Reklama

USA v 80. letech zkusily stvořit Skynet jako z Terminátora, i s válečnými auty bez lidí

Myšlenka zkázonosného Skynetu z Terminátora vypadá příliš futuristicky i na filmy té doby. O to více zaskočí, že USA se o velmi podobnou věc reálně snažily ještě před natočením prvního dílu.
  1. Autoforum.cz
  2. Rubriky a sekce
  3. Fascinace a historie

USA v 80. letech zkusily stvořit Skynet jako z Terminátora, i s válečnými auty bez lidí

26.8.2018 | Mirek Mazal

Myšlenka zkázonosného Skynetu z Terminátora vypadá příliš futuristicky i na filmy té doby. O to více zaskočí, že USA se o velmi podobnou věc reálně snažily ještě před natočením prvního dílu.

V roce 1958 byla založena malá agentura ministerstva obrany USA nazvaná DARPA. Zkratku značící „Defense Advanced Research Projects Agency” bychom v češtině rozvedli jako Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty. A přesně o to v ní šlo - zpočátku asi 240 zaměstnanců z řad špičkových vědců a techniků dostalo za úkol zajistit vývoj nových vojenských technologií.

DARPA toho má na svědomí hodně, činná konec konců dodnes, my se dnes ale zaměříme na její aktivity z 80. let, které byly z dnešního pohledu děsivé a mají dost co do činění s automobily. Od roku 1983 vynaložil výzkumný kolektiv během dalších deseti let více než 1 miliardu dolarů na program plně robotické armády nazvaný Strategic Computing Initiative (SCI). Ekvivalent třetiny ročního rozpočtu agentury měl za úkol posunout hranice počítačů, umělé inteligence a robotiky. Snahy směřovaly k vytvoření podobně dystopické budoucnosti jakou známe z filmů Terminátor. Odborníci chtěli vytvořit skutečný Skynet, aniž by v té době tušili, že důsledky fungování něčeho takového zmíněná filmová série jednou barvitě popíše.

Stejně jako program Strategické obranné iniciativy prezidenta Ronalda Reagana, který je známější spíš jako Hvězdné války, byla i myšlenka Strategic Computing se ve své době velmi futuristická. Dokument předložený kongresu v říjnu 1983 popisuje záměry jasnými slovy: „Pokud se technologie nové generace vyvinou dle očekávání, budou existovat nové jedinečné příležitosti pro vojenskou aplikaci výpočetní techniky. Například místo jednoduchých řízených raket nebo dálkově pilotovaných vozidel bychom mohli spustit zcela autonomní pozemní, námořní a letecké stroje schopné složitých rozsáhlých průzkumných a útočných misí. Možnosti jsou docela překvapivé a naznačují, že programování nové generace by mohlo zásadně změnit povahu budoucích konfliktů.“

Takové představy nejhlasitěji prosazoval ředitel Úřadu pro zpracování technických informací pod kontrolou agentury Robert Kahn. Byl první, kdo uvěřil v nutnost SCI. V prvé řadě potřeboval síť propojených superrychlých počítačů nejenom k analýze dat, ale i vlastnímu rozhodování blízkému lidskému mozku. Kořeny honby za dokonalou technikou pramenily z dobové soutěže s japonskými počítačovými společnostmi, které se rovněž snažily dobrat k umělé inteligenci skrze nejrychlejší počítače. Japonské ambice překonat Silicon Valley vyděsily mnoho lidí v USA, kteří se obávali, že Amerika ztrácí technologický náskok.

Podle Kahna měl vzniknout svět, kde autonomní stroje nejen poskytnou zpravodajské informace o nepříteli po celém světě, ale mohou zasáhnout se smrtící přesností na kterémkoliv místě zcela samostatně, bez předchozího lidského rozhodnutí. Byla by to globální síť spojená všemi aspekty technologických schopností amerických vojsk. Armáda by se stala závislou na výkonných počítačích, které by byly soustředěny na několika místech USA a odtud řídily vojenskou techniku všeho druhu. Síť by neměla zpracovávat informace starým známým způsobem, nový program měl samovolně vidět, slyšet, jednat a reagovat. Opakujeme, bez nutnosti zásahu jakékoli člověka.

