Autoforum

/

Foto: Hyundai

50 procent, tolik aut chce korejská značka prodávat už za 3 roky sama, tedy přímo, bez zapojení dealerů do jiné části procesu než fyzického předání vozu. Zatím nelze říci, že by s tím byla úspěšná - za loňský rok takto prodala v Rusku 2,8 % aut.

Existuje řada zaklínadel dnešní automobilové doby a ne všechna začínají na „e” a končí na „lektrifikace”, i když s ní mohou nepřímo souviset. Jedním z takových je snaha změnit tradiční způsob prodeje aut a přejít od dealerského zastoupení k přímému prodeji. Už dříve jsme zmiňovali, že toho nejsme příznivci, neboť dnes převažující řešení - ač má nepochybně své mouchy - nesoustředí příliš velkou tržní sílu do rukou jednoho subjektu, proto je také na některých místech zákonem vyžadováno.

Konkurence je ostatně vždy to jediné, co někoho zaručeně donutí nabízet víc a soupeření mezi dealery není výjimkou. Dá se předpokládat, že když o jednoho klienta soutěží několik menších firem v oblasti, budou mu nabízet pokud možno nejlepší služby za co nejnižší ceny. Stěží se to stane, pokud budete moci v celé zemi zajet kamkoli a vždy skončíte třeba v... zastoupení vlastněném Teslou. Že si zákazníci této značky často stěžují na arogantní chování servisu, dlouhé dodací lhůty a ještě k tomu vysoké ceny, není náhoda. Nejde ani tak o problém Tesly jako takové, je to systémový problém jejího způsobu prodeje a servisu aut - když víte, že zákazník nemá reálnou alternativu, proč byste se snažili?

Většina Evropy kupodivu velkým firmám toto dovoluje, a tak spřádají plány na to, jak dealery obcházet. Důvod je nabíledni - chtějí jejich maloobchodní prodejní marže, protože ty jejich velkoobchodní stojí za starou belu a nutnost investovat do nerentabilní elektrifikace nutí peníze brát, kde se dá. Některé automobilky si část dealerství provozují dlouhodobě samy, a tak jistě ví, že to není zase takový med a snadno by tím mohly tratit. Vymyslely tedy lepší způsob - dealery nechají žít jako samostatné firmy provozované někým jiným, prodejní marže si ale vezmou stejně.

Jak? Jednoduše - dealeři se dál budou starat o servis a často i předání koupeného vozu, samotný prodej se ale odehraje mezi zákazníkem a automobilkou. Ceny navíc budou pevné, takže marže klidně v řádu desítek procent skončí u výrobce, dealer pak dostane nějaké paušální všimné za předání, třeba 5 nebo 10 tisíc korun. Přesně tímhle směrem teď míří v Evropě Mercedes, ještě dříve s tím ale začalo Hyundai v Rusku.

Pro Korejce jde o klíčový trh, spolu se sesterskou Kiou tam i loni v těžkých časech prodali přes 370 tisíc aut, takže dává smysl, že chtějí začít vylepšovat svou pozici právě v této zemi. Automobilka u dealerů nepřekvapivě narazila na tvrdý odpor, svou si ale prosadila a na konci roku 2020 tento program naplno rozjela. Za sebou má tedy první kompletní rok v chodu a nezdá se, že by Hyundai mělo nad čím jásat.

Cíl byl a je velmi ambiciózní, mimochodem nikoli nepodobný záměrům Mercedesu. Ten chce co nejdříve takto prodávat více jak polovinu aut, Hyundai má cíl 50 procent do roku 2025. Jsme tedy měně než tři roky od tohoto data a výsledky zatím nejsou dobré, tedy aspoň ne pro automobilku. Firma zveřejnila, že loni přímo prodala pouhých 4 772 aut, tedy zlomek z celkových 373 tisíc prodaných modelů Hyundai a Kie resp. 167 331 aut samotného Hyundai. Bavíme se o 1,2 procenta všech prodaných aut resp. 2,8 procenta všech Hyundai.

Jistě, Korejci mají ještě tři roky času a za ten se může leccos stát. Ovšem zatím nelze o výsledku hovořit jinak než o propadáku, přímý prodej má na celkovém odbytu zanedbatelný podíl. Ačkoli „kupování všeho online” doba přeje, auto stále zjevně zůstává něčím, co lidé chtějí vidět, osahat si, zkusit, o prodeji jednat s někým skutečným... A to bude těžké jim vyhnat z hlavy, zvláště pak během tak krátké doby.

Zdroje: Hyundai

Petr Miler