Konvenční motory budou v menšině do roku 2017, hybridy se ujmou vlády záhy

Studie společnosti Navigant Research předpovídá definitivní pád tradičních motorů. Razantní rozšíření start-stopu a mild hybridů bude následovat.
  1. Autoforum.cz
  2. Rubriky a sekce
  3. Zajímavosti

Konvenční motory budou v menšině do roku 2017, hybridy se ujmou vlády záhy

9.1.2015 | Petr Prokopec | Přidat příspěvek

Konvenční motory budou v menšině do roku 2017, hybridy se ujmou vlády záhy

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Studie společnosti Navigant Research předpovídá definitivní pád tradičních motorů. Razantní rozšíření start-stopu a mild hybridů bude následovat.

Jak jsme již dnes uvedli ve zprávě o budoucnosti BMW, automobilový svět se mění. A zamířit hodlá tím směrem, který potěší leda tak zaslepené příznivce ekologických hnutí bez špetky smyslu pro realitu. Stále přísnější limity spotřeby paliva resp. emisí CO2 totiž vyžadují příchod technologií, jež se staví mezi vás a čiré potěšení z jízdy. Pro někoho by to mohla být přijatelná směna za větší ohledy k prostředí, ve kterém žijeme, ty jsou ale jen iluzorní - tváříme se, že vyrábíme auta s nulovou spotřebou a tedy i emisemi CO2, ve skutečnosti je ale ládujeme elektřinou vyráběnou způsoby, které zatěžují prostor kolem nás ještě více. O krátkozrakosti snad ani nelze hovořit, spíše o pokrytectví.

Že situace bude brzy horší než v současné době, na to si pomalu můžeme vsadit. Důvodem přitom není jen náš možná až příliš skeptický názor, ale také všemožné studie, které postupně vyplouvají na povrch. Jednu z nich má na svědomí společnost Navigant Research.

Podle té by měla do roku 2017 být méně než polovina všech prodaných nových aut vybavena konvenčními benzinovými spalovacími motory. Toto tvrzení sice naštěstí neznamená, že bychom se během dvou let dočkali za enormní expanze hybridů, elektromobilů a vozů osazených palivovými články. Na druhé straně však naznačuje, že klasický atmosférický agregát bez eko-serepetiček se pomalu ale jistě stane minulostí. Pro nás to možná není až tak bolestivá vyhlídka - podobný motor prakticky nekoupíte v Evropě už dnes (čest výjimkám), pozoruhodné ale je, že už za dva roky by tento trend měl převládat v globálním měřítku, i když velká část světa touhy EU a USA nesdílí.

Kromě samotných emisních limitů se analýza odvolává také na zákazníky, kteří prý s ohledem na rostoucí ceny pohonných hmot požadují od výrobců razantní snížení spotřeby. Již v tomto směru ale můžeme studii napadnout, neboť od června 2008, kdy se barel ropy prodával za 144 USD (cca 3 413 Kč), došlo k prudkému pádu. Kupříkladu nyní je totiž barel k mání za 48 dolarů (1 138 Kč), což je nižší částka, než za jakou jste si jej mohli pořídit v roce 1974. Touha po nižší spotřebě je pochopitelně přirozená a věčná, nevidíme ale na trhu důvod pro její akceleraci - cena paliva fandí spíše umírnĚní. Navíc je pochopitelně otázkou, jak moc reálnou úsporu paliva downsizované motory s turby zákazníkům přináší - v řadě dobře zdokumentovaných případů leda zápornou.

To jsme ovšem poněkud odbočili, proto pokračujme dále ve chmurném výhledu. Ten se točí zejména kolem očekávaného růstu registrací, jež mají poskočit z loňských přibližně 84 milionů aut na 109 milionů vozů v roce 2025, zejména díky asijsko-pacifickému regionu. Pokud vás přitom výše těchto čísel zaráží, rovnou odkážeme na článek o tom, jak se Volkswagen stal největší automobilkou světa. Sami si totiž můžete spočítat, že jen deset uvedených výrobců loni poslalo do světa zhruba 64 milionů aut.

Zpátky však ke zprávě, která poukazuje i na fakt, že ačkoliv lze souběžně s růstem registrací počítat s příchodem stále většího množství alternativních pohonných jednotek, i nadále budou hrát prim spalovací benzinové agregáty. A právě ty budou muset být zásadně přepracovány v závislosti na zmíněné poptávce zákazníků a především s ohledem na mnohdy nesmyslně nastavené emisní regule.

