Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Titul prvního osobního dieselu na světě patří Mercedesu 260D. Byl k mání v devíti verzích. jeho čtyřválec 2,6 dával 45 koní.

Láskou k dieselovým automobilům leckdo trpět nemusí, jako fakt je ale museli přijmout všichni - svými prodeji tvoří v Evropě okolo poloviny trhu a na silnicích potkáváme každou chvíli. Ve třicátých letech minulého století tomu tak ale nebylo - benzín jasně dominoval, třebaže motor Rudolfa Diesela už pár desetiletí existoval. Byl ale na jakékoliv použití v osobních autech příliš těžký, dostal se na silnice jen pod kapotami náklaďáků. Tam fungoval, byl spolehlivý a úsporný, takže bylo jen otázkou času, kdy někoho napadne montovat jej i do osobních aut.

Prvním vývojovým pokusem bylo umístit šestiválec o objemu 3,8 litru a výkonu 82 koní z nákladního Mercedesu do šasi sedanu Mercedes-Benz Mannheim. Vibrace byly nicméně příliš silné, takže se tento motor ukázal být slepou uličkou. Vznikl z něj však čtyřválec, který měl objem 2,545 litru a s 45 koňmi výkonu ve 3 tisících otáčkách a tak velkými vibracemi netrpěl. Pro provoz v osobních autech se rázem dal použít. Motor měl označení OM138 a jeho kompresní poměr byl údajně úctyhodných 20,5:1. Přímé vstřikování tu samozřejmě nečekejte, princip spalování byl předkomůrkový - do prostoru v hlavě válců mimo hlavní spalovací komoru bylo na konci kompresní fáze vstříknuto palivo, které se vznítilo a postupně shořel celý obsah spalovací komory.

V roce 1936 se ukázal výsledek této práce - Mercedes-Benz 260D typového označení W138, první dieselový osobní automobil na světě. Je možno namítnout, že ve Spojených státech nabízela dieselová auta firma Auburn už v roce 1935 a ve stejnou dobu byl na světě Citroën Rosalie, také s dieselem, ale na rozdíl od dnešní praxe byl Mercedes 260D představen až po začátku výroby. Tzv. Nullserie, prvních 170 Mercedesů 260D, vzniklo už v roce 1935, takže je právě tento stroj označován za první sériově vyráběné dieselové osobní auto světa.

Nullserie byla oproti zbylým produkčním Mercedesům 260D odlišná. Tyto vozy nebyly veřejně dostupné, dostaly se jen k taxislužbám, a měly karoserii Pullman-Landaulet, tedy se skládací střechou v zadní části pro pasažéry. Také měly trochu jinak usazená přední světla, na chromované liště před chladičem místo na blatnících, a jeho převodovka byla třístupňová s manuální rychloběžkou a synchronizací všech stupňů kromě prvního. Motor ale byl stejný, podobně jako nádrž na 38 litrů paliva a spotřeba byla 9,5 litru na 100 km. Pro srovnání - Mercedesy 200 s dvoulitrovými benzínovými motory, jezdící na stejném, jen o něco kratším šasí, potřebovaly na 100 km jízdy 13 - 14 litrů paliva.

Po představení se Mercedes 260D nabízel v celkem devíti karosářských variantách, postavených na dvou šasi - standardní měřilo 4 572 mm a prodloužený Pullman měl 4 775 mm na délku. Nechyběl mezi nimi běžný čtyřdveřový sedan, šestimístný Tourenwagen, Landaulet, kabriolet s prostorem pro čtyři až pět cestujících a dokonce bylo v nabídce i holé šasi s motorem bez karoserie. Auta vážila různě, sedan byl těžký 1 530 kg a Pullman 1 680 kg. Maximální rychlost těchto strojů se pohybovala okolo 95 kilometrů v hodině.

V roce 1937 přišel facelift, při kterém se změnila v podstatě jen mechanika vozu. Zvýšil se rozchod kol vpředu i vzadu a byly instalovány širší pneumatiky. Tříkvalt s rychloběžkou nahradila již plně synchronizovaná čtyřstupňová převodovka, ve které čtvrtý stupeň byl přímým převodem. A také se údajně palivová nádrž zvětšila na 50 litrů, což se při velmi řídké síti čerpacích stanic ve 30. letech velmi hodilo.

Život Mercedesu 260D W138 byl nicméně relativně krátký, už v roce 1940 se přestal vyrábět, protože společnost Daimler-Benz věnovala v podstatě celou svou kapacitu na výrobu strojů pro armádu. I tak vzniklo údajně 1 967 kusů tohoto stroje. Do dnešní doby jich přežívá výrazně méně, takže jsou patřičným způsobem vzácné. Jeden kus stojí například v Mercedes-Benz Museu v německém Stuttgartu.

Po válce, v roce 1949, Mercedes výrobu naftových aut obnovil modelem 170D, který měl pod kapotou 38 koní z menšího, 1,7litrového motoru OM636, s úpravami přežívajícího až do roku 1990. Právě tyto kousky jsou dnes mnohem snáze k sehnání, chcete-li vlastnit jeden z prvních dieselových Mercedesů. I tak si ale bude na kus vyžadující renovaci nutno připravit nejméně 10 tisíc Eur. Pokud ovšem budete chtít při pohledu na diesel pod kapotou svého vozu zavzpomínat na to, kde cesta k němu kdysi začala, můžete tak učinit zdarma - stačí si pamatovat slova Mercedes 260D W138...

Marek Bednář