Autoforum

/

Foto: Race Cast Engineering

Jakékoli objemnější či víceválcové motory jsou dnes druhem na vymření, přesto se najde někdo, kdo i v této chvíli pustí do prodeje atmosféricky plněný dvanáctiválec o skoro desetilitrovém objemu.

Minulý týden Mercedes oficiálně potvrdil, o čem si už šuškali i vrabci na střeše jeho stuttgartské továrny. Nová třída C se tedy definitivně nedočká většího než čtyřválcového motoru, najednou se tak zbaví šesti- i osmiválců. Neplatí to přitom pouze u běžných variant, kde by takovou strategii šlo strpět snáze, ale i u verzí AMG. Pokud tedy do budoucna zatoužíte po „Céčku“ z Affalterbachu, dočkáte se maximálně hybridizované čtyřválcové jednotky. Ta sice má produkovat přes 500 koní, výkon je ale vždy jen část příběhu.

Třícípá hvězda pochopitelně není jedinou automobilkou, jež se nadále veze na downsizingové vlně. V případě motorového prostoru je strategie prakticky všech výrobců operujících na trzích Evropské unie. Stojí za tím stále přísnější limity spotřeb resp. emisí CO2, jejich překročení vede k pomalu až likvidačním pokutám. A jen málokdo je v takové kondici jako Volkswagen, aby vše unesl, a ještě firemní hospodaření ukončil v zisku. A jelikož ani Mercedes nemůže přenášet výši pokut na zákazníky doknekonečna, nemá moc na výběr.

Neznamená to ovšem, že byste si dnes již nemohli koupit zcela nový objemný motor. Pokud vám postačí osmiválec, navíc v kombinaci s manuálem, pak rovnou začněte uvažovat o individuálním dovozu Cadillacu CT4-V Blackwing či CT5-V Blackwing. Kdybyste ovšem toužili ještě po vyšší lize, bude třeba, abyste se v autech vyznali lépe než ve vlastních botách či alespoň měli známého se servisem a patřičně naditou peněženku. Poté vám ovšem pane může říkat dvanáctiválec s až 1 000 koňmi.

Za touto nabídkou stojí australská firma Race Část Engineering, která na základech legendárního small-blocku V8 od Chevroletu postavila vlastní dvanáctiválec. Protinožci přitom nepoužívají jednotky koncernu General Motors, jež by následně převrtali, převzata byla jen podstata jednotky. Firma si tedy vše vyrábí vlastními silami, takže se nemusíte bát, že by vaše objednávka nebyla zrealizována, protože se nenašel vyřazený osmiválec jako dárcovský agregát.

S ohledem na samovýrobu vše potřebných komponentů, kdy za některé je zodpovědná 3D tiskárna, pak vlastně nepřekvapí poměrně široká nabídka. Dvanáctiválec si totiž můžete objednat rozložený jako sadu, a to od 29 300 dolarů (cca 621 tisíc Kč). Jak jsme nicméně naznačili již výše, v té chvíli budete potřebovat dílnu, ve které zapojíte své schopnosti, což vás bude stát čas, nebo cizí ruce, což vás pro změnu vyjde na dodatečné peníze. Navíc bude třeba řadu dílů ještě dokoupit.

Lepší volbou tak bude koupě již sestaveného motoru s litinovým blokem, objemem 9,5 litru (!) a výkonem přes 700 koní. Za tuto jednotku již dáte 44 500 USD (943 tisíc Kč), přičemž dalších pět tisíc dolarů (106 tisíc Kč) vám umožní zvýšit výkon na rovných 1 000 koní. Či si za stejnou částku můžete dopřát hliníkový blok místo litinového - objem v takové chvíli klesne na 9,2 l, atmosférické plnění však zůstává zachováno za všech okolností.

Ani teď ale nemáte motor kompletní. Abyste jej totiž mohli instalovat do vozu, potřebujete rovněž veškerou kabeláž, senzory, cívky, svíčky a podobně. I takovou sadu samozřejmě můžete u Australanů zakoupit, a to za 55 200 USD (1,17 milionu Kč). Znovu nicméně platí, že jde o 700koňovou jednotku s litinovým blokem. Pokud tedy chcete koní tisíc a preferujete lehčí hliník, je třeba dalších 10 000 USD (212 tisíc Kč).

Suma sumárum to znamená, že za plně funkční a maximálně vyšperkovaný atmosférický dvanáctiválec s 1 000 koňmi dáte bezmála 1,5 milionu. Přičemž vaše utrácení v té chvíli vlastně jen začne, neboť budete potřebovat jak převodovku, která vše zvládne přenést, tak hlavně vůz, do které ústrojí usadíte. Na druhou stranu se ale poté budete moci pochlubit vozem, o jakém si děti zakrátko budou číst už jen v knížkách dějepisu.

Zdroj: Race Cast Engineering

Petr Prokopec