Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Kontroverzní opatření je podle nás spravedlivé. A v porovnání s českými, slovenskými či slovinskými dálnicemi také o poznání levnější.

Tak nám zabili Ferdinanda, dalo by se říci při pohledu na zpoplatnění německých dálnic. Na rozdíl od sedmi kulí v Sarajevu však nejde o neodvratný akt. Návrh zákona totiž sice chválila vláda, stále však ještě čeká na projednání v parlamentu. Je tedy možné, že ještě dojde k jeho přepracování. Mimo to mají se zpoplatněním problémy jak členské země EU, tak Unie samotná, která vidí zákon jako diskriminační a zamířený proti zahraničním řidičům. Stávající znění totiž kromě zpoplatnění počítá také se snížením daní pro německé občany.

Na první pohled daný krok skutečně takto vypadá. Je však třeba si uvědomit, že to byli právě Němci, kdo jako jediný za tamní dálnice doposud platil. V jejich případě to však neprobíhalo formou klasické známky, nýbrž cestou daní. U toho zůstane a fakt, že za používání dálnic budou platit i další, znamená jen rovný přístup ke všem, nikoli opak Němci nastavené podmínky se zdají být transparentní, však je logické, že když částku za něco zaplatíte u jednoho okénka, neměli byste ji již platit u dalšího. Přesně tohle ovšem Evropská unie a další dotčené země požadují.

Ve výsledku jde o mnoho povyku pro nic, neboť dle ekologické náročnosti vozidla bude roční známka stát maximálně 130 Eur, tedy v přepočtu nějakých 3 600 Kč. To sice vypadá jako enormní suma a pro některý rodinný rozpočet skutečně může být ruinující, na druhou stranu si však musíme uvědomit, že německá dálniční síť měří 12 044 km a jako taková je po Americe a Číně třetí nejrozsáhlejší na světě. Za užití jednoho kilometru tak vlastně platíte jen nějakých 30 haléřů. A to když jej projedete jen jednou.

Nyní si vezměte pro srovnání českou dálniční síť, která počítá s nějakými 1 240 kilometry, z nichž řada je v havarijním stavu. Přesto ročně platíme 1 500 Kč, to je jednu korunu a 20 haléřů na kilometr. Ještě hůře jsou pak na tom Slováci, kteří za svých 680 kilometrů musí platit 50 Eur (1 400 Kč), tedy již dokonce více než dvě koruny na kilometr. A to ani nemluvíme o Slovinsku, kde 620 km vychází na 110 Eur (3 050 Kč), což představuje poměr 4,90 Kč/km.

Ve výsledku by si tak měli pomalu na diskriminaci stěžovat Němci, ti však jen tiše platí dluhy zbytku Evropské unie, jakkoli z její existence také profitují. To ovšem poněkud odbočujeme od jádra věci, proto rychle zpátky k oněm dálničním známkám. Ty nebudou klasické nalepovací, nýbrž třeba po vzoru Maďarska elektronické. Po zaplacení tak jednoduše vaše registrační značka bude zanesena do systému, přičemž vše budou kontrolovat kamery.

Zmiňovaná výše 130 Eur je přitom opravdovým maximem, kupříkladu auta splňující emisní normu Euro 6 budou platit za každých 100 kubických centimetrů objemu motoru 1,80 Eur (50 Kč) v případě benzinových agregátů nebo 4,80 Eur (135 Kč) u dieselových. Pokud tedy vyrazíte do Německa s novou Škodou Fabia 1,2 TSI, budete ročně platit 21,60 Eur (600 Kč), tedy menší taxu, než v České republice.

O poznání více již zaplatí majitelé vozů, jež splňují normy Euro 4 a Euro 5, neboť v takovém případě je každých 100 ccm motoru zpoplatněno sumou 2 Eur (55 Kč), respektive 5 Eur (140 Kč). Za vůz uvedený do provozu po roce 2006 a osazený kupříkladu motorem 2,0 TDI tak dáte ročně 100 Eur, tedy nějakých 2 750 Kč, což stále není likvidační suma.

U aut, jež splňují maximálně normu Euro 3, pak poplatek činí 6,50 Eur (180 Kč), respektive 9,50 Eur (265 Kč). Za vůz s výše zmiňovaným dvoulitrovým turbodieselem ale u roční známky nedáte 190 Eur (5 225 Kč), nýbrž oněch 130 Eur. Abychom pak nezapomněli dodat, elektromobily budou mít prozatím německé dálnice zadarmo.

Závěrem již můžeme zmínit pouze tolik, že kromě roční známky bude k dispozici také dvouměsíční za 22 Eur (605 Kč), případně desetidenní za 10 Eur (275 Kč). Ta je dokonce ještě levnější než v českých luzích a hájích, kde v takovém případě zaplatíte 310 Kč. Nepoměr dálniční sítě a její kvalitu již znovu ani nezmiňujeme.

Mimo to se počítá ještě s placením mýta přímo v mýtných bránách podle počtu ujetých kilometrů. Tím ale můžeme dnešní článek ukončit, aktuálně stejně musíme počkat na rozhodnutí německého parlamentu a případné námitky ze strany EU. Pokud ale vše projde, pak začnou elektronické viněty platit od roku 2016.

Petr Prokopec