Home > Rubriky a sekce > Život řidiče > Článek
6 rad, jak jezdit v zimě autem bez nehod
22.11.2011 | Miro Mihálik, Pavel Janda | Přidat příspěvek
Univerzální řešení, jak v zimě svižně a bezpečně brázdit českými silnicemi, vám po drátě asi nepředáme. Pár dobrých rad se ale přesto může hodit.
Přehled kapitol
3. Řiďte auto, ne software
Dobře, takže už jedeme s přihlédnutím ke všem myslitelným okolnostem a snažíme se počítat i s věcmi, které nejsou na první pohled vidět a ne vždy je lze očekávat. Co dál? I za takových podmínek je nutné s autem rozumně zacházet.
Jak správně řídit by dalo na celý vlastní seriál článků a na tomto místě tuto věc určitě komplexně nevyřešíme, na pár obecných aspektů se ale podívat stihneme. A začneme spíše u toho, co nedělat než dělat.
Každé auto homologované pro evropský trh po 1. listopadu 2011 musí být vybaveno stabilizačním systémem (ESP), pro protiblokovací systém kol při brzdění (ABS) platí tato povinnost ještě déle. Spousta aut především vyšších tříd (v poslední době spíše už od vyšší střední dále) byla i ESP vybavována bez ohledu na výše zmíněné a ačkoli od různých lobbyistů slýcháme pravidelně cosi o tom, jak stará v České republice jezdí auta, jsme přesvědčeni, že jasná většina skutečně se pohybujících aut po českých silnicích alespoň jeden z těchto systémů má. Novějším autům jsou dnes navíc vlastní i pokročilejší řešení jako jsou různé „pre-crash” systémy a jim podobné, proto má smysl zmínit se o zacházení s nimi zcela odděleně.
Není totiž přitom až takovou raritou setkat se s řidičem, který auto ovládá tak, že těchto systémů permanentně využívá. A to zvláště za podmínek jako jsou ty zimní - vlastně jen vysílá nějaký signál řídícím jednotkám, které teprve samy dojdou k závěru, jak auto správné řídit. Nedávno se v jednom českém magazínu objevil článek o ABS zmiňující cosi ve stylu: pokud při brzdění cvaká ABS, brzdíte dobře. Vidíme to jinak: pokud i kontrolovaně brzdíte tak, že používáte ABS, brzdíte jako lama. Není to ani efektivní, většina aut umožňuje brzdit na hranici adheze s vyšší efektivitou než po zásahu ABS a dovoluje vám přitom uchovat si ještě více kontroly nad vozem. A to samé platí, pokud řídíte tak, že vám permanentně bliká kontrolka elektronické stabilizace.
Tyto systémy jsou jistě pozoruhodnými vynálezy, ale jen do chvíle, dokud je používáte k tomu, k čemu byly stvořeny: jako záchrannou brzdu, KPZ, poslední spásu. Pokud je začnete používat jako běžný prostředek určující tempo a podobu vaší jízdy, jste na nejlepší cestě do pekel, neboť takto jednající jedince do nebe určitě nepustí. Svěřit řízení do rukou těmto systémům znamená svěřit své zdraví či život do jejich funkčnosti a nebo třeba i jejich přítomnosti na palubě, která v jiném autě nemusí být samozřejmá.
Znamená to odmontovat z vlaku záchrannou brzdu, neboť při jízdě na tomto druhu limitu již žádná další záchrana není. Je to stejně hloupé, jako nebrzdit při dojíždění kolony v autě se zmíněným pre-crash systémem. Však on to také uvidí a zabrzdí. A co když se jednou splete? Nebo co když se mezičase změní situace v takovou, se kterou vy jste kalkulovat mohli a systém nikoli? Je to hloupý, třebaže ve většině případů funkční přístup.
Zkrátka a jednoduše: naučte se řídit auto a jezděte tak, abyste tyto systémy běžně nevyužívali vůbec. Jen tak vám opravdu pomohou, když dojde k něčemu, s čím nepočítáte, třeba se rychle změní povrch a vy nestihnete dostatečně rychle ubrat plyn. Pokud už předtím pojedete „na ESP” nebo ASR, už toho mnoho nevyřešíte.
ESP, ABS nebo systémy zabraňující kolizi jsou dobrými pomocníky, které umí zachránit v hodině dvanácté i to, co byste sami nezvládli. Pokud jim ale natrvalo svěříte řízení vozu, dříve nebo později se stanou špatnými pány.
4. Na sněhu či ledu hlavně s citem
Citlivé ovládání auta je na místě opět vždy, podobně jako ve výše zmíněných případech je to ale hlavně namrzlý či zasněžený povrch silnice, kde bude jakákoli zbrklost po zásluze potrestána.