Aby se Američané ztotožnili s myšlenkou sci-fi armády, DARPA předně prezentovala SCI jako dobrý pokrok hájící ekonomické zájmy národa. Vyvíjené procesy měly povzbudit americkou ekonomiku, píše plánovací dokumentace agentury. Propagační materiál sliboval pozdější zavedení pokročilé výpočetní techniky do hospodářství, které se tím stane pružnějším a výkonnějším.

Spuštění programu Strategic Computing Initiative v roce 1983 vyvolalo mezi vědci rozruch. Akademici nevěřili, že program lidstvu opravdu něco přinese, přehnaně ambiciózní plány bylo nemožné splnit. Jiní měli strach, aby se umělá inteligence nevymkla z rukou a tím by se skutečný svět proměnil ve filmové plátno volného pokračování Terminátora, který ovšem v té době nebyl nikomu znám - první díl pozdější série vtrhl do kin v roce 1984.

Snahy vytvořit základní umělou inteligenci a dát jí klíčky od flotily bitevních strojů předcházely Strategické obranné iniciativě (Strategic Defense Initiative, SDI). Jeden rok po vzniku SCI přišla iniciativa SDI, což byla ochrana Spojených států proti útokům strategických jaderných zbraní, především balistických raket. Protiraketový deštník měl přímo využívat autonomní systémy vybudované v rámci SCI. Pokud by SCI skutečně dosáhlo myslících robotů, orbitální raketové základny SDI by byly jedny z prvních míst, které by skutečný Skynet ovládl. Nemělo však zůstat jenom u atomovek a laserů, původní Strategic Computing Initiative mohlo ovládnout i tradiční bojiště.

Pro nás je z reálně postavených strojů nejzajímavější ALV (Autonomous Land Vehicle) čili autonomní pozemní vozidlo. Osmikolový bojový transportér bez řidiče měl mít výšku 354 centimetrů a délku 411 centimetrů. Hranatý plášť na sobě vezl kameru snímající okolí a řídící pohyb stroje. Testovací jízdy v Denveru popsal Jim Schefter jako plazení modro-bílého vozidla, které nikdo přímo ani vzdáleně neřídil. Byl vidět pohyb, tři vznětové motory vrčely a kola se otáčela rychlostí 5 km/h. Po zhruba kilometru se auto zastavilo, ale nikdo nevylezl ven. Na palubě zůstal jen počítač, který pomocí laserů a kamer snímal okolní prostředí a samočinné přibližovadlo vedl po cestě. Kam a jak se má vydat a co přesně udělal, rozhodoval centrální počítačový systém vzdáleně.

Jednalo se ale o složitý terén se spoustou překážek a náročné prostředí ukázalo vytváření vizionářského systému pro autonomní vozidlo v 80. letech jako neuvěřitelně obtížný úkol. Světelné odrazy a stíny zmátly software, který nebyl schopen navádět vozidlo do přímého směru. Změna struktury povrchu přivodila nepřekonatelné potíže, bláto a kameny systém nezpracoval, a to se nejednalo o bojiště kdekoliv na světě. DARPA na vývoji ještě chvíli pokračoval, práce na ALV ale v dubnu 1988 definitivně zrušila.

Dalším pokusem zapojit počítače do řízení válek je přidružený program Pilot's Associate. Letectvo a DARPA se pustily do vybudování kooperativního systému, který by pomohl pilotům správně se rozhodovat. Koncepce pilotního partnera se rozvíjela jako soubor spolupracujících subsystémů založených na umělé inteligenci. Senzory by monitorovaly vnější i vnitřní faktory letadla a okolního prostředí, poté by počítač pomáhal v těžkých chvílích s rozhodnutím o vojenské akci. Výpočetní technika měla nahradit nedostatečné myšlenkové pochody obyčejného smrtelníka.

