Home > Rubriky a sekce > Fascinace a historie > Článek
Tohle je nové nejdražší auto světa, stojí 1,4 miliardy Kč. Co za tím vězí?
12.11.2016 | Petr Prokopec | Přidat příspěvek
Ferrari 250 GTO je velmi drahé vždy, tento konkrétní kus v neobvyklé modré metalíze je ale ještě dražší než všechny ostatní. A má to své důvody.
Ferrari 250 GTO je zřejmě nejikoničtějším strojem italské automobilky. Ve výrobě bylo v letech 1962 až 1964, přičemž celkem vzniklo pouze 39 exemplářů. Z toho třiatřicet připadá na první sérii (z období 1962-1963), tři na druhou a tři na třetí (obě z roku 1964), jenž se pyšnila objemnějším dvanáctiválcovým motorem. Kromě toho automobilka zpětně osadila čtyři kusy z první série karoserií té druhé, jenž byla ovlivněna modelem 250 LM.
Jako nové se GTO prodávalo v Americe za 18 000 USD (cca 445 tisíc korun), což při započtení inflace odpovídá dnešním zhruba 142 tisícům dolarů (3,51 mil. Kč). Je ovšem třeba dodat, že skutečná hodnota tohoto modelu je několikanásobně vyšší. Koneckonců GTO se šasí 3851GT bylo v roce 2014 prodáno za 38 115 000 USD (942 340 000 Kč), což z něj činí nejdražší vůz na světě.
Tento rekord ale nejspíše bude brzy překonán, neboť britský specialista na vozy Ferrari, společnost Talacrest, nyní nabízí kupé 250 GTO za neuvěřitelných 45 milionů liber (1,383 miliardy korun). Jakkoliv jde přitom o astronomickou sumu, jsme si téměř na sto procent jisti, že zájemce o něj se bezpečně najde, proto také toto GTO není ani nabízeno v aukci, k tomu se nemusí „snižovat”. Za vším přitom stojí pozoruhodná historie tohoto exempláře.
Se šasí č. 3387GT jde o druhé vyrobené GTO, které montážní linky opustilo 16. března 1962. Zpočátku plnilo testovací povinnosti na okruhu Monza, ještě tentýž měsíc ale opustilo Itálii a zamířilo do Ameriky. A právě zde se píše historie - je to vůbec první GTO, které kdy bylo nasazeno do závodu. Jednalo se přitom o nadmíru úspěšný debut, neboť během 12 hodin Sebringu vůz vyhrál svou třídu a celkově skončil druhý.
V červnu 1962 bylo toto Ferrari prodáno Robertu „Bobu“ Grossmanovi, který s ním okamžitě nastoupil do 24 hodin Le Mans. 250 GTO přitom opět ozdobily zlaté vavříny v experimentální třídě do 3 litrů, celkově pak skončilo šesté. Grossman s ním následně odjel dalších 8 závodů, než jej prodal svému někdejšímu spolujezdci Miku Gamminovi. Ten pak s vozem závodil po další dva roky.
V roce 1965 vůz nastoupil - shodou okolností opět s Grossmanem za volantem - ke svému poslednímu závodu, Nassau Tourist Trophy, kde znovu vyhrál svou třídu. Poté jeho „profesionální“ kariéra skončila, byť nikoliv ta závodní. V průběhu let s ním totiž mnozí majitelé nastoupili do několika podniků historických vozů. Za celou historii přitom bylo párkrát bouráno, vždy však lehce.
Stran úspěšné závodní kariéry je bezesporu zajímavý i lak vyvedený původně v modré NART Blue Metallic a doplněný bílým středovým pruhem. Mezi roky 1967 a 1977 jej ovšem jeho tehdejší majitel Stephen Griswold nechal během kompletní renovace přelakovat na červeno. Vůz přitom původně koupil v roce 1975 za 13 000 USD, již o tři léta později jej ale prodal za 125 000 dolarů.
