Test Jaguar XF 2,2 D: ostuda, nebo pýcha?

Prestižní značky se v posledních letech s vidinou nafouknutí prodejů předhánějí v tom, kam až lze klesnout. Jak funguje výsledek této snahy u Jaguaru?
  1. Autoforum.cz
  2. Rubriky a sekce
  3. Testy aut

Test Jaguar XF 2,2 D: ostuda, nebo pýcha?

19.3.2012 | Pavel Janda | 10 příspěvků

Prestižní značky se v posledních letech s vidinou nafouknutí prodejů předhánějí v tom, kam až lze klesnout. Jak funguje výsledek této snahy u Jaguaru?

Interiér je komfortní, ale ne pro každého

V interiéru se s faceliftem nic až tak zvláštního nestalo, a tak nadále zůstává tím konzervativně (oproti dramaticky vyhlížející přídi karoserie až nudně) střiženým vnitřkem, který si odpouští jakékoli větší výstřelky. Mezi ty by šlo zařadit snad jen zcela se uzavírající výdechy ventilace po vypnutí zapalování, nemám ale pocit, že by to pro posádku vozu cokoli znamenalo. Prostě se otevřou a pak se zase zavřou, jinak s nimi lze manipulovat dle libosti jako u většiny ostatních aut.

Interiér (a nakonec nejen on) hraje hlavně na notu komfortu a podřizuje tomu prakticky vše. Sedadla jsou spíše širší křesla s omezeným bočním vedením, volant spíše větší „kolo” s menším průměrem věnce a o voliči jízdních režimů připomínajícím ovladač trouby (na pečení, samozřejmě, automat až takový trouba není) ani nemluvě. Všechno je to ztvárněno ve stylu „nastav mě, pojedu a moc Ti o tom nebudu vyprávět” a skutečně nejde o moc velkou přetvářku.

Test Jaguar XF 2,2 D: ostuda, nebo pýcha? - 13 - Test Jaguar XF 22D 21Test Jaguar XF 2,2 D: ostuda, nebo pýcha? - 14 - Test Jaguar XF 22D 22Test Jaguar XF 2,2 D: ostuda, nebo pýcha? - 15 - Test Jaguar XF 22D 24

Podobný dojem ostatně vytvářela i specifikace testovaného provedení kombinující světle a tmavě hnědou kůži s dřevěným obložením palubní desky, dveří a středového tunelu. Tato kombinace asi nebude po chuti každému a není to ani má vysněná podoba interiéru. Ale musím říci, že s ohledem na charakter a značku vozu se mi zdála být adekvátní - je to takový pojízdný klub situovaný do středověkého anglického panství. Neměl by právě takto vypadat sedan Jaguaru?

Z pohledu řidiče i spolujezdce je opravdu všechno fajn a třeba srovnání se Superbem Laurin a Klement, který jsem testoval v podobný čas, ukázalo, jak moc nejlepší škodovce ještě chybí k tomu, aby si s opravdu luxusními auty podobné velikosti mohla tykat. Za nedostatek lze označit leda palubní systém s pomalejšími reakcemi a takřka výlučně dotykovým ovládáním (to za jízdy v jakkoli komplikovanějším terénu dobrotu opravdu nedělá), ale není to podle mě nic, pro co byste tohle auto měli nechtít. Horší to ovšem je, pokud si od něj slibujete i komfort pro cestující vzadu.

Test Jaguar XF 2,2 D: ostuda, nebo pýcha? - 16 - Test Jaguar XF 22D 30Test Jaguar XF 2,2 D: ostuda, nebo pýcha? - 17 - Test Jaguar XF 22D 23Test Jaguar XF 2,2 D: ostuda, nebo pýcha? - 18 - Test Jaguar XF 22D 28

Musím říci, jízdu vzadu u každého auta nezkouším (ono to mnohdy ani nejde, pokud jej musíte neustále řídit...), zde jsem si ale vzadu nějakou stovku kilometrů poseděl a příjemný zážitek to tedy nebyl. Kvůli svažující se střeše jsou zadní části sedáků ponořené tak hluboko, že poloha je dosti nepřirozená pro cestujícího jakéhokoli vzrůstu, pro dvoumetrového navíc není mnoho místa ani pro nohy. Zadní náprava zdaleka nemá takovou schopnost filtrovat nerovnosti jako ta přední a k tomu jsem měl pocit, že na rozdíl od předku nikdo nepřemýšlel nad tím, kde dát jaký tvrdý a kde jaký měkký materiál. Za (docela pomalé) jízdy jsem tak v plochých sedadlech pravidelně narážel do nějakých nepříjemných překážek a z auta jsem po této cestě vystoupil docela „zmlácený”.

