Protihlukové bariéry u silnic jsou velký podfuk. Vědci popsali jejich reálný efekt

Zdají se být logickým řešením snížením hluku v okolí silnic a reálně tak i mohou fungovat. Jenže obvykle nepřináší podstatný pozitivní efekt a pro více lidí situaci zhoršují. Proč to tak musí být?
  1. Autoforum.cz
  2. Rubriky a sekce
  3. Zajímavosti

Protihlukové bariéry u silnic jsou velký podfuk. Vědci popsali jejich reálný efekt

25.7.2018 | Mirek Mazal | Přidat příspěvek

Protihlukové bariéry u silnic jsou velký podfuk. Vědci popsali jejich reálný efekt

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Zdají se být logickým řešením snížením hluku v okolí silnic a reálně tak i mohou fungovat. Jenže obvykle nepřináší podstatný pozitivní efekt a pro více lidí situaci zhoršují. Proč to tak musí být?

Protihlukové stěny lemují silnice napříč Českou republikou, aby chránily nedaleké domy a jejich obyvatele před hlukem od projíždějících automobilů. Teoreticky se zdá, že zdi kopírující silnice mají smysl, ale vědečtí experti z oblasti akustiky tvrdí něco jiného. Jejich zkoumání vedlo k upřesňujícím závěrům odhalujícím celou realitu.

Podle studie zveřejněné v neziskovém magazínu Undark hlukové bariéry chrání v podstatě jen objekty a osoby nacházející v bezprostřední blízkosti takové stavby. Řeč je nanejvýš o pár desítkách metrů od stěny, s rostoucí vzdáleností se hluk dostává do svých obvyklých mezí. Ve vzdálenějších oblastech pak zdi u silnic mohou zvuky v závislosti na dalších faktorech i zesilovat a působí tedy kontraproduktivně.

Web Undark píše: „Protože hluk cestuje ve vlnách, nikoliv přímo, zvuky mohou přecházet a vlastně přecházejí přes stěny. To je důvod, proč dokonce i s pětimetrovými bariérami může být slyšet dálnice v domech několik bloků dále. Část zvukové vlny se absorbuje, něco se odrazí od stěny a zbytek se přenáší,“ vysvětluje Mariano Berrios, koordinátor environmentálních programů na wisconsinském ministerstvu dopravy. „Většina vlnění přechází nad bariérou a rozptýlí se, tím pádem doputuje až k přijímači - tedy k uším rezidentů,“ upřesnil.

Bariéry mají významný efekt jen 100 stop za nimi (asi 30 metrů), 200 stop od ní (60 metrů) už je výrazně snížen a od 300 stop (90 metrů) už začínají spíše škodit a dostávají do těchto míst hluk, do kterých by jinak nepronikl. Koordinátor dodal, že je to obzvláště problematické v určitých povětrnostních podmínkách. Když poradenská firma v Tennessee měřila zvuky kolem dálnice, tak pracovníci zjistili, že obyvatelé stovky metrů od dálnice mohou slyšet auta asi o 5 decibelů hlasitěji v případě větrného počasí. Takové podmínky nikdo nebere v potaz během projektování konstrukčního záměru. Hlukový model předpokládá neutrální podmínky čili konstantní teplotu a bezvětří, které nastane párkrát do roka, jak říká Darlene Reiter, ředitelka poradenské firmy v oboru akustiky.

Teorie přechází do praxe například v časných ranních hodinách. Stačí chladná zem s teplým vzduchem a zvuk, který by zamířil normálně nahoru se odráží směrem dolů a způsobuje ve vzdálenosti 150 až 300 metrů hlasitější odezvu burácejících kamionů a svištících osobních aut. Lidé na kopcích nebo v blízkosti otvoru mezi protihlukovými zábranami někdy musí trpět hluk, který se ve skutečnosti zhoršuje, jakmile jsou v okolí postaveny další stěny. Jsou doložené příklady dálničních sjezdů, které generují nesnesitelný rachot, protože se vlny odráží od zábran a na sjezdu se rozptýlí do prostoru, kde stojí lidská obydlí.

Bariéry jsou přesto viditelné stále častěji. Prakticky mohou zhoršit celou situaci, ale podmínky pro výstavbu nových silnic stanoví povinnost provádět opatření pro snížení hluku. Těmi jsou právě známé hradby podél cest, i když odborníci již dlouho volají po tišším povrchu komunikace. Americké postřehy korespondují s Českou republikou. Moderní asfalt mnohem lépe plní svojí tlumící funkci než vysoké přepážky u silnic, ale jeho použití je minimální.

