Kaspický netvor: sovětský pokus o převrat v dopravě mátl Američany

 | 6 příspěvků | 31.12.2015 Marek Bednář
Reagovat

matus

dakujem za pekny clanok... | 31.12.2015 13:53reagovat
avatar

dakujem za pekny clanok.

Za zmienku stoja hodinky Vostok, ktore su vyrobene na pocest tohoto dopravneho prostriedku.

http://www.vostok-europe.com/wp-content/uplo ads/2013/10/2432-5459159-Ekranoplan-BIG.jpg

Nepřihlášený Václavík Lukáš

Bednáři ty si borec přes t.. | 2.1.2016 14:53reagovat
avatar

Bednáři ty si borec přes to kradení fotek a článků. Vyrazte toho kokota už :D

Nepřihlášený trent

Kdyby si dal autor s článk.. | 3.1.2016 13:07reagovat
avatar

Kdyby si dal autor s článkem zhruba o 2 minuty delší práci, našel by na mapách gůgl i Luna.

https://www.google.cz/maps/@42.8810733,47.6586023,112 3m/data=!3m1!1e3

Jinak ale musím kvitovat článek o ne zrovna konvenčních dopravních prostředcích.

Nepřihlášený Panda

Mám trochu problém s oním.. | 3.1.2016 17:02reagovat
avatar

Mám trochu problém s oním vysvětlením principu ekranoplánu, konkrétně touto částí:

"Zatímco letadlo může letět, protože nad křídly je nižší tlak vzduchu než pod nimi, zjednodušeně řečeno, princip fungování ekranoplánu stojí na tzv. ground effect, česky přízemním efektu. Do aerodynamiky je tedy zahrnut i povrch, nad kterým se pohybuje, a mezi jeho krátkými křídly a povrchem se vytvoří „polštář” vyššího tlaku, který ekranoplán zvedne nad hladinu vody. Křídla ale můžou být tak krátká právě proto, že využívají povrch, v tomto případě hladinu moře, jako odrazovou plochu. Vzduch mířící pod křídlo se tak odráží mezi křídlem a povrchem."

Přízemní efekt v tomto případě neznamená žádný vzduchový polštář, o tom se dá mluvit v případě klasických vznášedel, méně už tolik u helikoptér visících nízko nad povrchem.

Jde zejména o to, že pokud se křídlo pohybuje v dostatečné blízkosti země, z teorie i praxe je to zhruba hodnota poloviny rozpětí, významně se snižuje indukovaný odpor, který odebírá značné množství energie, která by jinak mohla být využita na tvorbu vztlaku, a tento indukovaný odpor se právě zvyšuje s rychlostí.

Tedy když omezíme příležitosti pro tvorbu indukovaného odporu, dostaneme křídlo efektivnější - nebude potřeba tak velké rozpětí či plocha, to už záleží na dalších oklonostech.

Tento indukovaný odpor vzniká tvorbou vírů, které se tvoří na koncích křídel. V případě letu blízko povrchu země nemají tyto víry dobré podmínky ke tvorbě. U některých ekranoplánů ještě dále pomáhají i postanní plováky, které jsou patrné na fotografiích. V dnešním letectví je vliv snahy omezit indukovaný odpor patrný zejména u dopravních letadel, které mají na koncích křídel instalovány winglety, sharklety nebo jim podobná zařízení. Moderní kluzáky taktéž. Z říše přírody tohoto jevu - přízemního efektu - velmi dobře umí využívat například racek a další ptáci žijící u moře. Letem nízko nad hladinou dokáží podstatně snížit množství energie, kterou je zapotřebí vydat pro let, napřík..

Nepřihlášený Andreas

Prečo ten tragický, nostal.. | 14.2.2016 08:11reagovat
avatar

Prečo ten tragický, nostalgický tón? Najmä, ak niektoré médiá informovali, že ruské VKS chcú opätovne zaradiť do služby minimáne tú verziu s raketami...

Nepřihlášený Alex

Ved toto uz Jelcin predal.. | 19.2.2016 11:20reagovat
avatar

Ved toto uz Jelcin predal americanom.Tento stroj prekona z Francuzska do Anglicka trasu za 10 minut.

Přidat příspěvek
(pro zasílání reakcí, adresa nebude zveřejněna)
Max. 2000 znaku
b_468_60.gif

Živá témata na fóru

zobrazit vše

Autobazar

zobrazit vše