Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Automobilky se dostaly do složité situace, kdy na jedné straně nejsou s to nabídnout dostatek aut, která by lidé chtěli, na té druhé ale nabízí stále víc nechtěného zboží vynucovaného politiky. Říci pravdu se nenosí, a tak se hledají zástupné důvody, proč to jinak nepůjde.

Na současnou geopolitickou situaci se dá svést i to, za co reálně nemůže. Jako argument ji začínají používat i někteří automobiloví výrobci v rámci čipové krize. Jedním z nich je Volkswagen, za nějž Murat Aksel, který u něj má na starosti zásobování, uvedl, že s nedostatkem destiček s mnoha nožičkami se automobilka bude potýkat až do roku 2024.

„Při současných nových geopolitických potížích bude vše ještě více složitější a náročnější. Do hry sice již vstoupily investice do nových kapacit, ovšem velmi pravděpodobně budeme čelit nedostatku čipů do roku 2024, a to včetně něj,“ svěřil se Aksel německé publikaci Automobilwoche. Ještě v únoru přitom tvrdil, že potíže se povede vyřešit letos. Tomu ale kromě něj nevěřil nejspíše nikdo.

Paradoxem je, že za nedostatek čipů z velké míry mohou samotné automobilky hromadně přepřahající na elektromobily. Tedy na ten typ vozů, u nichž je třeba několikanásobné množství tohoto komponentu. Třeba Volkswagen ID.3 je osazen 50 čipy jen v případě dobíjecího systému. Dříve by přitom taková várka stačila na obsluhu kompletně celého Golfu. Akselova slova jsou tak vlastně střelbou do vlastních řad.

Považovat je lze ale také za divadýlko otevírající zadní vrátka. I kdyby VW chtěl, o čemž pochybujeme, dostatek aut se spalovacími motory nemůže vyrábět, neboť jakmile by jich prodal více než předem stanovené množství v poměru k prodaným elektromobilů, nedoplatí se na pokutách za nadlimitní emise CO2 vyměřované EU. Takto se může vymlouvat na nemožnost vyrábět dostatek aut se spalovacími motory, může tak lidem snáze nutit nevyhovující elektromobily, které bude vyrábět především. A zájemce o klasiku tím může i zkoušet demotivovat, skrze enormně dlouhé čekací lhůty. Ty svede vnější vlivy, přitom by ale stačilo čipy pro jeden elektromobil přerozdělit mezi možná i deset aut s benzinovým nebo naftovým pohonem.

VW přitom doufá, že již v roce 2025 se stane největším výrobcem elektromobilů na této planetě. Při dané strategii pak svého cíle skutečně může i dosáhnout, ovšem zároveň to bude znamenat i razantní pokles jeho celkové produkce. Propouštění zaměstnanců tak bude mnohem větší, než se dosud předpokládalo. Což znamená i oslabení kupní síly zákazníků, a tedy i roztáčení spirály vedoucí k dalším ekonomickým problémům.

Lze už jen dodat, že VW se kvůli nedostatku čipů rozhodl zbavit své závislosti na jihokorejských výrobcích. Přistoupil proto k jednání s evropskou společností STMicroelectronics a tchaj-wanským dodavatelem TSMC. De facto se tak ovšem jen přesunul z deště pod okap, neboť problémy má zkrátka celý svět. Sázka na tři řetězce sice pomůže zvýšit stabilitu dodávek, ovšem produkci to na předpandemickou úroveň nenakopne. A nebude to ani čipy, ani válkou, bude to přemírou regulací, které zákazníkům nutí nechtěné a upírají jim chtěné. Regulací, jejichž zavádění VW v posledních letech jen podporuje.

Zdroj: Automobilwoche

Petr Prokopec