Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Původně to měl být jen koncept, ale po příznivé reakci veřejnosti spatřil Peugeot RCZ světlo světa i v produkční podobě. Vůz se tak může pochlubit nevídanými designovými prvky a nejen jimi. Pod působivým zevnějškem se totiž skrývá sice konvenční, ale výborně odladěná technika.

Střídmých 200 koní

Již jsem naznačil, že RCZ není žádný otesánek, ba naopak. Vzhledem ke svému výkonu dokáže být velmi střídmý a ani těžká noha na pedálu nepředstavuje žádnou tragedii. Při klidné jízdě v rámci zákonných limitů a s občasným předjížděním není problém držet se na dohled 7 litrů na 100 km. Jsem si jist, že výrobcem udávaná kombinovaná spotřeba 6,9 l/ 100 km je v reálu dosažitelná a při velké dávce masochismu snad i překonatelná. Po ujetí 140 km (město, okresky, dálnice) rychlejší (průměr 84 km/h) jízdou v rámci „dvoubodového” pásma svítila na palubním počítači číslice 8,3 l/100 km.

Pokud začnete využívat snadno dostupný potenciál motoru, přehoupne se průměr přes hranici 10 l. Rychlá jízda v rámci běžného provozu se spoustou předjíždění si vyžádala 15,3 l/100 km. Zde musím podotknout, že pokud je jízda jen rychlá, ale plynulá, je spotřeba výrazně nižší. Extrémem pak byla ostrá projížďka na technické trati. Po ní se průměr ustálil na 22,3 l/100 km, což už vzhledem k výkonu motoru až tak příznivé číslo není. V rámci dvousetkoňové „turbokonkurence” ale přesto patří mezi ta nejlepší.

Na výlet i za sportem

Od začátku je zřejmé, že Peugeot RCZ je stylovka primárně stavěná tak, aby na první pohled zaujala. A daří se jí to staticky i dynamicky. Zaparkujte ji na parkovišti, postavte se opodál a pozorujte kolemjdoucí. Tolik otočených hlav většinou způsobí jen některý z italských plnokrevníků. Ani v provozu RCZ nepřehlédnete. Když vás dojede a vidíte ji ve zpětném zrcátku, raději se té placce s velkými ústy klidíte z cesty. A až vás předjede, pokochejte se pohledem na nízkou karoseri jakoby přisátou k vozovce.

Ještě větší požitek ale skýtá RCZ řidiči. Je s ním možno vyrazit na výlet, zcela otevřít bezrámová okna, projíždět podzimem provoněnými lesy a kochat se jejic krásou. Auto vás nebude obtěžovat ani hlukem, ani potřebou neustálého řazení. Nemusíte se ani omezovat s množstvím zavazadel, 384 l velký kufr je velmi dobře přístupný rozměrným víkem a kdyby snad bylo potřeba převést více tašek, opěradlo zadní lavice je sklopné. Dojet na golf ve dvou s celou výbavou? Není problém.

Daleko zábavnější je ale vzít RCZ na projížďku po nějaké zatáčkovité trati s proměnlivým profilem, která dá vyniknout agilnímu motoru i výborně naladěnému podvozku. Dalším zdrojem radosti při takové projížďce bude i jedna ze mnoha specialit RCZ. Tou je membrána v palubní desce, kerá má při otevřené klapce sání za úkol pustit do kabiny sytý zvuk motoru. Je to zvláštní, ale velmi příjemný prvek. Při ustálené rychlosti motor téměř není slyšet, stačí ale mírně přidat a hned víte, že se něco děje. Svým způsobem to zvyšuje dobrý pocit z akcelerace, kdy nejen že cítíte, že se něco děje, ale také je to doprovázeno patříčnou zvukovou stopou.

Stejně tak není problém vyrazit s RCZ na dovolenou. Delší přesuny vysokými rychlostmi jsou velmi neunavující záležitostí. Konstruktéři si vyhráli s akustickou izolací, a tak je při jízdě v interiéru opravdu nízká hladina hluku. To platí i o rychlostech přesahujících 200 km za hodinu, kdy jediným výraznějším zdrojem hluku je již zmíněná membrána. Mně nevadila, kolega si stěžoval.

Pravý hák Audi TT

A jak je na tom RCZ ve srovnání s již zmíněným Audi TT? Je to subjektivní hodnocení, ale Peugeot je ve všech ohledech atraktivnější. Vzhledem i jízdním projevem. Vezmeme-li v úvahu verzi 2,0 TFSI, pak má Audi navrch výkonnově, ale to, pokud pominu vyšší prestiž německého výrobce, považuji za jeho jedinou výhodu. RCZ je řidičsky zajímavější naladěním svého podvozku i ovladatelností a co vás jistě překvapí, působí stejně kvalitně a hodnotně. Cenově navíc TT s RCZ prohrává na plné čáře. Sám bych neváhal ani chvíli a volil bych auto se lvem na přídi.

Dalším konkurentem by mohl být VW Scirocco 2,0 TFSI. Pominu-li to, že RCZ dle mého názoru vypadá lépe, je poddajněší a přitom zábavnější. Scirocco si hraje na velkého tvrďáka, což ve výsledku znamená jen horší fungování na českých cestách, ale nikterak zajímavější chování při aktivní jízdě. Při té opět vítězí agilita a ovladatelnost RCZ nad nezáludností a odtažitostí Scirocca.