Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Jeden z nejlepších plug-in hybridů dneška umí jezdit úsporně, jeho akcie však s rostoucí vzdáleností od zásuvek velmi rychle klesají.

Outlander si s vyšší hmotností poradí

Nejdelší kapitoly už máme za sebou, a tak lze přistoupit ke zkoumání toho zbytku, tedy například ke zjišťování, jak se velký crossover chová bez ohledu na apetit po energii z toho či onoho zdroje. Už bylo zmíněno, že nemusíte být ani fandou ekologických aut či elektromobilů, abyste dokázali jezdit s PHEV jako s jakýmkoliv jiným autem. Platí to i pro jeho jízdní vlastnosti, které kupodivu vyšší hmotnost v zásadě nepoškozuje. Ano, na mokrém povrchu se vůz má tendence držet asfaltu o něco kratší dobu, to ovšem platí až ve chvílích, kdy ho přivedete na samotný limit. Tehdy se ukáže devíza systému aktivní regulace výkonu posílaného na jednotlivá kola, který vyvozuje v zákrutách lepší stáčivý moment.

Pokud byste ale čekali něco ve stylu BMW X6 M, kdy vás při prvním pokynu plynem vůz chytí za jedno kolo a druhému souběžně přidá, pak můžete být zklamaní. Tahle soustava tak rychlá ani agresivní není ani v nejmenším, elektromotory potřebují spolu s počítačem chvíli času na vyhodnocení následujících akcí. Tehdy i kdykoliv jindy se však bez rozdílu ukazují výhody pramenící z nižšího těžiště, které nadbytečné kilogramy mistrně maskuje. Dobrému dojmu nakonec nahrává i příjemná souhra vozu a řidiče.

Za úspěchem přitom hledejme naladění podvozku, které holduje pohodlí posádky i jistotě v zatáčkách. Vůz zůstává sice rozevlátější, ale díky „přibitějšímu“ postoji na asfaltu je o něco stabilnější a méně náchylný na rychlé změny směru. Rázy od výraznějších nedokonalostí silnic se do vozu nepřenášejí ve větší míře než u nehybridních verzí, ale kvůli převážně zcela umlčenému spalovacímu agregátu se práce tlumičů a kol v podbězích přenáší k uším posádky v o něco větší míře. Jinak se Outlander snaží pěkně kopírovat povrch a neuskakuje na prvním horizontu někam do příkopu, zbytek jízdy se nese na vlně pohupování a ticha.

Potěší rozhodně jeden z nejzdařilejších elektrických posilovačů řízení, jaká z plug-in hybridních vozů pamatuji. Pominu-li jeho menší strmost, která je vlastní každému Outlanderu, dá se říci, že vždy víte poměrně spolehlivě, co se zrovna děje pod koly přední nápravy a to se mi s ohledem na rozměry vozu líbí. O solidních brzdách již byla řeč a o reakcích na plyn lze říci v podstatě totéž, alespoň „kdykoliv má vůz alespoň něco na rozsvícení vánočního stromku“. Příjemně mě také překvapila schopnost vozu zhostit se statečně role prostředku na předjíždění, kdy se vám výkonu soustavy dostává poměrně hodně a navíc včas.

Už zaznělo ledacos o tom, že tenhle vůz raději bude brázdit silnice velkoměsta, ovšem je nutno říct, že ani v terénu se zcela neztratí. Brali jsme ho sice jen na rozbahněné polní cesty a do nenáročného lesního terénu, ale ukázalo se, že světlost 190 milimetrů a nájezdové úhly 22,5 stupně (přední i zadní) spolu s „virtuální“ uzávěrkou diferenciálu (ovladač Twinmotor 4WD Lock) zajišťující stejný točivý moment na obou nápravách, mohou občas přijít vhod - nejsou tu jen na ozdobu, byť tohle není žádný offroad. Zhoršený výhled do zadních rohů zase šikovně napravuje couvací kamera. Nakonec vás tak může štvát jen zdlouhavé vyvolávání menu s podrobnou historií spotřeby a tokem energií na centrálním displeji, který opravdu jakoby přišel ze středověku. Ledacos vám usnadní barevný palubní počítač mezi budíky.

Výbavy je dost, cenu však neospravedlní

Z článku jste museli vytušit, že Outlander PHEV nedostanete jinak než s vrcholným stupněm výbavy Instyle obsahujícím v podstatě vše, co Mitsubishi nabízí. Je tu tedy standardní dvouzónová klimatizace, obstojně fungující navigace, kožené čalounění s elektrickou obsluhou sedadla řidiče i zrcátek, přídavné elektrické topení a dokonce i šikovný adaptivní tempomat, který lze přepnout i do režimu bez dodržování odstupu. Navíc se na palubě najde audiosystém Rockford Fosgate se subwooferem a systém kontroly tlaku v pneumatikách, stejně jako xenonové světlomety.

Nesmí ostatně chybět ani salva asistenčních systémů včetně sedmi airbagů, veškerých elektronických pomocníků a úchytů Isofix. Přesto se ještě 14 tisíc připlácelo za metalický lak, 2 300 Kč za koberečky, 4 240 Kč za nerezovou lištu zadního nárazníku a 7 780 Kč za nerezové lišty prahů. Výsledných 1 280 000 korun by ale každopádně přišlo výhodných jen bláznovi, co na ceny absolutně nehledí. A zřejmě bychom se na to příliš neměli zaměřovat ani my, neboť tenhle vůz si nikdo jiný než zarytý zbohatlý fanda moderních technologií zřejmě koupit nemůže. Kdo ví, dobré je ale vědět, že PHEV svojí kůži rozhodně lacino nedává.

Tak či onak, příplatek za hybridní verzi oproti klasickým vybaveným spalovacím motorem zřejmě nedostanete nikdo zpět ani v ideálním případě, kdy jen dojíždíte do práce jen po krátké trase. Možná jsem příliš skeptický, ale kdykoliv je baterie „Empty“, vůz vás může položit na lopatky už rychlostí, s jakou je schopen vysát malou 45litrovou nádrž.

Budete-li hospodáři a rozhodnete se vše nechat na vozu reálný dojezd na obě nádrže (tedy na benzin a elektřinu) dosáhne nějakých 650 kilometrů. Na zjištění skutečné hodnoty za tak krátkou dobu testování nebylo reálně možné přijít, ale už tyto poznatky k utvoření dobré představy stačí. Přitom zbytek poloelektrického Outlanderu rozhodně k zahození nebyl.