Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Na auta daného typu a velikosti jsou to až absurdní a pro kriticky uvažujícího člověka neuvěřitelná čísla. Jsou tedy skutečná? Jak je vůbec automobilky stanovují?

Zveřejnění detailních informací o tažných schopnostech vrcholné verze nejprodávanějšího auta USA mnohé zarazilo. Nový pick-up Fordu řady F utáhne papírově neuvěřitelně těžký náklad, za řadu Super Duty 2020 lze zapřáhnout až 16 782 kilogramů připojených přes husí krk - to je skoro tolik, co zvládne menší tahač. Je tak na místě pochybovat o tom, jestli jsou taková čísla vůbec ještě skutečná, však papír snese vše a 17 tun nákladu s těmito auty poveze asi tolik lidí, kolik pojede 420 km/h s Bugatti Chiron.

Proto se náš přítel Jason Fenske, technik z Engineering Explained rozhodl přiblížit, jak jsou tyto hodnoty stanovovány a zda si je náhodou výrobci necucají z prstu. Za udávanými čísly totiž stojí mnohem větší věda, než by leckoho napadlo.

Celý způsob stanovování tažných schopností je ukotven ve standardu SAE J2807. Předpis zahrnuje mnoho testů prováděných v reálném prostředí, které musí být splněny nákladními vozidly s předepsanými zátěžemi. Zkoušky obvykle probíhají uvnitř areálů samotných automobilek, jako např. Chelsea Proving Grounds v Michiganu, který patří koncernu FCA. Místo testování ale zkoušeným strojům vůbec neulevuje, jak za chvíli sami uvidíte.

Jednotlivé kroky si ukážeme na příkladu pick-upu Ram 3500 4x4 s naftovým řadovým šestiválcem o objemu 6,7 litru. Turbodiesel Cummins má výkon 298 kW (406 koní) a 1 356 Nm točivého momentu. Za bílý off-road byla přidaná zátěž 13 900 kilogramů s cílem ověřit dosažitelnost udávaného maxima celkové hmotnosti soupravy.

První zkouška obsahuje tři různá zrychlení s plným nákladem. Auto by mělo splnit předem určené časy vypočítané podle osazených náprav, použitého motoru a dalších technických specifik. Ram 3500 roztáhl tisíce kilogramů z místa na 48 km/h za 8,5 sekundy, zrychlení na 97 km/h trvalo 28,3 sekundy a pružnost 64 až 97 km/h byla otázkou 15,5 sekundy. Všechny tři časy bohatě stačily na úspěch v úvodním testu.

Start z místa je poté znovu prováděn ve svahu s počátečním sklonem 12 %. Pětkrát po sobě během pěti minut se auto rozjede do vzdálenosti pěti metrů a zase zastaví. Sklon postupně táhne vůz dozadu a Ram musí dokázat spolehlivost opakovaného rozjezdu s plnou zátěží.

Další zkouška prověřuje brzdovou soustavu. Rozjetý kolos musí zastavit v rovině před koncem přesně vyměřeného úseku. Zatížený Ram zabrzdil z 32 km/h po 27,9 metrech s brzděným přívěsem a bez pomoci se dráha prodloužila na 69,4 metrů. Kotouče na pick-upu se zapotily, když se postavily skoro 14tunovému návalu zpoza pick-upu. Parkovací brzda dostává zabrat ve 12% kopci, kde musí sama o sobě udržet veškerou hmotnost v obou směrech jízdy. Nenastanou-li žádné problémy, může vůz pokročit k testu jízdních vlastností. Zkušební řidič krouží kolem vytyčeného kruhu a postupně zvyšuje rychlost i přetížení, aby byl poznat okamžik vzniklé nedotáčivosti s nákladem za zády. Chování nákladní verze prozradí i test komfortu spočívající v tempu 100 km/h a prudkém cuknutí volantem. Správně nastavený podvozek by měl zůstat stabilní bez následného rozhoupání.

Poslední disciplína se koná na vymezené části dálnice dlouhé 18,3 kilometrů kde se vyskytují 5% stoupání. Venkovní teploměr při této zkoušce musí ukazovat přes 37 stupňů Celsia, aby bylo možné s klimatizací zapnutou na maximum ověřit schopnost automobilu odolat horku. Chladiče by měly zvládat ochlazovat všechny potřebné systémy pod kapotou, aby mohl výrobce zapsat brutální tažnou kapacitu do technického průkazu bez potenciálních problémů v jakémkoliv režimu.

Jak vidíte, použitelnost aut s tak těžkým nákladem za jejich zádí je ověřována velmi důkladně a nejde zdaleka jen o schopnost se s nimi rozjet a zabrzdit. Auta s ním musí fungovat a je znovu třeba vyseknout poklonu Američanům, že dotáhli tažné schopnosti svých pick-upů tak daleko. Ano, v praxi je skutečně málokdo využije, to ale neznamená, že by nás neměly fascinovat podobně jako absurdně vysoké maximální rychlosti či hodnoty zrychlení.

Jednotlivé disciplíny v grafické podobě z pera našeho přítele Jasona F.

Zdroj: Engineering Explained@Youtube

Mirek Mazal