Vědci vynalezli povrch silnice, který se sám zbaví sněhu či ledu

Univerzita v tureckém Koçu přišla s nápadem, jak efektivně zbavit silnice námrazy či sněhu i bez nutnosti je systematicky ošetřovat posypem.
  1. Autoforum.cz
  2. Rubriky a sekce
  3. Zajímavosti

Vědci vynalezli povrch silnice, který se sám zbaví sněhu či ledu

21.12.2015 | Marek Bednář | Přidat příspěvek

Vědci vynalezli povrch silnice, který se sám zbaví sněhu či ledu

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Univerzita v tureckém Koçu přišla s nápadem, jak efektivně zbavit silnice námrazy či sněhu i bez nutnosti je systematicky ošetřovat posypem.

Kvalitní asfaltové silnice jsou za ideálních podmínek velmi dobrým pojítkem mezi pneumatikami vašeho auta a matičkou Zemí. Na suché a čisté silnici se musíte dopustit opravdu velké chyby nebo dělat pořádné vylomeniny, abyste se dostali do potíží s přilnavostí, jenže stačí málo a ideální podmínky jsou pryč. Není tedy divu, že se vědci snaží najít způsoby, jak podmínky blízké ideálu udržet na silnici co nejvíce, navzdory všem negativním okolnostem.

Nedávno jsme tu měli „žravý beton” použitelný právě na silnicích, který dokáže polykat obrovská kvanta vody a může jednou pro vždy učinit přítrž aquaplaningu. Spousta vody ale není ta jediná nepříjemnost, která nás na silnicích může potkat, v zimě přijde nezřídka ke slovu i sníh či námraza. A na té se do potíží dostanete ještě snáze než v hluboké vodě.

Pochopitelně, ani dnes nenecháváme zimní silnice ladem. Jenže jejich ošetřování tradičním způsobem, tedy pomocí pluhů, který sníh odhrnují a povrch vozovky solí proti sněhu a námraze, je složitý nákladný a často trvá opravdu dlouho, než jsou všechny důležité silnice takto ošetřeny. Lidi z univerzity v tureckém Koçu tak napadlo, zda by nemohly silnice být bez sněhu a ledu, aniž by po nich musely jezdit pluhy. Zda by zkrátka nemohly být „samočisticí”.

Jejich nápadem není permanentní vytápění, celá idea je podstatně jednodušší, v podstatě jde o přímíchání posypové soli do asfaltu. Konkrétní sloučeninou je methanoát draselný, neboli draselná sůl kyseliny mravenčí, který už v minulosti byl zkoumán jako možná ekologičtější náhrada současné posypové soli. Smíchali ho s polymerem, přidali do asfaltu a výsledky pokusu v laboratoři jsou, že formování ledu na asfaltovém povrchu bylo „výrazně zpomaleno”. To zní trochu vágně, přiložené obrazové materiály ale dosvědčují posun dost velký na to, abychom v našich zeměpisných šířkách námrazu sotva kdy poznali.

Novinka byla schopna vypouštět sůl na povrch pokusné silnice po dobu dvou měsíců. To je na normální silnici dost málo, nestačilo by to ani na jednu zimu, ovšem podle univerzity by ve skutečném světě takto upravený asfalt díky tlaku kol aut na jeho povrch mohl vypouštět sůl mnohem déle, údajně i několik let, a to proto, že by takto mohla být sůl vypouštěna postupně také z hlubších vrstev asfaltu. A po několika letech už obvykle povrch silnice beztak žádá výměnu.

Vypouštění napomáhá agar, přírodní polysacharid vyráběný z mořských řas, a funguje na principu rozdílu mezi hydrofobním asfaltem a hydrofilním methanoátem draselným. Takto upravený asfalt zároveň má stejné mechanické vlastnosti jako současný asfalt, ve kterém sůl přimíchána není. Sůl je také odlišná od té dnes běžně používané a sypané shora a povrch vozovky takovým způsobem nenarušuje.

Stále tu však jsou otázky, např. jak si sůl v asfaltu poradí s velkým přívalem sněhu během krátké doby a také, jak si bude vypouštění soli z asfaltu rozumět s vysokými teplotami během léta. A zejména, jaké účinky bude mít methanoát draselný na karoserie automobilů, které po takovém povrchu budou jezdit; současná sůl jim vážně nesvědčí také dnešní auta stále reznou, jak jsme se mohli přesvědčit nedávno.

Také tu je otázka ceny, resp. zda by bylo levnější stavět silnice z tohoto upraveného asfaltu; o cenách se zpráva univerzity nezmiňuje. Je ale pravděpodobné, že cena za asfalt doplněný o nikterak exotickou sloučeninu by nebyla o tolik vyšší než cena současných povrchů. A údržba dnešních silnic pochopitelně není zadarmo - spousta strojů, lidí, paliva či posypového materiálu stojí spoustu peněz, nehledě na rozdílný výsledek. „Sama” se silnice očistí hned, lidskou prací nikoli.

Ať už to s tímto řešením vypadá jakkoli slibně, nečekejme, že po takto upraveném asfaltu budeme jezdit tuto nebo příští zimu. Výzkum je v počátcích a jestli se vůbec dostane něco takového do praxe, bude to trvat léta. A také kvůli stavu karoserií aut si nejsme jisti, zda je sůl či její náhrada přítomná na silnici po celý rok vůbec žádoucí...


Vědci vynalezli povrch silnice, který se sám zbaví sněhu či ledu - 1 - asfalt vypoustejici sul 01Vědci vynalezli povrch silnice, který se sám zbaví sněhu či ledu - 2 - asfalt vypoustejici sul 02Vědci vynalezli povrch silnice, který se sám zbaví sněhu či ledu - 3 - asfalt vypoustejici sul 03Vědci vynalezli povrch silnice, který se sám zbaví sněhu či ledu - 4 - asfalt vypoustejici sul 04Vědci vynalezli povrch silnice, který se sám zbaví sněhu či ledu - 5 - asfalt vypoustejici sul 05Vědci vynalezli povrch silnice, který se sám zbaví sněhu či ledu - 6 - asfalt vypoustejici sul 06Vědci vynalezli povrch silnice, který se sám zbaví sněhu či ledu - 7 - asfalt vypoustejici sul 07Vědci vynalezli povrch silnice, který se sám zbaví sněhu či ledu - 8 - asfalt vypoustejici sul 08
Grafy a tabulky ukazují rozdíly v asfaltu obyčejném a různě upraveném; mrznutí vody je na tom upraveném při teplotách pod nulou značně zpomaleno

Zdroje: ACS Publications

Marek Bednář

Diskuze Přidat příspěvek

Všechny články na Autoforum.cz jsou komentáře vyjadřující stanovisko redakce či autora. Vyjma článků označených jako inzerce není obsah sponzorován ani jinak obdobně ovlivněn třetími stranami.

Živá témata na fóru

zobrazit vše