V září 1997 druhé vyrobené Ferrari 250 GTO zatím naposledy měnilo vlastníka, neboť tehdejší kupec, Bernard J. Carl, jej vlastní dodnes. Proč jej prodává, nevíme. Nicméně můžeme dodat, že právě jemu vděčí vůz za návrat k modrobílé karoserii, kterou dostal právě před oněmi devatenácti lety (stejně jako poznávací značku 250 GTO, ta ale není součástí prodeje).
Až nový majitel vytáhne z kapsy skoro 1,4 miliardy, dostane krom slavného auta zcela specifického vzhledu také třílitrový dvanáctiválec navržený Gioacchinem Colombem. Ten v době svého zrodu produkoval 300 koní, pročež asi není překvapivé, že pouhých 880 kilogramů vážící vůz zvládal již v 60. letech minulého století nejvyšší rychlost 280 km/h. S těmito parametr nepůsobí GTO jako pomalé auto ani dnes...
Toto Ferrari 250 GTO je druhým vyrobeným exemplářem z celé 39kusové produkce. Zároveň pak jako vůbec první GTO nastoupilo k závodům. Všimněte si, že vůbec nemá ukazatel rychlosti, k čemu také - bylo stvořeno k tomu, aby jezdilo naplno a k tomu ostatní „budíky” stačí bohatě...
Zdroj: Talacrest
Diskuze Přidat příspěvek
Bleskovky
- Tesla nakonec propouští i v Evropě, 300 lidí může čekat, že je v pondělí už nepustí do práce
před 2 hodinami - Vrcholný Lucid zvládá i v reálu stovku pod 2 s. Je rychlejší než Bugatti, přitom je to pořád rodinné auto za zlomek ceny
včera - Zákazníci masivně ruší objednávky na auto od Xiaomi, které za cenu Škody nabízí vzhled i dynamiku Porsche
17.4.2024
Nové na MotoForum.cz
- Indian Scout 2025: s novým motorem SpeedPlus 09:00
- Kromě Pedrosy také wild card do MotoGP pro Savadoriho a Bradla v Jerezu 08:39
- Na čele YART Yamaha včera 20:02
- Změna jezdce: Acosta místo Millera zatím dle KTM nepřipadá v úvahu včera 14:27
- Jarní cena Brna otevře tuzemskou motocyklovou sezónu. včera 10:00
Nejnovější články
- Tesla nakonec propouští i v Evropě, 300 lidí může čekat, že je v pondělí už nepustí do práce
před 2 hodinami - Další nová Mazda dostala obří šestiválcový diesel, který prodejně válcuje všechny ostatní motory, je to soupeř Škody Kodiaq
před 3 hodinami - „Nikomu nic necpeme do chřtánu,” říká dědic Fordu o elektromobilech. Asi zapomněl, co firma poslední roky dělala
před 4 hodinami - Nejsilnější Dacia všech odhalila část tajemství, stroj překvapivě osazený motorem V6 chce přepsat historii
před 6 hodinami - Prodeje elektromobilů už se propadají napříč Evropou. V době, kdy měly začít vládnout, ztrácí podíl na trhu
před 7 hodinami
Tiskové zprávy
- Mio MiVue R850T: zrcátková autokamera s 2.5K, antireflexním dotykovým displejem a zadní kamerou
tisková zpráva - Mio MiVue C545: moderní verze 60snímkové autokamery s HDR nočním režimem
tisková zpráva - OMV a Pražská energetika otevřely společně 40. nabíjecí stanici pro elektromobily na odpočívce Mikulášov
tisková zpráva - Mio MiVue C588T: duální autokamera s pozoruhodným natáčením i ve tmě
tisková zpráva - Mio MiVue 886 WiFi GPS autokamera s 4K rozlišením a upozorněním na měřené úseky
tisková zpráva - Mio MiVue 818 WiFi 2K: kniha jízd jako speciální funkce v autokameře
tisková zpráva