Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Auta Škody mají už více jak stoletou historii, která minula jen málokterého Čecha. Tak schválně, kterou nejstarší evoluci jejich řazení jste poznali osobně?

Řadicí páka je po volantu dalším základním ovládacím prvkem automobilu, ať už jde o přímé ovládání řazení u manuální převodovky nebo jen volič automatu. Slouží k zařazení vhodného rychlostního stupně či optimálního jízdního režimu a řidiče přímo či nepřímo spojuje s převodovou skříní. Konzole se dnes nejčastěji nachází mezi předními sedadly před ruční brzdou, ale výjimky se pochopitelně najdou.

Zdokonalují se manuální i automatické převodovky, zejména ty druhé ale zaznamenaly v posledních letech velký pokrok. Znát je to také u nás, kde se automatů prodává stále více a pár let už je možné získat řidičské oprávnění pouze na vozy se samočinným řazením. Zatím máme daleko od Spojených států, kde snad většina Američanů nikdy v životě na vlastní kůži neokusila lahodný pocit přesně trefené ručně zařazené rychlosti, a tak tam třeba Ford k manuálům přikládá bizarní návod, jak s nimi zacházet.

Pro nás je to úsměvné, při pohledu na první systémy ovládání převodovky místní automobilky ale člověk trochu ztrácí půdu pod nohama - možná aby ani leckdo z nás s takovým autem nehnul z místa. To je dnes pravěk, který pro nás Škoda Auto též zdokumentovala ve svém historickém expozé mapujícím vývoj řadicích mechanismu od počátku 20. století až do současnosti. Přiblížíme vám jej v jednotlivých krocích od roku 1906 až po současnost. A budeme rádi, když se s námi podělíte o to, jaké z následujících řazení jste poznali na vlastní kůži. Ta modernější poznal skoro každý, ale ta starší...

1. Laurin & Klement Voiturette A (1906)

První zastávkou logicky musí být úplně první auto z Mladé Boleslavi. Laurin & Klement Voiturette A měl řadicí páku umístěnou napravo od sedadla vedle vzdálenějšího ovládání ruční brzdy. Byla v podstatě mimo auto, i když u Voiturette A to ještě nebylo tak patrné. Tento L & K dokázal uhánět třemi stupni dopředu a jedním stupněm dozadu. Dlouhá tyč se po zařazení správného převodu zajistila pomocí zarážky, docela věda

2. Laurin & Klement Sg (1913)

Od roku 1911 do roku 1924 automobilka vyrobila několik typů Laurin & Klement S. Jeden z nich měl přídomek Sg a vznikl v celkem 361 exemplářích. Proti Voiturette A měl uzavřenou karoserii, ale řadicí páka zůstala v podstatě na stejném místě, takže mimo auto byla zřetelně a kompletně. Princip dlouhé tyče zůstal stejný.

3. Laurin & Klement Škoda 110 (1929)

Nelekejte se, neposunuli jsme se rázem o dekády vpřed, Laurin & Klement Škoda 110 nebyla i mladším ročníkům dobře známá „stodesítka”. Šlo o osobní automobil vznikající v Mladé Boleslavi od roku 1925, který byste si se Škodami 100 a 110 jistě nespletli. Zvětšením místa pro cestující se auta začala více podobat těm dnešním a nafouklá karoserie pohltila také ovládání rychlostí a ruční brzdu. Kulisa řazení se ocitla uprostřed kabiny na zemi před přední sedačkou, to už zní docela moderně.

4. Škoda Popular Monte Carlo (1937)

Nebývale elegantní kupé získalo jméno na počest druhého umístění Zdeňka Pohla a Jaroslava Hausmana ve třídě jedenapůllitrových vozů při Rallye Monte Carlo. Ve 30. letech se poprvé na hlavici začalo zobrazovat schéma řazení. Auta měla třístupňové převodovky, dražší vozy později začaly dostávat čtyři rychlosti. Zpátečka tady byla značena ještě hezky česky pomocí písmene Z.

5. Škoda Octavia (původní model, 1960)

Předchůdce etalonu dnešních dnů následoval v roce 1959 Spartak a vůz, jehož řazení vidíme před sebou, je jen o rok mladší. Základní provedení bylo stavěno v Mladé Boleslavi, užitečná verze kombi vznikala v Kvasinách. V tomto voze se páka z podlahy přestěhovala k volantu na pravou stranu vyvedená ze sloupku řízení. Jasným účelem bylo zvýšit vpředu komfort. Volná podlaha dovolila nahradit dvě samostatná sedadla jednou velkou lavicí, která pojala i tři cestující.

6. Škoda 1000 MB (1966)

Vývoj řadicí páky v 60. letech zase změnil její místo. Od volantu se vrátila zpět na zem, po pravici řidiče. V tomto uspořádání zůstala dodnes. Tisícovka měla s koncepcí vše na jednom místě motor vzadu s pohonem zadních kol prostřednictvím čtyřstupňové převodovky.

7. Škoda 125 L (1989)

Třiadvacetiletý posun má jeden prostý důvod - komunistickým režimem sevřená škodovka inovovala jen velmi pomalu a od dob embéčka nepřišla po dekády s ničím přelomově novým. Modernizovaná Škoda 120 přidala mj. pátou rychlost, která vznikla prodloužením čtvrtého stupně. Kulatou studenou hlavici řadicí páky začala nahrazovat polyuretanová pěna. Schéma řazení znázorňovala proslulá samolepka na předním skle, v tomto případě ale přece jen trochu jiná než u většiny ostatních škodovek koncepce „vše vzadu”.

8. Škoda Octavia I (1996)

I když následující Škody Favorit a Felicia dostaly jiné převodové skříně, zůstaly u pěti stupňů. Přelomovým modelem se nejen ve smyslu používaných převodovek stala až první Octavia, která nabídla rychlostních stupňů i šest a jako první Škoda získala také automatickou převodovku se čtyřmi stupni vpřed a jeden vzad. Od té doby nabízí tyto dvě možnosti s různými počty převodových stupňů všechny modely značky.

9. Škoda Karoq (2018)

V současnosti automobilka s českými kořeny nabízí pětistupňové a šestistupňové manuály, případně jsou k dostání šestistupňové nebo sedmistupňové automaty. Sportovně užitkový Karoq může jezdit s manuální řadicí pákou na šest stupňů nebo s voličem samočinného systému na sedm rychlostí a pádly pod volantem. Od prvních dlouhých tyčí s aretací se technika posunula na míle daleko, převodovka DQ 200 z Karoqu se skládá z 352 dílů, pro uživatele je ale přesto na ovládání nesrovnatelně jednodušší...

Mirek Mazal