Autoforum

/

Foto: Toyota

Většina výrobců aut dnes hovoří pouze o tom, kdy zcela přejde na elektrické modely, třebaže nemohou nevidět, že většina zákazníků po takových vozech netouží. Toyota přes mnohé tlaky zůstává výjimkou, očekává, že 85 procent aut prodá s jiným pohonem ještě za 8 let.

Představte si, že každý den třídíte odpad, šetříte vodou, jak se jen dá, o víkendech chodíte sázet stromy a čistit lesy a do auta usednete pouze tehdy, když už opravdu potřebujete někoho přepravit na delší vzdálenost. Po právu se tak můžete považovat za člověka, který to s životním prostředím míní dobře. Přesto však pokaždé, když otočíte klíčkem v zapalování, spalovací pohonnou jednotku neuslyšíte, a to kvůli křiku aktivistů a politiků, pro které jediným přijatelným dopravním prostředkem je elektromobil.

Názor těchto lidí je přitom založen na jediném, a sice na absenci výfuků. Že elektřina nepochází ze vzduchu, nehodlají akceptovat. Pokud se totiž již k něčemu sníží, pak je to zmínka o obnovitelných zdrojích. Ty jsou nicméně nyní nestálé a nedostačující, přestože je elektromobilů na světě hrstka ve srovnání s jinak koncipovanými vozy. Ve chvílích, kdy by se tedy z nich měla stát masová záležitost, budeme potřebovat daleko více energie. Tu ale již ekologicky vyrobit nepůjde. A pokud ano, rozhodně ne za 8 nebo 15 let.

K přírodě ohleduplný pak zdaleka není ani výroba samotných elektrických aut. Jenže stejně jako v případě výroby elektřiny ani v tomto případě jejich zastánci nevidí či spíše nechtějí vidět obrovské doly, jenž devastují třeba Chile, Kongo či Austrálii. Zároveň pak nehodlají ani přiznat, že svoz vzácných kovů do Číny, kde dochází na jejich rafinaci, opravdu není naprosto čistým procesem. Ostatně stejně jako samotné zpracování lithia, kobaltu či niklu.

Suma sumárum tak lze znovu zopakovat jediné - elektromobily být přínosné, ale jen ve velmi specifických případech, které mají daleko k typickým. Nejde tedy o ideální volbu pro každého, naopak s jejich rozšířením si poněkud nařezáváme větev, na které sedíme. Zvláště za situace, ve které se dnes nacházíme.

Politici by tedy nejlépe neměli dělat na tomto poli nic, tím mohou být prospěšní nejvíce - opakovaně ukazují, že nejsou s to domyslet ekologické, ekonomické ani sociální dopady svých rozhodnutí. A pokud už něco dělat mají, měli by stanovovat realistické cíle, nikoli šermovat nedosažitelnými závazky a diktovat cestu, jakou se k nim máme, ale reálně nemůžeme dobrat. To je nicméně hrob, na kterém jsme plakali již mnohokrát, a bohužel bez výsledku. Co je navíc horší, politika a byznys jsou dnes jedna ruka - už je nezajímá realita, už je nezajímá zákazník, už si chtějí dobro svého byznysu upéci spolu a ostatní nechat skákat, jak pískají. Výjimky potvrzující pravidlo ale existují.

Menší automobilky s nastalou situací nic nezmůžou, proti absurditě nařizování elektromobilů se ale opakovaně staví Toyota. Ne snad, že by elektromobily odmítala, nakonec loni přišla se svým prvním bateriovým vozem bZ4X, těžiště svého podnikání v tom ale nevidí. A to z racionálních důvodů, které opakujeme každý týden několikrát.

Znamená to, že by výrobce dnes legendárního Priusu, jehož první generace přišla již v roce 1997, nezajímaly ekologické dopady fungování jeho aut? S tím prodejní šéf značky Sean Henley rozhodně nesouhlasí. Během australského debutu Toyoty Corolla Cross Hybrid totiž uvedl, že japonská automobilka „není proti bateriovým vozům. Věříme ovšem, že uhlíkové neutrality dosáhneme jen ve chvíli, kdy každý bude součástí této mise. Abychom tedy dosáhli daného cíle, je třeba pestrosti.“

Henley zároveň dodal, že „nepřítelem není pohonné ústrojí, nýbrž karbon“. Toyota proto bude nadále sázet hlavně na hybridy, které dle jejího názoru pomohou přírodě daleko více. Podle kalkulací značky totiž tři takové vozy prakticky vyvažují jeden elektromobil. Pokud tedy značka prodá lidem 300 tisíc hybridů, povede to ke stejné úspoře emisí, jako kdyby jim dodala 90 tisíc elektromobilů. A to je podstatné, protože násobně více levnějších a použitelnějších hybridů snadno prodá oproti drahým a pro mnohé absolutně nepoužitelným elektromobilům. Toyota navíc sází i na vodíkové palivové články a neobrací se zády ani k čistě spalovacím jednotkám - syntetická paliva mohou zbavit emisí uhlíku i existující auta na benzin a naftu.

Tento přístup je l životnímu prostředí odpovědnější, stejně jako lze mluvit o větší vstřícnosti vůči zákazníkům - ti si takto mohou vybrat, co jim opravdu vyhovuje. Že to Japonci myslí vážně, dokládá i fakt, že i pro rok 2030 počítají s tím, že budou prodávat jen 15 % aut s bateriovým pohonem - řada konkurentů už v tu chvíli s ničím jiným nepočítá. A i s ohledem na současný zájem o tyto vozy i výsledky rozličných průzkumů předpokládáme, že o mnoho více jich bez drastických zákazů či dotací ani prodat nepůjde. Sázka na jednu kartu je vždy hra vabank, nikoli odpovědné podnikání. Toyota se zjevně dál snaží o to druhé.

Zdroj: Drive

Petr Prokopec