Američané výjimečně uznávají, že Sověti stavěli výrazně lepší arktická monstra než oni

Vzhledem k odvěké rivalitě Spojených států a Sovětského svazu či Ruska je to překvapivé, ale nakonec je to pravda. Příklady zde opět táhnou.
  1. Autoforum.cz
  2. Rubriky a sekce
  3. Fascinace a historie

Američané výjimečně uznávají, že Sověti stavěli výrazně lepší arktická monstra než oni

4.7.2020 | Petr Miler

Američané výjimečně uznávají, že Sověti stavěli výrazně lepší arktická monstra než oni

/

Foto: 5koleso.ru

Vzhledem k odvěké rivalitě Spojených států a Sovětského svazu či Ruska je to překvapivé, ale nakonec je to pravda. Příklady zde opět táhnou.

Byly to zvláštní časy a do jisté míry trvají dodnes. Američané se Sověty vyhráli válku proti Hitlerovi, pak je ale nenapadlo nic lepšího, než postavit se sobě navzájem. A v rámci svého soupeření se snažili být lepší v každém ohledu. Dnes asi nemusíme dodávat, že to byly Spojené státy, které nakonec tahaly za delší konec provazu, přesto se našly oblasti, ve kterých Sověti byly podstatně silnější. A co je pozoruhodné, uznávají to i sami Američané.

Navázat tím můžeme na článek z minulého týdne, ve kterém jsme probírali osud Antarktického sněžného křižníku, který se přes to, že fascinoval Ameriku, proměnil v obrovské fiasko. Na jeho stopu nás přivedli kolegové z Jalopniku, kteří o týden později dodávají, že Sověti byli na stejném poli nesrovnatelně úspěšnější a jeden z jejich strojů vlastně nebyl překonán dodnes.

Abychom pochopili smysl jeho existence, musíme se opět ponořit do hloubi minulého století, ovšem až do časů, kdy se z USA a SSSR skutečně stali kohouti v boji o pozici největší světové mocnosti. Válka mezi nimi se zdála být studenou už z podstaty věci, však se nachází na opačném konci zeměkoule, jenže z Moskvy do New Yorku je to daleko, jen když vyrazíte přes Paříž. Pokud to ale vezmete přes Arktidu, zase tak daleko to není. A právě díky tomu se z nehostinného místa, které by jinak zajímalo jen lidi jako Amundsen a Hillary, stalo strategické území, kterému obě impéria chtěla vládnout.

Pokud ale chcete něco budovat v místech sužovaných poryvy větru při teplotách až okolo -70° C, nemůžete tam poslat psí spřežení. Potřebujete na to speciální techniku a právě o takovou se Sověti v polovině 50. let minulého století rozhodli vyvinout s vojenskými, nikoli výzkumnými úmysly. Možná proto - a možná proto, že Rusko více připomíná Arktidu jako takové - k věci přistoupili o hodně vážněji než před válkou Američané. V roce 1957 tak Charkovské traktorové závody dostaly příkaz postavit s využitím předchozích zkušeností se stavbou podobných strojů vůz, který bez nutnosti jej opustit zvládne dorazit až na Severní pól a zpět. Od vedení země dostaly velkorysý časový prostor: 3 měsíce.

Ač to byl vskutku šibeniční termín, prý se - a berme to vážně úměrně tomu, jak „přesně” ta samá země o necelé tři dekády později informovala o největší jaderné katastrofě dějin - během tak krátké doby podařilo vůz vyvinout. V roce 1958 byl tedy představen projekt 404 S, který si podle místa svého zrodu postupem času vysloužil jméno Charkovčanka. A ať už jeho vývoj trval reálně jakkoli dlouho, výsledkem byl vůz, který do dnešního dne nemá obdoby a amerického předchůdce jasně překonává.

Jeho základem se stal dělostřelecký tahač AT-T stojící na podvozku tanku T-54, prakticky nic z něj ale nebylo použito bez úprav. Pásy byly prodlouženy a rozšířeny, aby se stroj nebořil při jízdě po měkčím povrchu a také jejich povrch upraven pro maximalizaci trakce. O pohon se staral dvanáctiválcový turbodiesel standardně generující až 520 koní, který byl schopen v extrému schopen krátkodobě posílat na pásy až přes 1 000 koní přes pětistupňovou převodovku.

Charkovčanka může na pohled vypadat jako relativně drobný vůz, realita ale byla docela jiná - 8,5 metrů dlouhý, 3 metry široký a 4 metry vysoký stroj byl pořádným monstrem, které samo o sobě vážilo 35 tun a dalších 70 mohlo táhnout. V kontextu s tím - a také s posláním stroje - nepřekvapí, že i zmíněný výkon vozu dodával maximálku pouze 30 km/h s tím, že většinou se pohyboval rychlostí mezi 10 a 15 km/h

To nejzajímavější na Charkovčance ale bylo vlastně všechno ostatní, zejména pak to, co se nad zmíněnými základy nacházelo - prostor pro posádku. Na úctyhodné ploše 28 m2 s výškou stropu 210 cm byl vybudován prostor, který měl co možná nejkomfortněji pojmout až 8 členů posádky. Pohybovat se mohli zcela vzpřímeně v kabině, která byla osmi vrstvami izolace zcela oddělena od okolního světa. Izolace byla prý tak dobrá, že i bez vytápění se uvnitř snížila teplota pouze o 2-3° C za den. Přesto tu bylo topení schopné hnát dovnitř až 200 kubických metrů filtrovaného horkého vzduchu za hodinu.

