Home > Rubriky a sekce > Testy aut > Článek
Test Honda CR-V 2012 2,2 i-DTEC: dobře nabito
26.11.2012 | Mirek Brokeš | Přidat příspěvek
Honda CR-V se dlouhodobě těší oblibě českých zákazníků. I v nové generaci má dobře našlápnuto k tomu na tuto tradici navázat.
Přehled kapitol
Tento test začal poněkud nešťastně. Vyrazil jsem do Prahy pro malý francouzský hatchback s poměrně slušným stádem koní pod kapotou a až po příjezdu se dozvěděl, že místo něj budu následující týden trávit za volantem japonského SUV. To pro mě byla opravdu špatná zpráva. Nejsem sice militantním odpůrcem vozů této kategorie, ale ani nejsem z těch, kteří by jejich vlastnosti dokázali opravdu ocenit. Obecně mám raději menší, obratnější auta a čím je „vehikl” větší, vyšší či těžší, tím méně mě přitahuje.
Mé rozčarování během dne postupně rostlo. Jeden z kolegů mě totiž poprosil, abych mu pomohl s focením dalších dvou SUV. Obě byla z německé produkce, obě měla pod kapotou čtyřválcový diesel doplněný sedmistupňovým automatem a obě byla vybavena „sportovním” paketem. Výsledkem bylo několik hodin, během kterým jsem neustále přesedal z jednoho do druhého a nemohl se rozhodnout, které se mi líbí méně. Ani v jednom jsem se necítil pánem vozu, řízení, brzdy i převodovky si notovaly svou písničku a působilo to spíše jako poslech orchestru ladícího nástroje než koncert sehrané party.
Ani první usednutí do CR-V nenasvědčovalo tomu, že by následující týden měl být něčím jiným než soužitím dvojice odloučené od lože i od stolu, která musí sdílet jeden byt. Mýlil jsem se, již prvních pár kilometrů naznačilo, že si s touto novou Hondou přece jen budeme rozumět. Poslouchala a nesnažila se ze mě na každém hrbolku vytřást duši. Ten týden nakonec uběhl velmi rychle a já možná i pochopil, proč je to tak oblíbené auto.
Méně avantgardy, více stylu
Když téměř před 20 lety přišla na trh první generace Hondy CR-V, jen jsem se v duchu ušklíbal a myslel si něco o krabici od bot na prapodivně se chovajícím podvozku. Když Honda, tak Prelude. Druhou generaci jsem ignoroval stejně, jen z jiných důvodů. Sice se mi docela líbila, ale bylo to auto zcela mimo můj zájem. Když Honda, tak Type-R. Přišlo třetí CR-V a jeho vzhled mě přiváděl do rozpaků. Podivně tvarovaná příď s vystrčeným zobákem nárazníku zkombinovaná s obloukem horní linky oken mi přišla podivná a diplomaticky řečeno neatraktivní. A když jsem si letmo prohlédl první fotky aktuální generace, mávnul jsem rukou, vše při starém, říkal jsem si.
Ono tomu tak není, proporce sice zůstaly stejné, celková délka i rozvor se shodují na milimetr, změny ve ztvárnění jednotlivých částí ale daly nové generaci přece jen jiný výraz. Na přídi zmizel již zmíněný zobák. Nárazník je stále vytažený vpřed, na jeho hranu ale navazuje výrazně skloněný gril. Protaženější čelní světlomety s menší plochou navazující na žebra grilu opticky zlehčují mohutnou příď. Je to návrat k tradiční formě, kterou zavedla již první generace.
Zmizel také druhý z oněch dvou zmíněných prvků, horní linka bočních oken sice stále vytváří oblouk, ten je však vzadu ukončen dříve vzhůru vedeným spodním okrajem okna a jejich spojení ze všeho nejvíce připomíná rozevřené kružítko. Na něj pak navazuje bumerangově zahnutý vnitřní okraj zadních světlometů ne nepodobných těm, které známe z Volva XC60. Celkově auto vypadá uhlazeněji i zásluhou plastů na spodních okrajích auta, na kterých už nenajdete „zkrášlující” svislé prolisy.
Také záď je jednodušší. Šestiúhelníkovitý motiv nahradil zvýšený horní okraj nárazníku vytvářející dojem dělených pátých dveří. Paradoxem je, že přestože celkově jsou zadní světlomety docela rozměrné, při pohledu zezadu jsou velmi subtilní a odkazují tak na první generaci. Na zádi se mi líbí jedna věc. Honda odolala módnímu trendu, kdy se na každém nárazníku musí objevit napodobenina difuzoru, nejlépe ze stříbřitého plastu, a alespoň dvě koncovky výfuku velikosti plechovek od piva. Musím přiznat, že mě tento jednodušší styl oslovuje daleko více, než spousta kudrlinek a rádoby drsně se tvářících plastových panelů, které to stejně vzdají na prvním krtinci.
Následující >1 / 5
Diskuze Přidat příspěvek
Bleskovky
- Špatný den v práci? 24letý zaměstnanec roztřískal při projížďce Ferrari za 76 milionů Kč, splácet ho může po zbytek života
23.4.2024 - V Polsku po nehodě vzplanul luxusní elektromobil tak, že ho po chvíli nepoznal ani majitel, po uhašení se vzňal znovu
21.4.2024 - Pagani Utopia málem dostálo svému jménu, zámožný majitel s ním během povodní vjel do vody
20.4.2024
Nové na MotoForum.cz
- Vostatek po Assenu: „ Na suché trati jsem se cítil silný, na mokré to nešlo“ včera 12:42
- Začalo letošní MS-Side včera 10:00
- Petr Najman: „Mrazivá a komplikovaná Jarní cena Brna“ včera 08:00
- Oliver König pojede IDM s Ducati 23.4.2024
- Harley-Davidson Praha: 6. Nedoklubko Challenge 25. května 2024 22.4.2024
Nejnovější články
- Škoda překvapivě stvořila víc jak 1000koňové auto, řádit s ním budete moci i vy
před hodinou - Dodnes úplně nový, totálně oholený Ford Focus první generace může být váš, při jeho jednoduchosti je to auto navěky
před 2 hodinami - Fiskeru došly peníze. Už neplatí ani úroky z dluhů, bankrot očekává každým dnem
před 4 hodinami - Tesla zlevnila nový Model 3 už na 1 milion Kč. Výsledky za má i proto mizerné, v Evropě už propouští stálé zaměstnance
včera - Ojetý Caddy je recept na levný rodinný VW s místem i dieselem, umí zaskočit i za už neexistující Škodu
včera
Tiskové zprávy
- Mio MiVue R850T: zrcátková autokamera s 2.5K, antireflexním dotykovým displejem a zadní kamerou
tisková zpráva - Mio MiVue C545: moderní verze 60snímkové autokamery s HDR nočním režimem
tisková zpráva - OMV a Pražská energetika otevřely společně 40. nabíjecí stanici pro elektromobily na odpočívce Mikulášov
tisková zpráva - Mio MiVue C588T: duální autokamera s pozoruhodným natáčením i ve tmě
tisková zpráva - Mio MiVue 886 WiFi GPS autokamera s 4K rozlišením a upozorněním na měřené úseky
tisková zpráva - Mio MiVue 818 WiFi 2K: kniha jízd jako speciální funkce v autokameře
tisková zpráva