Třetím produktem SCI byl Systém řízení bitvy. V podstatě se mělo jednat o mozek celé operace. Program sám vyhodnocoval stav na bojišti s ohledem na zúčastněné strany a měl předpovědět budoucí pokračování souboje, případně odhadnout konečný výsledek. Řízení bitvy bylo speciálně určeno pro námořnictvo, stejně jako ALV patřilo pěchotě a asistence pilota letectvu. Ani jeden se neujal.

Všechny tři iniciativy Strategic Computing byly součástí většího hypotetického systému, který mohl radikálně změnit povahu války v 21. století. V konečném důsledku bylo myšlení SCI (podobně jako Reaganův SDI) příliš vizionářským pokusem předbíhající dobu. Informační technologie 80. let byly sice pokročilé, ještě nebyly schopné zvládnout veškeré úkoly. Z dnešního pohledu šlo o prehistorii, zvláště z hlediska vývoje umělé inteligence. DARPA v roce 1983 možná přecenila své schopnosti, ale právě tato organizace může mimo jiné za vznik internetu.

Dnes si reálné fungování SCI může představit mnohem snáze, protože se roboti začínají objevovat v různých oblastech lidského života. Stejně tak si lze ale mnohem snáze představit i děsivé důsledky toho, co by se stalo, kdyby se umělá inteligence vymkla lidské kontrole, a to nejen díky Terminátorovi.

Je na každý pád pozoruhodné vidět, jak dalece vizionářské byly myšlenky Američanů před dlouhými 35 léty - i když doba pokročila a automatické systémy se i na bojištích objevují častěji než kdy dříve, umělá inteligence pořád není ani zdaleka tak pokročilá, aby zvládla ukočírovat byť jen auto v běžném provozu. Natož aby byla samostatně schopna vést bitvy s pomocí armády autonomních vozů synchronizovaně řízených přes satelity.

USA v 80. letech zkusily stvořit Skynet jako z Terminátora, i s válečnými auty bez lidí - 1 - Vyvoj autonomni armady USA 01USA v 80. letech zkusily stvořit Skynet jako z Terminátora, i s válečnými auty bez lidí - 2 - Vyvoj autonomni armady USA 02USA v 80. letech zkusily stvořit Skynet jako z Terminátora, i s válečnými auty bez lidí - 3 - Vyvoj autonomni armady USA 03USA v 80. letech zkusily stvořit Skynet jako z Terminátora, i s válečnými auty bez lidí - 4 - Vyvoj autonomni armady USA 04USA v 80. letech zkusily stvořit Skynet jako z Terminátora, i s válečnými auty bez lidí - 5 - Vyvoj autonomni armady USA 05USA v 80. letech zkusily stvořit Skynet jako z Terminátora, i s válečnými auty bez lidí - 6 - Vyvoj autonomni armady USA 06USA v 80. letech zkusily stvořit Skynet jako z Terminátora, i s válečnými auty bez lidí - 7 - Vyvoj autonomni armady USA 07USA v 80. letech zkusily stvořit Skynet jako z Terminátora, i s válečnými auty bez lidí - 8 - Vyvoj autonomni armady USA 08USA v 80. letech zkusily stvořit Skynet jako z Terminátora, i s válečnými auty bez lidí - 9 - Vyvoj autonomni armady USA 09USA v 80. letech zkusily stvořit Skynet jako z Terminátora, i s válečnými auty bez lidí - 10 - Vyvoj autonomni armady USA 10USA v 80. letech zkusily stvořit Skynet jako z Terminátora, i s válečnými auty bez lidí - 11 - Vyvoj autonomni armady USA 11
Vývoj autonomní armády v 80. letech měl pomoci v boji na souši, na moři i ve vzduchu. Podstatnou součástí řešení, které se nápadně podobalo filmovému Skynetu, byl i koncept automobilu bez řidiče. Ovládán byl vzdáleně, nikoli však člověkem, ale počítačem

Mirek Mazal

Další zajímavé články:

Reklama

Živá témata na fóru

zobrazit vše

Autobazar

zobrazit vše