Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ video) Nová R8 dokáže zaujmout i jinými aspekty, přesto ukazuje hlavně to, že turbo není univerzálně dobrým řešením pohonu dnešních aut.

Dokonalý motor

Dost bylo statických aspektů, tohle auto okouzluje hlavně jízdou. A vlastně ani jet nemusí, do kolen vás dostane už po nastartování motoru. Jeho pětilitrový desetiválec může v době, kdy přeplňování podlehlo i Ferrari, působit jako přežitek, jako neschopnost vyvinout něco lepšího pramenící v hořce polknutou nutnost dál ladit to staré. Jenže realita je přesně opačná. Jsou to turbomotory, které vedle tohoto stroje působí jako projev marné evoluce vynucené regulacemi normované spotřeby, nikoli jako řešení ušité na míru jakkoli náročnému řidiči.

Opravdu stačí nastartovat a připomenout si, co znamená okamžitá reakce motoru na plyn, ať už chcete otáčky poslat nahoru nebo dolů. Pozitivní emoce podporuje řezavý zvuk linoucí se ze sání, který pouze doplňuje „bublavý” výfuk, a to jste se pořád ještě nerozjeli. Uděláte-li to, poznáte nirvánu, postupnou gradaci výkonu, při které si několikrát budete myslet, že teď už musí přijít konec, že tohle už musí být vrchol. Není, přichází další a další - 6, 7, 8 tisíc otáček, na každé z těchto met budete přesvědčeni, že je po všem, že už může přijít jen přeřazení na další rychlostní stupeň. Pětilitr to ale dotáhne ke skoro 9 tisíc otáčkám, dovolí vám okusit 610 koní atmosférického výkonu a dynamiku, které byste autu o tomto výkonu (jakkoli „nenízkém”) a hmotnosti dost daleko za hranicí 1,5 tuny nehádali.

Je těžké o ní hovořit, podívejte se na video se zrychlením níže, zaznamenali jsme prakticky vše mezi tachometrovou nulou a 338 km/h na tachometru. O akceleraci na stovku nemá smysl hovořit, při měření jsme ale v nejlepším případě zaznamenali změnu rychlosti ze 100 na 200 km/h za 4,9 sekundy. Ale nekončí to ani zde, tohle auto jede a jede, za něco málo přes 60 sekund po startu je na 330 km/h reálné rychlosti, kde jej zastaví omezovač. Je opravdu jedno, kolik a na jakou rychlost jedete, i v 90 km/h na sedmičku umí motor zatlačit do sedadla a když se podíváte na pružná zrychlení... Auto jakoukoli vyšší rychlost „vygeneruje” lusknutím prstu. Jel jsem i s řadou silnějších aut, jen málokteré ale bylo rychlejší a dynamicky takto opojné. Množství a okamžitá dostupnost dynamiky, kterou R8 V10 plus servíruje, je ohromující stejně jako zvuk a precizní reakce motoru, který se o ni stará především.

R8 tak rázem dynamicky moderním turbům nejen stačí, ona je poráží. Nedávno předčila všechna do jednoho ve srovnání nejlepších sporťáků roku amerického Motor Trendu a má přitom přednosti, o kterých s turba mohou nechat jen zdát. Zvuk a ovladatelnost jsou jednou, spotřeba při vysoké zátěži jinou. Můžete stokrát říci, že spotřeba paliva člověka kupujícího si auto za 5 a více milionů Kč nemusí trápit a asi ho netrápí tolik jako lidi, pro něž plná nádrž znamená pětinu výplaty. Jenže ho trápí pořád, jen trochu jinak - jednak třeba 50 litrů benzinu spálených během 100 km leze do peněz i dobře situovaným lidem, nehledě na to, že tankovat každých 120 km také není žádná lábuž. I v tomto ohledu je ale R8 přesvědčivá, možná ještě více než ve všech ostatních.

Je opravdu těžké jezdit s tímto autem dlouhodobě za více než 26 litrů benzinu na 100 km, i když s ním jedete... jako byste ho ukradli. Absolutně to jistě není málo, ale relativně? Však za tolik pojedete ostřeji s kdejakým hot hatchem s dvoulitrovým turbem? Donedávna šlo třeba s Imprezou STi jet i za dvojnásobek, zdaleka ne tak rychle jako s R8. A pokud máte pocit, že 610 koní nelze v provozu využít nebo že autor tohoto článku postrádá schopnost tak činit, nenechte se mýlit. Ale k tomu se ještě dostaneme.

