Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Na první pohled to byla lákavá idea, která měla dlouhodobě vydělávat zajímavé peníze. Realita je úplně jiná a celý experiment už po pouhých 2,5 letech končí s obrovským minusem.

Shodou okolností včera jsme si mohli posvítit na katarský silniční experiment. Ten na první pohled může vzbuzovat pochybnosti, neboť malá pouštní země se rozhodla obarvit silnice na modro. Některé části Dauhá tak rázem připomínají francouzský okruh Paula Ricarda, jen namísto tribun jsou okolo rezidenční a kancelářské komplexy či luxusní butiky. Kromě toho, k přebarvení nedošlo proto, aby byla navýšena kupříkladu přilnavost, jde tu o snahu o snížení teplot. Pokud totiž dojde k eliminaci tradiční asfaltové barvy, může být vozovka chladnější až o 20 stupňů Celsia, což ulehčí silnici i všem okolo.

Katar si nejspíše na modrou barvu zvykat dlouho nebude, ostatně pro tamní královskou rodinu jde o oblíbený odstín, jak ráda dokazuje luxusními vozy zaparkovanými poblíž londýnského obchodního domu Harrods, který vlastní. A jelikož celý projekt vypadá smysluplně, vůbec bychom se nedivili, kdyby byl postupně rozšiřován na celou zemi. Bude však třeba vyčkat na vyhodnocení, neboť změna nemusí nutně přinášet jen užitek.

Poučení si Katar může odnést z Francie, kde v roce 2016 odstartoval trochu jiný experiment, který taktéž v zárodku mohl dávat smysl. V prosinci toho roku byl za účasti Segolène Royal u malého městečka Tourovre-au-Perche zakryt jeden kilometr vozovky solárními panely. Plán byl takový, že silnice bude generovat elektřinu odpovídající potřebám pěti tisíc domácností.

Jelikož samotné panely byly potažené speciální pryskyřicí obsahující silikon, mělo dojít k zabránění jakémukoli poškození. Francouzská do projektu nalila 5 milionů Eur (cca 129 milionů korun) a očekávala, že panely budou dlouhodobě generovat zisk odpovídající nejméně 10 500 Eur ročně (271 tisíc Kč). V případě úspěchu pak mělo být totéž řešení rozšířeno na více než tisíc kilometrů silnic. Napájeno by tak mohlo být pět milionů domovů, a to bezemisní energií, která navíc vzniká jako vedlejší produkt se stamilionovými příjmy pro státní kasu každý rok.

Už po pouhých 2,5 letech od začátku pilotního projektu ale byly plány na jakoukoli další expanzi zrušeny. Dle původních odhadů měla silnice generovat 288 350 kWh ročně, jenže v roce 2017 to bylo 149 459 kWh, loni jen 78 000 kWh a letos 38 000 kWh. Místo zmíněných očekávaných příjmů tak do státní kasy přiteklo z prodeje elektřiny jen 4 550 Eur v roce 2017 a 3 100 Eur v roce 2017. Letos to bude ještě méně a projekt zná svou celkovou bilanci za 30 měsíců fungování: -128 milionů Kč, tedy ztrátu 4,26 milionu Kč za jeden každý měsíc provozu.

Proč to? Pochybná byla už sama volba lokace, kde slunce nesvítí až tak často, problémem byly ale hlavně samy panely. Navzdory veškerým snahám o zvýšení jejich odolnosti nezvládaly pohyb těžších vozů, panely praskaly a docházelo také ke zvětšování spár mezi nimi. Některé z nich pak zničilo krupobití. Již loni se tak 300 metrů vozovky muselo vrátit ke standardnímu asfaltu, zbytek „zdravých“ panelů pak byl rozdělen na zbývající úsek, ani to ale nevedlo k udržitelnosti.

Aby toho nebylo málo, panely se ukázaly být hlučnými, pročež musel být na daném úseku omezen rychlostní limit na 70 km/h. Ovšem ani to místním nepřidalo na klidu. Nyní si ale naštěstí mohou oddechnout, neboť projekt definitivně končí a zbytek z 2 800 fotovoltaických panelů z Normandie mizí. Pro Francii se tak jedná o nemalou ostudu, neboť za peníze daňových poplatníků dosáhla pouze toho, že všichni lidé poblíž silnice žili léta ve vyšším hluku a ještě si za to museli zaplatit.

Pokud ovšem předpokládáte, že pokusy se solárními silnicemi tím skončily zcela, jste vedle jak ta jedle. Firma Wattway, která byla stavbou fotovoltaické silnice pověřena, sice uvádí, že dlouhé lány panelů jsou nereálnou utopií, nicméně do menších projektů vkládá velké naděje. Naznačuje totiž, že panely o třech, šesti či devíti metrech čtverečných by byly dostačující třeba pro osvětlení zastávky městské hromadné dopravy. Nebo třeba pro dobíjecí stanici na elektrická kola.

I v tomto ohledu ale máme jisté pochybnosti, neboť společnost Wattway znovu počítá s usazením panelů na zem. Aby ovšem ty mohly být maximálně efektivní, je třeba je naklonit, jako tomu je v případě střech. To na většině silnic logicky není možné, navíc jedna kilowatthodina takové energie je až šestkrát dražší než u konvenčních panelů, které mohou zamířit na střechu kamkoli jinam. To ale politikům zjevně nevadí, o jejich peníze nakonec nešlo a nejde.

Zdroj: Le Monde

Petr Prokopec