Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Třída C i Audi A4 v předstihu zareagovaly na novou generaci BMW 3 faceliftem. Není ale toto vzájemné následování trochu kontraproduktivní?

Část interiéru adoptovaná z CLS

Podobná přestavba s výrazně větším smyslem proběhla v kabině. Celá středová konzola byla převzata z třídy CLS a místo původně výsuvného a při pohybu nepříjemně vrčícího displeje se zde objevila pevně ukotvená obrazovka. Grafika relativně malých monitorů je konečně hodna značky Mercedes a perforovanou kůží čalouněný volant s tenkým věncem a kovovými prvky je jedním slovem nádherný. Podmínky v interiéru se pro zbytek posádky nezlepšily a hlavně cestující vzadu si budou muset v oblasti kolen vymyslet prostorově úsporné strnulejší polohy. Příplatkové ventilované sedačky nejsou vzorem ukázkové fixace pozadí a navíc plasty ve spodní části působí poněkud křehce a levně, ale k účelu auta pasují.

Motor startuje s patrným zachvěním, ale pak jej budete vnímat už jen sluchem. Nezní rušivě, neduní, ale při výletech do vyšších otáček se občas neubráníte myšlence, že mohl být utlumený ještě o kousíček lépe. Akcelerace a ochota čtyřválce nechat se vytočit váš dech nezrychlí, ale jak již bylo uvedeno, oproti V6 CDI je zde markantní posun ochoty jednotky jít za plynem. Dvoustupňové přeplňování s jedním menším a hbitějším turbodmychadlem vyhladilo také bezprostřednost reakcí a neméně citelné je také odlehčení přední nápravy napomáhající agilitě.

7G-Tronic je znouzectnost

Jenže dobrý dojem z motoru poněkud kalí sedmistupňová automatická převodovka a to u něj není poprvé. Jakoby Mercedes nedokázal pro tento čtyřválec najít odpovídající rychlostní skříň nebo se alespoň zamyslet nad naladěním. Ve spojení se starým pětistupňovým automatem byl vliv na 250 CDI vysloveně tragický. Řadil pomalu, občas nelogicky a nezřídka svéhlavě. Ani šestistupňový manuál nebyl spásou, ačkoli v jeho případě vadilo vlastně jen gumové řazení.

S nástupem automatické převodovky 7G-Tronic se zdálo, že malý a silný diesel konečně našel odpovídající kolečka, ale opět se zde vynořují staré bolístky. V plně automatickém módu a při běžné jízdě mu snad ani není co vytknout. Změna převodů je hladká, téměř neznatelná a z jednotlivých rozestupů kvaltů při odřazení je vidět, že někdo nad využitím charakteristiky motoru skutečně přemýšlel. Pro ilustraci motor při 130 km/h točí lehce nad 2 000 ot./min. a s maximálním přiblížením k tomuto režimu se můžete dlouhodobě pohybovat za 7 litrů na sto (ve městě počítejte s 8 až 9 l).

O pokusy jezdit dynamičtěji ale automatika nestojí. Zkuste v sekvenčním režimu kliknout s pákou voliče do plusu pod plynem a elektronika to bude okatě ignorovat až do momentu, než povolíte tlak na pravý pedál. Požádejte „manuálně“ o jeden až dva nižší převody před zatáčkou a podle odezvy nabudete dojmu, že někde v řídicím procesoru to potřebují dvakrát písemně i s notářsky ověřenou kopií.

Podobné požadavky řidiče se nelíbí ani pohonu všech kol. Na devět desetin rezervy pneumatik bude odpovědí přilnavost, velmi dobře vyvážená přilnavost. Čtyřkolka má tolik trakce, že se na suchém asfaltu (a vyvarováním se hloupých chyb) jinak než zvolenou stopou nelze přemísťovat. Řízení je lehké a docela strmé, ale od přední nápravy odtažité.

To vše v kombinaci s výtečnou schopností potlačit náklony i přesun hmoty mezi přídí a zádí a dvoustupňově mechanicky řízenými tlumiči odhodlaně kopírujícími povrch, má za následek to, že céčko působí velmi sebejistě, stabilně a bezpečně. Ačkoli ta odhodlanost tlumičů a kratší zdvih zavěšení sporadicky a intenzivně připomenou, že bývaly doby, kdy byly Mercedesy výrazně pohodlnější, sebevědomé chování to částečně vyváží a ještě tomu můžete dopomoci pneumatikami s vyšším profilem - ideální by mohly být šestnáctky.

Při jízdě blížící se limitům je ovladatelnost trochu složitější a zde se ke slovu a taktovce dostává 4Matic víc, než by se na vůz původně vyznávající mírně přetáčivou charakteristiku hodilo. V oblouku po zasednutí na bok auto reaguje na postupné přidávání rychle narůstající nedotáčivostí, takže na řiditelnost nebo pomoc zatáčet plynem rovnou zapomeňte. U větších modelů Mercedesu nebo naopak menších s pohonem předních kol by to mohlo být považováno za neurážející přirozenost, ale u třídy C, která se jednou vydala slibnou cestou se zaměřením na řidiče, mi to přijde jako krok zpátky. Kdyby céčko zůstalo stejně houpavé a komfortní jako staré Mercedesy, opatrný starší majitel by tyto projevy jednoznačně přivítal. Jenže nastavení podvozku je právě opačné a proto se zdá, že 4Matic jde spíše proti němu než s ním.