Pohledem lidí, kteří se projektováním protihlukových opatření živí, to vypadá jednoduše, situaci ale nelze paušalizovat. Američané popsali reálný stav věci, teoreticky pozitivní dopady je však možné naplnit. V české praxi jde při počátku stavby protihlukových stěn vždy o boj projektanta a investora. Je v technických možnostech postavit stěnu, které zásadním způsobem vylepší situaci nejen těsně za ní, ale i ve větších vzdálenostech. Jenže metr délky takové stěny vychází na desetitisíce korun a obvykle je potřeba stavět mnohasetmetrové úseky.

Navržená stěna je pak často snížena, je změněn její tvar a nezřídka také akustické materiály, které zajišťují její funkci. Pokud ji takto orgán ochrany veřejného zdraví schválí, je postavena a následně musí proběhnout kontrolní měření. Jak již výše zaznělo, jeho výsledek lze olivnit. Ne tím, že by se přes mikrofon přehodila deka, to si žádná akreditovaná laboratoř nedovolí. Ovšem volbou denní doby a meteorologických podmínek lze dosáhnout čísel, která odpovídají modelu.

V tu chvíli je stěna zkolaudována a pro všechny - jak orgány, tak investory - přestává být předmětem zájmu. Jenže i ona potřebuje údržbu, ne všechny akustické materiály snášejí dlouhodobý pobyt na dešti a mrazu a občas je potřeba je vyměnit. A zde nastává ten problém. Stěna stojí, ale nefunguje jako dříve. Pokud tedy stěnu někdo dobře navrhne a majitel se o ni stará, funguje. Pokud ji ale někdo „ošulil” už při stavbě a pak kašle na její údržbu, stává se z ní to, co popisuje americká studie - plocha pro sprejery, která nepomáhá skoro nikomu a většině lidí jen škodí...


Protihlukové bariéry u silnic jsou velký podfuk. Vědci popsali jejich reálný efekt - 1 - Protihlukove steny nejsou dost dobre 01Protihlukové bariéry u silnic jsou velký podfuk. Vědci popsali jejich reálný efekt - 2 - Protihlukove steny nejsou dost dobre 02Protihlukové bariéry u silnic jsou velký podfuk. Vědci popsali jejich reálný efekt - 3 - Protihlukove steny nejsou dost dobre 03Protihlukové bariéry u silnic jsou velký podfuk. Vědci popsali jejich reálný efekt - 4 - Protihlukove steny nejsou dost dobre 04Protihlukové bariéry u silnic jsou velký podfuk. Vědci popsali jejich reálný efekt - 5 - Protihlukove steny nejsou dost dobre 05Protihlukové bariéry u silnic jsou velký podfuk. Vědci popsali jejich reálný efekt - 6 - Protihlukove steny nejsou dost dobre 06Protihlukové bariéry u silnic jsou velký podfuk. Vědci popsali jejich reálný efekt - 7 - Protihlukove steny nejsou dost dobre 07Protihlukové bariéry u silnic jsou velký podfuk. Vědci popsali jejich reálný efekt - 8 - Protihlukove steny nejsou dost dobre 08Protihlukové bariéry u silnic jsou velký podfuk. Vědci popsali jejich reálný efekt - 9 - Protihlukove steny nejsou dost dobre 09Protihlukové bariéry u silnic jsou velký podfuk. Vědci popsali jejich reálný efekt - 10 - Protihlukove steny nejsou dost dobre 10Protihlukové bariéry u silnic jsou velký podfuk. Vědci popsali jejich reálný efekt - 11 - Protihlukove steny nejsou dost dobre 11Protihlukové bariéry u silnic jsou velký podfuk. Vědci popsali jejich reálný efekt - 12 - Protihlukove steny nejsou dost dobre 12Protihlukové bariéry u silnic jsou velký podfuk. Vědci popsali jejich reálný efekt - 13 - Protihlukove steny nejsou dost dobre 13
Ministerstvo dopravy ve Wisconsinu na základě poznatků odborníků vytvořilo barevnou grafiku k lepšímu pochopení, oč tu běží. Žlutou barvou je vidět, jak hluk od vozidel přeletí zeď a postupně klesne za bariérou zpět na zem. Každých 100 stop je asi 30 metrů, pozitivní efekt bariér je tedy jen velice malý

Zdroj: Undark přes Jalopnik

Mirek Mazal

Diskuze Přidat příspěvek

Všechny články na Autoforum.cz jsou komentáře vyjadřující stanovisko redakce či autora. Vyjma článků označených jako inzerce není obsah sponzorován ani jinak obdobně ovlivněn třetími stranami.

Živá témata na fóru

zobrazit vše