Už při samotném rozjezdu méně znamená více a jemnost místo hrubosti platí pro efektivní a bezproblémovou jízdu i při další akceleraci, řazení, zatáčení, brzdění, snaze někoho předjet, zkrátka vždy. S citem přitom nutně neznamená pomalu, chce to hlavně oddělit jednotlivé činnosti nutné pro řízení a v úvodních fázích příliš netlačit na pilu.
Je to jak našlapovat na tenký led, zkoušet pevnost lana. Je třeba si nejprve osahat, co povrch dovolí a teprve poté přikládat zvolna pod kotel až do chvíle, kdy narazíte na hranici a budete schopni se bez potíží vrátit pod ní. Platí to zejména pro práci s plynem, brzdami a volantem. A je třeba to dělat prakticky neustále dokola, neboť situace platná před pěti minutami na čerstvém sněhu už o pár kilometrů dále nemusí být na tom rozbředlém aktuální.
Pokud nebudete jemní a hranici překročíte příliš rychle, můžete se dostat na místo, kterému Američané říkají pěkně „point of no return”, tedy bod, ze kterého už není návratu. Rychle prošlápnete plyn u zadokolky, ta se vám „splaší” a už ji nesrovnáte. Příliš rychle dupnete na brzdu, auto se díky odlišné trakci každého z kol dostane do smyku (a věřte, že se to může stát i s ABS, ESP, rozdělovačem brzdné síly a všemi dalšími pomocníky) a jste opět ve stejné situaci. Nebo třeba při předjíždění zvolíte příliš rychlý manévr a jste tamtéž.
Chce to plynulost a oddělení jednotlivých fází podobných manévrů. Třeba při předjíždění je lepší na začátku neakcelerovat a jen za neutrálního stavu přejet do protisměru. Tam s lehkostí zrychlit, jak je zrovna třeba, poté opět rychlost stabilizovat a vrátit se zpět. Podobně je tomu při nájezdu do zatáčky - v klidu zabrzdit na správnou rychlost a teprve poté zatočit. Zatáčku projet bez snahy zrychlovat či zpomalovat, počkat si až se silnice srovná a poté opět pozvolna akcelerovat. A stejný přístup platí i v mnoha dalších podobných situacích.
A opravdu to neznamená, že musíte jet pomalu. Tímto stylem lze třeba na uzavřené silnici nebo okruhu jezdit na sněhu 200 km/h a jízda je naprosto klidná, bez většího rizika vzniku nějaké nepříjemnosti.
Jízda po zasněžené silnici má svou romantiku, tak se v tom duchu chovejte i ke svému autu - jemně, citlivě, hlavně žádný spěch.
Diskuze Přidat příspěvek
Bleskovky
- Cristiano Ronaldo protáhl své nové Ferrari za 47 milionů. Už ani neví, kolik jich má, i na takové si vydělá za pár dnů
včera - V Moskvě nafotili nové obrněné auto ruské policie. Ze zbraně proti „zlobivým” jde strach, i když stojí
včera - 50letý Čech musel Američanům ukázat, jak se bourá s Mustangem. Žasnou, auto nevinného řidiče trefil jako řízená střela
27.3.2024
Nové na MotoForum.cz
- Test Yamaha Niken GT: Všechno na Mars! 08:00
- Nicolò Bulega operován kvůli «arm pump» včera 23:18
- Místo Balaton Ringu se pojede v Estorilu? 27.3.2024
- Indian Riders Fest 2024: Back In Time 27.3.2024
- Vostatkovo zklamání v Barceloně 26.3.2024
Nejčtenější články
- Zakázaná reklama na ostrý VW T-Roc vás donutí dlouze přemýšlet nad soudností těch, kteří nám dnes vládnou
27.2.2024 - Nový offroad britského miliardáře postrádá špetku invence. Kdyby si říkal Fosilier, byla by s ním aspoň legrace
27.2.2024 - Nový čínský konkurent Škody Fabia pro Evropu vypadá jako promeškaná šance, i když cenově pořád může překvapit
27.2.2024 - Novinář popsal rok ježdění s ojetou Alfou Romeo a proč problematický vůz dál toleruje ve svém životě
27.2.2024 - Asi nejpovedenější čínský soupeř Škody Octavia se ukázal v novém, při cenách od 350 tisíc Kč to bude megahit
27.2.2024
Tiskové zprávy
- Mio MiVue R850T: zrcátková autokamera s 2.5K, antireflexním dotykovým displejem a zadní kamerou
tisková zpráva - Mio MiVue C545: moderní verze 60snímkové autokamery s HDR nočním režimem
tisková zpráva - OMV a Pražská energetika otevřely společně 40. nabíjecí stanici pro elektromobily na odpočívce Mikulášov
tisková zpráva - Mio MiVue C588T: duální autokamera s pozoruhodným natáčením i ve tmě
tisková zpráva - Mio MiVue 886 WiFi GPS autokamera s 4K rozlišením a upozorněním na měřené úseky
tisková zpráva - Mio MiVue 818 WiFi 2K: kniha jízd jako speciální funkce v autokameře
tisková zpráva