Pravda, XF určitě není auto určené pro převážení pana ředitele na zadním sedadle (zvláště ne ve verzi 2,2D), ale jsem přesvědčen, že jako čistokrevný vůz vyšší střední třídy by toto měl zvládat s nadhledem. Nezvládá a zvláště ostrý kontrast s vynikajícím komfortem vpředu nepůsobí dobře.

Test Jaguar XF 2,2 D: ostuda, nebo pýcha? - 19 - Test Jaguar XF 22D 31Test Jaguar XF 2,2 D: ostuda, nebo pýcha? - 20 - Test Jaguar XF 22D 32Test Jaguar XF 2,2 D: ostuda, nebo pýcha? - 21 - Test Jaguar XF 22D 33

Výkonu tak akorát

Vše dosud zmíněné je ale už více či méně známé, otázkou je, jak to všechno funguje s pouze čtyřválcovým dieselem. Asi se nehodí odpovídat hned v úvodu, ale kdyby vás při čtení následujících řádků postihla třeba srdeční arytmie, mohu předem říci, že docela dobře.

Samozřejmě, musíte se předem vzdát nároků na jakkoli nadstandardní dynamiku. Výkon motoru ve výši 140 kW (190 koní) sice není malý, na auto s pohotovostní hmotností jeden a tři čtvrtě tuny ale stačí leda na to, abyste hned po rozjezdu nezačali přemýšlet nad tím, co že to ta vaše kočka snědla k obědu, že se místo lehkého běhu jen tupě rozvaluje. Bude to znít trochu hloupě, ale když řeknu, že se vůz rozjede do jakéhokoli kopce, nemá problém s předjížděním ve středních rychlostech (kolem 100 km/h) a na dálnici se dokáže bez problémů dlouhodobě pohybovat rychlostmi přes 200 km/h, je to vcelku výstižné shrnutí maxima toho, co umí nabídnout.

Test Jaguar XF 2,2 D: ostuda, nebo pýcha? - 22 - Test Jaguar XF 22D 35

Motor samotný je ostatně naladěn tak, aby vyhověl především pohodové jízdě - maximálního výkonu dosahuje už v 3 500 ot./min a ač tento údaj vždy nevypovídá o charakteru toho kterého agregátu, v tomto případě říká mnohé. Líbí se mu hlavně ve středních otáčkách a ani k hranici 4 000 ot./min už se mu moc nechce. Solidně se přitom sbírá někde kolem 1 500 ot./min a mezi cca dvěma a půl a třemi a půl tisíci otáčkami pumpuje do kol slušnou porci výkonu. Pokud chcete „závodit” (to vážně berte s nadsázkou), musíte se chtě nechtě pohybovat ve vyšších sférách otáček, ale průběh výkonu není zrovna příjemný, motor začíná být hlučný a také žíznivý. Ale k tomu všemu se ještě dostaneme.

S uvedeným, dosti omezeným spektrem opravdu použitelných otáček si ale dokáže vcelku hrdě poradit osmistupňová automatická převodovka ZF. Je to asi poprvé, co mi vícestupňový automat dává u nějakého auta alespoň trochu smysl - v menších a lehčích autech s podobným výkonem je podle mě zbytečný, u těch velkých s mnoha set koňmi výkonu také. Zde si musí málo koní poradit s mnoha kily (v obou případech relativně) a tomu by pětistupňový automat nepomohl.

Test Jaguar XF 2,2 D: ostuda, nebo pýcha? - 23 - Test Jaguar XF 22D 25Test Jaguar XF 2,2 D: ostuda, nebo pýcha? - 24 - Test Jaguar XF 22D 29Test Jaguar XF 2,2 D: ostuda, nebo pýcha? - 25 - Test Jaguar XF 22D 27

Převodovka je tedy skutečně naladěná tak, aby vyhověla motoru a charakteru auta. Řadí tak spíše pomaleji a jemněji, ale ne pomalu a jemně. Snad si rozumíme, je zkrátka dostatečně jemná (snad jen meziplyny při řazení dolů ji moc nejdou) a s ohledem na zbylé naladění XF přitom rozumně rychlá. Jak už to u osmistupňových skříní bývá, jejích sedm stupňů je činných, osmý je vyloženě rychloběh. Na oněch sedm kvaltů (hlavně na druhý až šestý) se XF 2,2D chová vcelku příjemně, sedmý už spíše marně bojuje s odpory vzduchu za hranicí 200 km/h a osmý lze použít jen na dálnici nebo na rovné okresce. Na tento stupeň motor není s to udržet vůz v chodu ani v rychlostech kolem 100 km/h, pokud přijde ke slovu nějaké trochu výraznější stoupání. Otáčky motoru zkrátka pošle tak nízko, že výkonu není dost. Pokud se s ale osmičkou naučíte pracovat, dokáže být XF 2,2D i velmi úsporným autem.

Diskuze 10 příspěvků

Reklama

Živá témata na fóru

zobrazit vše

Autobazar

zobrazit vše