Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Nové Mini je zase o něco větší a více elektronické. Je Cooper S pořád na ježdění, nebo už jen pro parádu?

Jízdu s motokárou si užijete i nadále

Spotřebu i výkony máme vyřešené, konečně tedy můžeme stisknout startovací tlačítko a zkoumat, zda Mini nepřišlo o základní část svého DNA, jíž jsou pocity za volantem přirovnávané k řízení motokáry. Teď nemyslím onen nápis na středovém displeji palubního počítače, ale spíše renomé, které si značka i samotný vůz vydobyly v průběhu let. Nebudu přitom zbytečně chodit kolem horké kaše a rovnou zmíním, že změn k horšímu se nemusíte obávat. Pravda, zvětšení předního převisu a usazení objemnějšího motoru nad přední nápravu by mohlo naznačovat cosi o větší nedotáčivosti, té si však povšimnete víceméně jen na mokrém asfaltu. Pokud se pohybujete na suchu, pak je grip pneumatik Michelin Sport Maxx fenomenální a díky většímu rozchodu kol Mini snáze odolává i příčným nerovnostem a zlomům, které by předchůdce v ostřeji projeté zatáčce hodily o nějaký ten metr do protisměru.

Ve vyšších rychlostech je vám nápomocen i delší rozvor, zejména při jízdě ve sportovním režimu je však třeba počítat s opravdu tvrdým podvozkem, který vám dá díky kratším „cestovním“ drahám zavěšení vědět o sebemenším kamínku. Lehce odpočinout si ovšem můžete přepnutím o jednu úroveň blíže komfortu, kdy svrchovaného tempa budete dosahovat i nadále, jen bude třeba tisknout pravou nohu vehementněji na plynový pedál. Oba režimy jsem si přitom vyzkoušel na stejném úseku, přičemž v souboji s časem jsem dopadl naprosto vyrovnaně. Dá se tedy předpokládat, že zbytečné týrání těla si můžete odpustit, neboť na rozbité okresky stačí standardní nastavení. Sportovní mód si oproti tomu schovejte na hladký asfalt či závodní okruhy, kde vám zároveň i trochu jiné namapování stabilizační kontroly dovolí lehké ustřelení zádě. Daný proces je však pokaždé snadno čitelný a víceméně jen napomáhá s co nejrychlejším projetím trasy, než aby tu byl pro efekt.

K tomu účelu slouží celá řada oněch elektronických serepetiček, o kterých jsem hovořil v rámci interiéru. Zkusmo jsem si přitom nechal v jedné zatáčkovité pasáži zapnutý displej zobrazující míru využití výkonu a točivého momentu, koukat jsem na něj však mohl pouze ve chvíli, kdy jsem vlastně potenciál motoru vůbec nevyužíval. Jakmile ale stouplo tempo, zaměřily se moje oči pouze a jedině na vozovku. V tu chvíli z dat může profitovat pouze spolujezdec, otázkou však je, zda jej taková informace vůbec zajímá. Můžu tedy jen znovu zopakovat, že pro mne je taková funkce (stejně jako mnoho dalších) naprosto zbytečná. Pochopím však, proč bez ní řada lidí už ani nemůže žít - vždyť který jiný automobil vám umožní konverzaci typu: „Viděl jsi, kámo, jak jsem ho předjel? A to mi na to stačilo jen 100 koní.“ Jistě, tyhle řeči asi nepovede nikdo, kdo v zavazadlovém prostoru vozí standardně helmu, nicméně ona skupina nadšených řidičů se čím dál tím více zmenšuje. Je proto pochopitelné, že Mini zkouší oslovit i jinou klientelu. Jen si říkám, že je trochu škoda, že tak činí jako kdysi bílí dobyvatelé Divokého západu za pomocí blýskavých cingrlátek.

Tento nešvar ale již opravdu opusťme a věnujme se samotnému řízení, které sice dostalo elektrický posilovač, stále ovšem k vašim rukám propouští dostatek informací od předních kol. Sedačky vás snadno podrží na místě, zatímco převodovka se vyznačuje značnou přesností při volbě jakékoliv rychlosti. Škoda jen toho senzoru, který při podřazení dorovnává otáčky motoru „falešnými” (přes spojku, pochopitelně) automatickými meziplyny. Tohle opět potěší leda ty, kteří pro řízení aut tělem i duší prostě nežijí, ty zbylé to bude jen rozčilovat.

Spoleh je ovšem na brzdy, ačkoliv zde samozřejmě záleží jak na vašem stylu, tak na okolním prostředí. Pokud se budete pohybovat na závodním okruhu, kde sáhnete sobě i Mini na dřeň, pak s příliš dlouhou projížďkou nepočítejte. Po nějakých čtyřech pěti kolech se totiž začne dostavovat vadnutí, což je na jednu stranu u tak muší váhy věc nečekaná. Pokud se ale podíváte třeba na samotné kotouče, které nejsou ani enormní, ani odvrtávané, pak vás asi daný nešvar nepřekvapí. Mnohem zrádnější je ovšem jakási kousavost, která přichází ve chvíli, kde se snažíte zabránit nedotáčivosti a vůz začnete hnát k přetáčivému smyku. To se samozřejmě dělo i předtím. Nyní je ale třeba myslet na fakt, že jste o poznání rychlejší než kdy předtím a tak máte na jakékoliv korekce méně času. Snadno se tak může stát, že skončíte v potupných hodinách, což na závodním okruhu znamená hlavně posměch ostatních - na veřejných komunikacích by ale již mohlo dojít na ohýbání plechů a lámání kostí.