Vepředu se pochopitelně nacházel prostor pro řidiče a navigátora a také jakási strojovna, která umožňovala kompletní přístup k motoru. Motivace byla jasná, tento stroj měl být soběstačný až do té míry, že jej nebylo nutné opustit ani v případě potřeby řešení nějaké technické závady. To je jistě chvályhodné, vzhledem k jeho izolaci od okolí ale byla posádka vždy částečně konfrontována se spalinami. To už si asi chválila méně, ale kdo kdy viděl minci s jednou stranou... Dále tu byla kuchyně, jídelna, ložnice, koupelna s WC, převlékárna, prostě vše, co byste čekali v místě, kde máte bydlet. Vše v malém, pochopitelně. S ohledem na mobilitu celého stroje ale ne až tak malém.

Aby vše fungovalo bez jakékoli pomoci zvenčí, musely tu být i další věci. A také byly, třeba 13kWh elektrický generátor, nádrže na vodu a také spousta nafty - na 2 500 litrů. To je asi 50x víc, než kolik má typické dnešní osobní auto a přes jistě nemalou spotřebu zajišťovalo celkem 8 nádrží dostatečný dojezd.

Zprvu bylo vyrobeno pět Charkovčanek, které se už v únoru 1959 úspěšně zdolaly 2 700 km dlouhou cestu z města Mirnyj až k Severnímu pólu bez jakékoli další podpory. Později vznikly i další evoluce tohoto stroje, polární badatelé si ale žádný z nic nechválili tolik jako původní typ 404 S. Byl prý soběstačný tak moc, že by v něm prý šlo přežít i jadernou apokalypsu, což by i v jeho pozdějších evolucích šlo hůře. Třeba kvůli nutnosti opravovat techniku vně kabiny.

Charkovčanka tak zůstávala ve službě i dlouho po roce 1974, kdy měla být nahrazena. Poslední známé úspěšné nasazení při polární výpravě se datuje kroku 2008, tedy až do nového milénia. A to není špatné na stroj, který byl vyvinut před více jak 60 léty, zvláště pak v kontextu s americkým Antarktickým křižníkem, který pořádně nedožil ani druhé světové války.


Američané výjimečně uznávají, že Sověti stavěli výrazně lepší arktická monstra než oni - 1 - 404 S Charkovcanka historie 01Američané výjimečně uznávají, že Sověti stavěli výrazně lepší arktická monstra než oni - 2 - 404 S Charkovcanka historie 02Američané výjimečně uznávají, že Sověti stavěli výrazně lepší arktická monstra než oni - 3 - 404 S Charkovcanka historie 03Američané výjimečně uznávají, že Sověti stavěli výrazně lepší arktická monstra než oni - 4 - 404 S Charkovcanka historie 04Američané výjimečně uznávají, že Sověti stavěli výrazně lepší arktická monstra než oni - 5 - 404 S Charkovcanka historie 05Američané výjimečně uznávají, že Sověti stavěli výrazně lepší arktická monstra než oni - 6 - 404 S Charkovcanka historie 06Američané výjimečně uznávají, že Sověti stavěli výrazně lepší arktická monstra než oni - 7 - 404 S Charkovcanka historie 07Američané výjimečně uznávají, že Sověti stavěli výrazně lepší arktická monstra než oni - 8 - 404 S Charkovcanka historie 08Američané výjimečně uznávají, že Sověti stavěli výrazně lepší arktická monstra než oni - 9 - 404 S Charkovcanka historie 09Američané výjimečně uznávají, že Sověti stavěli výrazně lepší arktická monstra než oni - 10 - 404 S Charkovcanka historie 10Američané výjimečně uznávají, že Sověti stavěli výrazně lepší arktická monstra než oni - 11 - 404 S Charkovcanka historie 11Američané výjimečně uznávají, že Sověti stavěli výrazně lepší arktická monstra než oni - 12 - 404 S Charkovcanka historie 12Američané výjimečně uznávají, že Sověti stavěli výrazně lepší arktická monstra než oni - 13 - 404 S Charkovcanka historie 13Američané výjimečně uznávají, že Sověti stavěli výrazně lepší arktická monstra než oni - 14 - 404 S Charkovcanka historie 14
Charkovčanka je pozoruhodná už na pohled, fascinuje ale hlavně tím, co dokáže. Je to vůz, ze kterého týdny nemusíte vystoupit, ani když se porouchá. Foto: 5koleso.ru

Zdroje: Jalopnik, 5koleso.ru

Petr Miler

Všechny články na Autoforum.cz jsou komentáře vyjadřující stanovisko redakce či autora. Vyjma článků označených jako inzerce není obsah sponzorován ani jinak obdobně ovlivněn třetími stranami.

Živá témata na fóru

zobrazit vše