Autoforum

/

Foto: Venuum, tiskové materiály

Není to žádný digitální projekt, ale auto, které si skutečně budete moci pořídit. Když se ovšem podíváme na osudy čehokoli, co voní po Ferrari, ale není to skutečně od Ferrari, udělali bychom to skutečně jen na vlastní nebezpečí. A riziko problémů není malé.

Nejspíš jste už slyšeli o tom, že všichni jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější. Pro právní oddělení Ferrari evidentně nejde jen o pořekadlo, nýbrž jedno z klíčových pravidel, kterým se automobilka řídí. Stačí si ostatně jen vzpomenout na rok 2020, kdy se značka rozhodla žalovat charitativní organizaci kvůli názvu Purosangue. Automobilce totiž zalíbilo natolik, že si jej chtěla nechat jen pro sebe, i když nadace Purosangue působí v úplně jiném oboru a založena byla už v roce 2011. Tedy dávno předtím, že se Italové vůbec myšlenkami na SUV začali zabývat.

Stejně tak v posledních měsících Ferrari nezajímalo, že jméno Luce už dávno pro jeden ze svých vozů použila Mazda. Místo toho Italové dávají okatě najevo, že oni patří mezi ty rovnější a musí být po jejich, i kdyby cokoli. A když to platí i ve chvíli, kdy šlapou po cizích právech, platí to tím spíš v momentě, kdy se někdo jakkoli dotkne těch jejich. To je hned oheň na střeše.

Kolegové z nizozemského [https://www.quotenet.nl/zakelijk/a71038623/ferrari-replica-marktplaats-rechtszaak/ Quote] totiž informují o výsledku sporu o repliku Ferrari F355, kterou někdo loni v únoru nabídnul k prodeji na internetu. Jen krátce na to se však ozvala italská automobilka s tím, že požaduje zabavení vozu, protože se replika dotýká jejích duševních práv. Autor totiž repliku postavenou na bázi Toyoty MR2 osadil také ikonickými logy Ferrari. A právě tento krok se mu vymstil nejvíc.

Nedá se předpokládat, že by dotyčný něco takového udělal ve snaze zmást kupující. Jednak přiznal, že se jedná o repliku, druhak bylo i na první pohled patrné, že nejde o skutečné F355 - tomu se nalepením log zkrátka jen chtěl co nejvíce přiblížit. Podle svých slov přitom do úprav investoval 83 400 Eur (cca 2 miliony Kč), za vůz však nakonec požadoval jen 64 500 Eur (1,5 milionu Kč). Projekt se tak pro něj stal prodělečnou záležitostí ještě předtím, než se do něj vložilo Ferrari.

Nyní je ale onen nešťastník pomalu zralý na to, aby si hodil mašli. Soud totiž po roce rozhodl, že replika bude sešrotována. Kromě toho musí její autor zaplatit soudní náklady ve výši 22 tisíc Eur (cca 535 tisíc Kč) a ještě se od něj Ferrari dočká kompenzace. Její výše stanovena nebyla, nízká ale rozhodně nebude. Automobilka tak víceméně finančně zlikvidovala jednoho ze svých fanoušků, čímž si pochopitelně mnoho sympatií veřejnosti nezískala.

Uvědomit by si to měla tuningová firma Venuum, která se rozhodla, že stvoří moderní poctu legendárnímu Ferrari F40. O něco takového se přitom loni pokusila i samotná automobilka, která vyrukovala se zakázkovým projektem SC40. Originál v něm ale nejspíš viděla pouze ona. Navíc se zpronevěřila vlastním historickým kořenům, neboť základem pro tuto kreaci se stal šestiválcový model 296 GTB. F40 oproti tomu bylo osmiválcové.

Projekt Venuumu přitom stojí na základech SF90 Stradale, motor V8 tedy pod kapotou má. Originál navíc připomíná i vzhledově, ačkoli je patrné, že úpravce se neinspiroval pouze silniční verzí F40, ale i okruhovou. A některé nápady čerpal také z F50. Něco takového mohlo dopadnout jako nepovedený mišmaš, za ten ale můžeme považovat spíš tovární kreaci. Venuum místo toho trefil skoro střed terče.

Jakkoli ale tuningová firma nepoužila loga Ferrari, nepřekvapilo by nás, kdyby právníci italské automobilky už stáli v pozoru a hledali způsob, jak jí snahu prodávat pět kusů ročně zarazit. A dost možná hledají pomoc i u Volva, neboť upravené SF90 jde do prodeje jako Venuum V40. Ani Švédové sice toto označení již nějakou chvíli nepoužívají, ale příklady Ferrari mohou táhnout...

Zdroj: Quote, Venuum

Petr Prokopec