Přesto všechno mi přijde, že nová generace je mnohem méně záludná a mnohem vyrovnanější než její předchůdce. Pravda, její preciznost je s ohledem na absenci hydraulického posilovače ta tam, ve výsledku se však Mini vede mnohem snadněji a na chuť mu přijde více lidí, o což asi značce šlo především. Pokud přitom sáhnete po variabilních tlumičích, které vám nabídnou kromě sportovního i komfortní nastavení podvozku, pak se zároveň dočkáte pohodlnější a s ohledem na lepší odhlučnění také tišší jízdy. Motor přitom nabízí jak lepší zvukový doprovod, tak příjemnější přístup k výkonu. Jen je prostě třeba počítat s tím, že jakmile se dostane do varu, je třeba živit jeho lehce navýšený apetit, navíc výměnou za o něco méně řidičských emocí.

iPhone na čtyřech kolech

Máme tu závěrečné shrnutí, při kterém bych nejprve prošel jednotlivé kapitoly. V oblasti exteriéru totiž sice došlo k několikerým změnám daným hlavně bezpečnostními předpisy, i přes velký nárůst předního převisu si ovšem nové Mini nadále drží siluetu, kterou mu před čtrnácti lety dal Frank Stephenson. V interiéru eviduji nárůst prostoru, větší je pak i zavazadelník. To jsou ovšem prvky, které kvituji, zatímco nepřehledné a přehlcené menu palubního počítače ve mně vzbuzuje rozpaky. To samé pak mohu říci o nahrazení původní šestnáctistovky dvoulitrem z produkce BMW. Jistě, má více síly, charakteru i živelnosti, ale zároveň je také žíznivější. Na druhou stranu, jakmile najdete prázdnou okresku, kterou se rozhodnete zkrotit, pak pohonné jednotce díky úsměvu vykouzleném na tváři ty dva litry paliva navíc snadno odpustíte.

Nejsem si ovšem jist, zda mne nové Mini oslovilo stejně jako předchozí generace či originál. Možná je to i tím, že za jeho volantem jsem prozatím strávil pouhý týden, což na nastřádání pořádných zkušeností a zážitků nestačí. Přeci jen, jak jsem zmínil v úvodu, u britských aut (i když vlastněných německou značkou) není pořízení vrcholem vlastnictví, něco nového totiž objevujete každý den. Je tedy možné, že pokud bych mohl zůstat v jeho společnosti o nějaký ten pátek déle, dostalo by se mi nakonec pod kůži stejným způsobem jako jeho předchůdci. A to přesto, že bych nevyužíval 99 procent všech funkcí palubního displeje, jehož zbytečnou rozmanitost i nadále považuji za největší stinnou stránku vozu. Naprosto ale pochopím každého, kdo si vůz třeba právě kvůli tomuto koupí.

Pro spoustu lidí totiž Mini není kapotovanou motokárou, ale stejným lifestylovým symbolem jako třeba iPhone. Jeho koupí dávají najevo své společenské postavení, přičemž v takové chvíli je logické, že neskočí po tříválcovém základu, ale po prozatímní vrcholné formě. Ač přitom nevyužijí jejího dynamického potenciálu, téma k hovoru mohou čerpat právě ve zvoleném menu, neboť obrázkem vozu se slunečními brýlemi se každý druhý chlubit nebude. Cooper S má tedy v zásobě něco pro každého a spíše nadchne, než aby urazil. Stejně jako zmiňovaný produkt zesnulého Steva Jobse ovšem není z laciného kraje, pročež si říkám, že ačkoliv novou generaci budu na českých silnicích potkávat častěji než tu předchozí, stále to nebude dost k přesycení. Za výjimečnost se ale platí, to už tak bývá...

Základní cena testovaného vozu (Mini Cooper S): 629 200 Kč

Technické údaje

Motor

Zážehový, turbodmychadlem přeplňovaný řadový čtyřválec uložený vpředu napříč nad přední nápravou
Objem: 1 998 ccm
Největší výkon: 141 kW (192 k) v 4 700-6 000 ot./min
Největší točivý moment: 300 Nm při 1 250-4 750 ot./min
Palivo: Natural 95
Přenos výkonu: šestistupňová manuální převodovka, pohon předních kol

Provozní vlastnosti

Max. rychlost: 235 km/h
Zrychlení z 0 na 100 km/h: 6,8 s
Spotřeba paliva (l/100 km):
Město: 7,6 l
Mimo město: 4,6 l
Kombinovaná: 5,7 l
Objem palivové nádrže: 44 l

Rozměry a hmotnosti

Délka: 3 850 mm
Šířka: 1 727 mm
Výška: 1 414 mm
Rozvor náprav: 2 495 mm
Provozní hmotnost (EU): 1 235 kg
Užitečná hmotnost: 450 kg

Vnitřní rozměry

Základní objem zavazadlového prostoru: 211 l
Maximální objem zavazadlového prostoru: -