R8 pochopitelně umí jezdit i za 40 a více litrů benzinu na 100 km, ale leda po prvních pár zrychleních. Nakonec i měření dynamiky, které znamenalo skoro 100 ujetých km (zkuste si to udělat na menší dráze, když vůz během jedné akcelerace z 0 na 330 km/h ujede skoro 7 km a při testech maximálky urazí téměř 100 metrů za sekundu, 5,5 km za minutu...) a těch pomalých bylo vážně poskrovnu, se spotřeba nedostala přes 30litrovou hranici. Tohle žádné turbo neumí. Žádné, ani zdaleka, ani omylem, ani trochu.

Ovladatelnost puristy neuchvátí, má ale svou logiku

Motor tohoto auta je klenot, který mu dává dynamiku, provozní efektivitu i ovladatelnost. Ale jak je na tom právě v jejím případě zbytek auta? Jde si té rychlosti užívat jinak než prostě tím, že je, že probíhá na tachometru? Tady musí všichni očekávat palce dolů, ale nebudu tak příkrý. A to i když nejde o vůz, který by byl do hry vtahující za jakýchkoli okolností, on jím z podstaty nemůže být. Když máte v rukou stroj, který disponuje elektricky posilovaným řízením, povinným automatem a odhodláním být vozem pro každý den, nemůžete čekat čtyřkruhovou ždímačku na emoce, ať už pojedete kdykoli a kdekoli.

Toto auto bude pro většinu lidí za většiny rychlostí nudné a pokud vás něčím zvedne ze židle, bude to opravdu velmi hlučný výfuk v režimu Sport (lze ztlumit ve všech jízdních režimech) a věčná pozornost sociálně spravedlivé dopravní policie, i když s ním pojedete nejdefenzivněji ze všech okolo. R8 vždy chtěla a chce být při běžné jízdě „normální” a podle toho vypadá její interakce s vámi - jedete, 50, 90, 130 a neděje se nic. Můžete jet 150 po okresce a pořád nevnímáte nic, pokud se tedy nepodíváte na tachometr a nezjistíte, že jste 10 km/h nad hranicí okamžitého „sebrání řidičáku”, pokud by si toho někdo povolaný všiml. To jsou fakta, považuji ale za limit testujícího řidiče předkládat tento stav jako projev nudnosti a nezáživnosti vozu. R8 není stavěná na 150 km/h, je stavěná i na 2,2x tolik a podle toho se musí chovat. Všechno na ní je tak z pohledu řidiče tím lepší, čím rychleji jedete.

Můžu začít u automatické převodovky, která z váš už vzhledem k mnoha svým režimům nevyškube i chlupy, pokud jedete pomalu. To ne, dokáže být jemná, ale přesto ji moc nejde, pokud má dát v jakémkoli režimu přesný meziplyn v 60 km/h při přeřazení ze čtyřky na trojku. Pokud má ale totéž udělat ve 140 km/h v režimu Race, je velmi rychlá a přesná. A to už vám jako „dobrá ovladatelnost” přijde. Něco podobného si pak může vztáhnout k čemukoli - vše se u R8 zdá být stavěné na to, aby to opravdu bylo s to kočírovat extrémní dynamiku vozu za skoro jakýchkoli okolností.

Když si svou oblíbenou rychlou trať dáte stejnou rychlostí jako den před tím s Méganem RS, nezažijete nic. Když ale na každé krátké rovince pojede místo 130 km/h o 100 víc, necháte precizně pracovat dvouspojkovou převodovku, dovolíte karbonovým brzdám odevzdat svou neúnavnou deceleraci a do následující zatáčky si vůz pošlete s přetížením přes 1 g, nebudete říkat, že nejste ve hře, že vás auto nebaví nebo že ho neovládáte. Jistě, nevytřepete z něj interakci 30 let starého Porsche 911, to nejde, ale jsme v roce 2016. A na dnešní dobu není souhra R8 a řidiče vůbec zlá. Neuráží mě a odmítám názory toho typu, že „R8 je udělaná příliš dobře na to, aby byla zábavná”. To je nesmysl. Ona je zábavná, ale v místech, kam se jiná auta ani nedostanou, protože se svou „zábavností” ocitnou v úzkých už při citelně nižší rychlosti. Takovou zábavu neuznávám - auto musí v prvé řadě fungovat a nikoli „jalově” bavit. A být v extázi při snaze zkrotit vůz v rychlosti, kterou jiný proplouvá s řidičem vrtajícím se v nose prstem, pro mě jalovou zábavou je.