport 22Škoda postavila auto schopné jet přes 210 km/h už v roce 1972, do výroby nešlo - 23 - skoda 110 super sport 23
Škoda 110 Super Sport byla velmi zajímavým konceptem

Škoda postavila auto schopné jet přes 210 km/h už v roce 1972, do výroby nešlo - 24 - skoda 110 super sport 24Škoda postavila auto schopné jet přes 210 km/h už v roce 1972, do výroby nešlo - 25 - skoda 110 super sport 29Škoda postavila auto schopné jet přes 210 km/h už v roce 1972, do výroby nešlo - 26 - skoda 110 super sport 31Škoda postavila auto schopné jet přes 210 km/h už v roce 1972, do výroby nešlo - 27 - skoda 110 super sport 30
Po přestavbě na Ferat Vampire RSR si zahrála ve filmu Juraje Herze a zase tak zajímavá není

Petr Miler

Reklama

Živá témata na fóru

zobrazit vše

Autobazar

zobrazit vše