Autoforum

/

Dokážete si představit, že by dnes jakákoli automobilka vyvíjela nová auta tak, že by s nimi po okreskách jezdila skoro třístovkou? Valentino Balboni dělal přesně to, desítky let.

Každá automobilka má hned několik testovacích jezdců, ovšem z těch mladších nejspíše již žádný nedosáhne reputace, jaké se těší „stará garda“. Stačí zmínit jména jako Walter Röhrl či Loris Bicocchi a každý jen trochu znalý historie zpozorní. Obdobné je to při zmínce o Valentinu Balbonim, který nedávno oslavil významné jubileum - nikoliv narozeniny, nýbrž 50. výročí od chvíle, kdy nastoupil k Lamborghini. Dárek, který dostal, jej přitom dohnal takřka k slzám.

Balboni začal u italské automobilky pracovat 21. dubna 1968, přičemž šlo o jeho první zaměstnání po absolutoriu technické školy. V té době rozhodně nikdy nepomýšlel na to, že by se o pět desítek let později mohla uskutečnit akce nazvaná Valentino Balboni Special Anniversary, jíž se zúčastnilo 70 vozů s rozzuřeným býkem ve znaku. „Jsem ohromen, vůbec nevím, co si o tom mám myslet,“ byla první slova legendárního testera, když byl na akci dotázán.

Tomuto dojetí se rozhodně nedivíme, ostatně asi jen málokomu se stane, aby jeho práce byla oslavována i dlouho poté, co odešel do důchodu. Balboni byl na post testovacího jezdce jmenován 5. srpna 1973, přičemž postupně se vypracoval na šéfa oddělení. „Strávil jsem každodenním ježděním ve vozech Lamborghini 35 let. Myslím, že během té doby jsem měl možnost usednout za volant zhruba 80 procent všech aut, které v Sant‘Agata Bolognese vznikly.“

Tím Balboni nemyslí jednotlivé modely, nýbrž veškeré exempláře, které automobilka v letech 1973 až 2008 vyrobila. Bavíme se tedy tedy o několika tisících vozech. Nejprve se jednalo o produkční auta, která Valentino zajížděl pod dohledem legendárního Boba Wallace, vůbec prvního testovacího jezdce značky. „Dlužím mu vážně hodně - nejen po stránce profesionální, ale i té lidské. Vychoval mě a věnoval se mi v práci i mimo ni.“

V době, kdy Lamborghini finišovalo s vývojem modelu Countach, Balboni povýšil a začal se věnovat nejen zajíždění aut, ale především jejich vývoji. To, jakým způsobem se tedy na silnici chovají vozy jako Diablo či Gallardo, je hlavně jeho zásluha. „Tehdy se daleko více jezdilo, abychom potvrdili či vyvrátili nápady inženýrů,“ říká k období před počítačovými simulacemi a virtuální realitou Balboni a nejlépe to dokresluje video níže.

Na něm se tester s reportérem americké televize prohání po okreskách s běžným provozem rychlostmi až okolo 290 km/h a říká, že automobilka vlastní testovací trať nejenže nemá, ale ani ji mít nechce - prý dělá auta pro běžný silniční provoz a tam je také testuje. Dnes nemyslitelné věci tehdy asistovala i největší technická esa své doby.

„Tehdy jsem strávil hodně času s Paolem Stanzanim, technickým otcem mnoha Lamborghini a hlavně skvělým člověkem. Každá modifikace, kterou jsme provedli, musela být otestována 'naživo', takže svůj čas jsem dělil mezi ježdění a následnou konzultaci s inženýry. Byla to skvělá práce, i když mnohdy ne až tak čarokrásná, jak ji mám dnes zafixovanou v hlavě,“ dodává dále legendární tester.

Balboni se také často obával o svou budoucnost, neboť Lamborghini v 70. a 80. letech konstantně měnilo majitele. Poté ovšem v roce 1998 přišlo Audi, které Italům zajistilo vymodlenou stabilitu, přístup k moderním technologiím a hlavně možnost začít myslet i jednat v dlouhodobém horizontu, což bylo dříve nemyslitelné. Právě z tohoto podloží vyrostlo Gallardo, první desetiválcový vůz značky.

„Jsem opravdu z oné staré gardy. Pokud jde o mne, auta musí být jednoduchá, lehká a musí mít pohon zadních kol. Rozumím a jsem si vědom výhod, které skýtá pohon 4x4 a elektronické systémy, nicméně dobrý drift vyvolaný jen plynovým pedálem vám dokáže vyvolat úsměv na tváři i po tom nejtěžším dni v práci,“ popisuje svůj ideální vůz Valentino. A jak všichni víme, nakonec se jej dočkal.

V červenci 2009 bylo představeno Lamborghini Gallardo LP550-2 Valentino Balboni, jež dostalo do vínku pouze pohon zadních kol, překalibrovaný samosvorný diferenciál a manuální převodovku. Zároveň bylo odlehčené, dostalo nové prvky interiéru i specifický exteriér. Skutečně tedy šlo o dokonalou poctu, jež si bez pochyb jméno testera zaslouží.

To samé lze pak ostatně říci i o oné akci, jež připomněla jeho první den v práci. Jak Valentino poznamenal, když jej organizátoři žádali o svolení k jejímu uskutečnění, byl poněkud skeptický. „Řekl jsem jim, že to nemůže skončit úspěchem, vždyť koho by to zajímalo. Jak jsem se mýlil...“ dodává muž, kterému hold přijel vzdát takřka celý svět.

A salutujeme mu i my. Už zmíněné video níže vám nejlépe ukáže, jak vypadala jeho práce v dobách, kdy měl na pojetí nových Lamborghini největší vliv. Auta tehdy musela fungovat tak, aby co nejlépe zvládala i jízdu extrémními rychlostmi v běžném provozu. Něco podobného dnes při vývoji nových aut nikdo neřeší, ani si netroufne řešit - pro Balboniho to byl denní chléb...

Zdroj: Auto Classics

Petr Prokopec