Brzdy auta si lidé v létě často zbytečně ničí zacházením, které považují za správné

Je to další typické řidičské chování, které je obecně považováno za jemné, realitou je ale pravý opak. Problémům lze paradoxně předejít zacházením, které leckdo označí za hrubiánské.
  1. Autoforum.cz
  2. Rubriky a sekce
  3. Život řidiče

Brzdy auta si lidé v létě často zbytečně ničí zacházením, které považují za správné

dnes | Petr Miler

Je to další typické řidičské chování, které je obecně považováno za jemné, realitou je ale pravý opak. Problémům lze paradoxně předejít zacházením, které leckdo označí za hrubiánské.

Pro letní provoz auta je typické, že se s ním člověk dostane i do končin, po kterých se běžně nepohybuje a jejichž ráz je českému silničnímu koloritu značně vzdálen. Stačí vyrazit do Rakouska, Německa, Švýcarska, Francie nebo klidně i na Slovensko a můžete se ocitnout na dlouhých horských sjezdech, které v České republice nemají obdoby. Například návštěva proslulé rakouské Grossglockner Hochalpenstrasse znamená opakovanou jízdu po mnohakilometrových ostrých klesáních, něco takového tu prostě nemáme.

Právě v těchto místech se pak méně zkušení řidiči dostávají do nečekaných problémů. Ty přitom nejsou dány ani tak limity techniky jejich vozu, ale způsobem zacházení s ním, který paradoxně považují za správný - zahřívají brzdy až za hranici únosnosti a v lepším případě si ničí auto, v horším mohou riskovat i nehodu.

Že se brzdy při své činnosti zahřívají, ví snad každý, je to princip jejich činnosti - mění kinetickou energii auta na teplo prostřednictvím tření, a tak snižují rychlost jeho jízdy. Že se můžou zahřívat opravdu hodně, až svítí, jistě také spousta lidí viděla na fotografiích, videích nebo televizních přenosech z různých závodů. Při závodech je ale zatížení brzd extrémní, při běžné jízdě po silnici něčeho takového dosáhnete velice zřídka.

Přesto je možné do takového stavu dostat, a to i když vaše jízda nemůže být vzdálenější stylu, který ve Formuli 1 předvádějí Hamilton s Vettelem. Brzdy je možné přehřát i zatížením naprosto minimálním a pokud byste tomu nevěřili, připomene vám to video níže. Na tom můžete před objektivem termokamery vidět v akci brzdu Hondy S2000. Auto stojí na místě, jeho brzda není zakryta kolem a je roztáčena motorem běžícím ve 3 000 otáček na jedničku. O zbytek se stará pouhé tahání za ruční brzdu.

I při takto nízkém zatížení, vidíme, že se teplota kotouče dostává až ke 140 °C. Pozoruhodné je také to, že brzdová destička je výrazně teplejší než kotouč. A to, že hliníkový litý disk od brzdy přebírá část tepla a tak pomáhá s jejím chlazením. Samozřejmě za jízdy kolem kola a tedy i brzdy proudí mnohem víc vzduchu, než když zkoušíte něco takového v garáži, ale jako ukázka je video níže dostatečné.

Právě tento test skvěle ukazuje, do jaké situace se dostávají brzdy, když s nimi v táhlých klesáních auto neustále jen mírně přibrzďujete. I když to pro vás znamená sotva citelnou deceleraci, neustálé „soustružení” kotouče jej zahřívá více a více, až jej dostane do situace, kdy zcela přestane fungovat. Pokud se vám něco takového stane před alpskou vracečkou, ochraňuj vás panbůh. I když ale brzdy nedostanete až do takového stavu, jejich přehřátí a následné ochlazení je může velice rychle zničit. A vyměnit všechny kotouče a desky může stát i několik desítek tisíc korun - dost drahý špás za jeden hloupě zvládnutý sjezd.

Pokud tedy zejména v létě, kdy je situace zhoršena vyššími teplotami vzduchu, sjíždíte dlouhý kopec nebo decelerujete z vyšších rychlostí v menším klesání, rozhodně nebrzděte dlouze a mírně. I když to působí jako projev citlivého přístupu, ve skutečnosti je k autu velmi necitlivý. Vhodnější je kombinovat brzdění motorem na nízkou zařazenou rychlost (v čím vyšších otáčkách je motor, tím více auto zpomaluje) s krátkými intervaly intenzivního sešlápnutí brzdového pedálu. Možná to nebude nejkomfortnější pro posádku, ale pokud máte auto technicky v pořádku, zvládne tak i celý sjezd z Grossglockneru na jeden zátah. Pod kopcem se pak můžete seznámit s minimálně desítkami těch, kteří to dennodenně nezvládají.

Vhodné je také zdůraznit nutnost nezanedbávat výměnu brzdové kapaliny. Bod varu nové kapaliny DOT 3 je asi 200 °C, jenže kapalina je hydroskopická, takže nasává vlhkost z okolního prostředí. Tím se její bod varu snižuje a když při ostrém brzdění její teplota překročí tuto hranici, dojde k varu a vzniku plynných bublinek. Z nestlačitelné kapaliny se stane stlačitelný plyn a brzdy ztratí velkou část své účinnosti. A to je to poslední, co chcete, když potřebujete brzdit...

Brzdy auta si lidé v létě často zbytečně ničí zacházením, které považují za správné - 1 - Zahrivani brzd video dalsi 01Brzdy auta si lidé v létě často zbytečně ničí zacházením, které považují za správné - 2 - Zahrivani brzd video dalsi 02
Brzdy auta si lidé v létě často zbytečně ničí zacházením, které považují za správné - 3 - zahrivani brzd video ee 01Brzdy auta si lidé v létě často zbytečně ničí zacházením, které považují za správné - 4 - zahrivani brzd video ee 02Brzdy auta si lidé v létě často zbytečně ničí zacházením, které považují za správné - 5 - zahrivani brzd video ee 03Brzdy auta si lidé v létě často zbytečně ničí zacházením, které považují za správné - 6 - zahrivani brzd video ee 04Brzdy auta si lidé v létě často zbytečně ničí zacházením, které považují za správné - 7 - zahrivani brzd video ee 05Brzdy auta si lidé v létě často zbytečně ničí zacházením, které považují za správné - 8 - zahrivani brzd video ee 06Brzdy auta si lidé v létě často zbytečně ničí zacházením, které považují za správné - 9 - zahrivani brzd video ee 07Brzdy auta si lidé v létě často zbytečně ničí zacházením, které považují za správné - 10 - zahrivani brzd video ee 08
Brzdy se velmi rychle zahřívají až ke 140 °C, a to i když od nich v podstatě nic nechcete. Demonstruje to, jak jednoduše je lze přehřát sotva citelným brzděním v horských sjezdech

Zdroj: Engineering Explained na YouTube

Petr Miler

Další zajímavé články:

Živá témata na fóru

zobrazit vše