Správným krokem by mělo být zlepšení efektivity motorů a převodovek či snížení hmotnosti, namísto toho ovšem výrobci sáhnou po daleko razantnějším využití systémů start-stop. Navigant Research předpovídá, že do roku 2025 jím bude vybaveno 58 procent všech nových aut prodaných na celém světě, někteří výrobci však jdou ještě dále. Kupříkladu takový Ford jej do roku 2017 chce mít v 70 procentech svých modelů.

Modrý ovál se přitom ohání analýzou společnosti AAA, která uvádí, že systém start-stop ušetří ročně motoristům 179 USD (4 242 Kč). Tato suma je vypočtena na základě průměrného řidiče, který ročně najede 24 tisíc kilometrů vozem s průměrnou spotřebou 11,8 l/100 km při průměrné ceně benzinu 3,65 dolaru (86,5 Kč) za galon (převodem na litry se dostáváme na cenu 22,8 Kč/l).

To samozřejmě není zanedbatelná částka, je však otázkou, zda úspory budou po několika letech natolik vysoké, aby ospravedlnily náklady v servisech. Jak jsme si totiž vysvětlili již v září loňského roku, daná technologie zatěžuje současné motory desetkrát více, než by bylo zdrávo. V servise tedy ve výsledku můžete nechat mnohem více, než kolik jste ušetřili na palivu.

Dá se logicky vydedukovat, že danou situaci mají automobilky podchycenou a minimálně do onoho inkriminovaného roku 2025 přijdou s novou generací pohonných jednotek, které na systém start-stop budou reagovat mnohem ohleduplněji. To se skutečně stane, jak jsme si ostatně řekli ve zmiňované zprávě o budoucnosti BMW. To samé potvrzuje i Navigant Research.

Změna se ovšem nebude týkat kupříkladu lepších ložisek využívaných klikovou hřídelí. Místo toho se má systém start-stop postupně transformovat do podoby hybridní technologie, která by kupříkladu umožnila i intenzivnější regenerativní dobíjení. Kinetická energie by se pak zřejmě skladovala v setrvačníku, neboť s využitím baterií se v tomto případě nepočítá.

Můžeme však předpokládat, že dříve nebo později přijde také jejich začlenění, se kterým dorazí proklamované zjednodušení spalovacích motorů na pouhé generátory elektrické energie. Tento krok je zjevně nevyhnutelný, i když k němu nedojde najednou v rámci celého světa, ale postupně v jednotlivých regionech. Že Evropa bude jedním z prvních, na to se asi dá vsadit...


Konvenční motory budou v menšině do roku 2017, hybridy se ujmou vlády záhy - 1 - Start and stop Audi 01Konvenční motory budou v menšině do roku 2017, hybridy se ujmou vlády záhy - 2 - Start and stop Audi 02Konvenční motory budou v menšině do roku 2017, hybridy se ujmou vlády záhy - 3 - Start and stop BMW 01Konvenční motory budou v menšině do roku 2017, hybridy se ujmou vlády záhy - 4 - Start and stop BMW 02Konvenční motory budou v menšině do roku 2017, hybridy se ujmou vlády záhy - 5 - Start and stop Ferrari 01.jpgKonvenční motory budou v menšině do roku 2017, hybridy se ujmou vlády záhy - 6 - Start and stop Ferrari 02.jpgKonvenční motory budou v menšině do roku 2017, hybridy se ujmou vlády záhy - 7 - Start and stop PerexKonvenční motory budou v menšině do roku 2017, hybridy se ujmou vlády záhy - 8 - Start and stop Porsche 01Konvenční motory budou v menšině do roku 2017, hybridy se ujmou vlády záhy - 9 - Lamborghini Aventador 2013 02Konvenční motory budou v menšině do roku 2017, hybridy se ujmou vlády záhy - 10 - Lamborghini Aventador 2013 03Konvenční motory budou v menšině do roku 2017, hybridy se ujmou vlády záhy - 11 - Start and stop Skoda 01
Systém start-stop má dnes již kdekdo, i vozy značek Ferrari, Lamborghini nebo Porsche. DO roku 2025 jej však dostane 58 procent všech nově vyrobených vozů, i těch, jež zamíří do rozvojového světa

Zdroj: Navigant Research

Petr Prokopec

Diskuze Přidat příspěvek

Všechny články na Autoforum.cz jsou komentáře vyjadřující stanovisko redakce či autora. Vyjma článků označených jako inzerce není obsah sponzorován ani jinak obdobně ovlivněn třetími stranami.