Autoforum

zvětšit fotografii /

Na první pohled si asi řeknete, že jsou to prostě disky kol, které někdo načrtl a někdo další vyrobil. Jenže tyhle ráfky mají svůj příběh, který vysvětluje jejich originální vzhled.

Audi, BMW a Mercedes-Benz jsou dnes přímými konkurenty. Němečtí výrobci prémiových aut soutěží téměř v každé myslitelné disciplíně a jen zřídka se stane, aby některý z nich nabídl určitý vůz a ostatní jej okamžitě nenásledovali. Současný stav ale platí relativně krátce, Audi dříve soupeřilo spíše se značkami jako Volvo, Saab, Lancia a Alfa Romeo. Čtyři kruhy byly pro BMW a Mercedes alternativou, ale ne přímým rivalem.

Lepší renomé se značce se podařilo relativně rychle získat v průběhu 80. a 90. let, a to nikoli jen za pomoci lepších masových modelů. Nezastupitelnou roli ztvárňují také výjimečné stroje, které nejdou denně na odbyt. Takové drahé, luxusní, sportovní nebo exkluzivní vozy mají své místo při zdokonalování prestiže a zajímavé koncepty patří mezi ně. V roce 1991 na motorshow v Tokiu proto automobilka představila studii Avus quattro.

Na rozdíl od modelu Audi quattro se nejednalo o rallyové náčiní, a to i přes stálý pohon všech kol. Vystavený automobil pomyslně navazoval na období závodních monopostů Auto Union. Označení Avus bylo převzato z velmi zvláštního okruhu v Berlíně. Ve skutečnosti to není přímo jméno, ale zkratka ze sousloví Automobili-Verkehrs-und UbungStrasse.

Doslovný český překlad zní Automobilová dopravní a zkušební dráha a ve své podstatě se jednalo se o první dálnicí, která byla otevřena už v roce 1921 na území německé metropole. Tehdy pozvolna rostla poptávka po silnicích určených pro rychlejší přesuny a Avusring byl premiérovým počinem. Víceproudová, převážně rovná dálnice byla dlouhá téměř 10 kilometrů, skýtala tak obousměrně závodní okruh v délce 19 km. Roku 1926 se na místě konala první Velká cena Německa.

Kvůli absenci zatáček byl úsek vhodný pro pokusy o překonání rychlostních rekordů. V polovině třicátých let vznikl na západě Německa Nürburgring, proto byl Avusring přestavěn, aby se stal ještě rychlejším. Severní zatáčka Nordkurve byla kvůli vyšším průjezdním rychlostem nakloněna o 43 stupňů. Vzhledem k relativně vysoké pravděpodobnosti tragické nehody v případě chybného řízení nebo mechanické závady pak dostala přezdívku zatáčka smrti.

Po druhé světové válce se dálniční závodiště nepoužívalo k měření sil, ale zůstalo pouze u veřejného provozu. Trať byla drasticky zkrácena na pouhých osm kilometrů, posledním vrcholem kariéry původního Avusringu byla Grand Prix Formule 1 roku 1959. Jezdec Tony Brooks ve Ferrari 246 startoval z prvního místa, vyhrál, a k tomu zajel nejrychlejší kolo. Jediný tamní ročník F1 obcházely vážné obavy o bezpečí pilotů.

Nakonec byly klopené sekce v roce 1969 upraveny a srovnány, což umožnilo obnovení závodů. Několik sérií pokračovalo až do roku 1998, o tři léta dříve na Avusringu triumfoval Kurt Thiim v posledním podniku DTM. Bohužel se zde odehrálo množství nehod, druhý závod byl dokonce zrušen. Stále náročnější požadavky na bezpečnost a rostoucí využití cesty pro běžnou dopravu vedly k úplnému konci soutěžení. Zůstala pouze veřejná dálnice A 115 se zbytky barevných obrubníků a tribun.

Pozůstatky jsou vidět dodnes, ale zpět ke konceptu Avus quattro. Supersport s velkým výkonem na papíře byl zdoben koly z lehkých slitin se šesti paprsky. Ráfky nebyly na první pohled tak výjimečné, ale na konci paprsků je vždy prohlubeň, která vypadá trochu jako okruh Avus - dvě dlouhé roviny a jejich propojení na každém konci.

Stříbrné dvoumístné kupé zůstalo jen prototypem s výkonem 500 koní, ale disky kol byly převzaty do sériové výroby. O produkci se pod hlavičkou Audi postarala italská firma Speedline.

Kola mají celkem tři generace. První provedení bylo k dispozici u výkonných modelů Audi 80 S2, kde továrna montovala 16palcové ráfky, o palec většími koly se mohla chlubit Audi S6 a 18palců patřilo Audi S8. Druhá řada je od základu stále stejná, ale vypadala mnohem moderněji. Opět se kola stala standardem u všech modelů divize S čili S3, S4 a S6 velikosti 17 nebo 18 palců.

V roce 2003 přišlo poslední vtělení okruhu Avus. Šestipaprskové disky prošly menší změnou. Kola velká 18 palců byla součástí tovární výbavy Audi S4. Automobilka se rozhodla porušit tradici, že všechny modely sportovního ražení musí mít stejné ráfky jako u modelu S4. Generace B7 byla prozatím poslední příležitostí objednat si typ Avus, ale vsadil bychom se, že tyhle disky ještě zažijí comeback, pro vozy s čtyřmi kruhy na přídi jsou těmi nejtypičtějšími. Pokud se tak stane, je velmi pravděpodobné, že se o produkci opět postará Speedline - na starosti měla všechny tři generace, přičemž té poslední je dnes už 12 let.

Mirek Mazal