Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ videa) Při premiéře nové generace Mini jsme dostali možnost tuto novinku prozkoumat naživo. Nabízíme vám naše první dojmy.

Při příležitosti podrobného oficiálního představení jsme bez váhání využili šance osahat si novou generaci novodobého Mini v areálu továrny britského univerzitního města Oxford, kde se Mini vyrábí, a později téhož dne také shlédnout jeho premiéru přímo v centru Londýna. Ale odhoďme popovou hvězdu Ellie Goulding a jí podobné účastníky automobilkou pořádané party stranou a věnujme plnou pozornost hlavní hvězdě večera - novému Mini.

Z linek modernizované továrny sjíždí poslední generace ve velkém už v těchto dnech, k prvním zákazníkům ale zamíří až na jaře příštího roku. Dá se očekávat, že podle britského ceníku to nebude za méně 430 tisíc Kč, takto naceněná novinka se vám navíc v garáži ustájí jen s tříválcem pod kapotou. To vskutku není malá částka, jenomže tady se platí za styl a výjimečnost.

Namísto opakování podrobného popisu novinky, který jste si už s největší pravděpodobností stejně přečetli, se zaměřím na své dojmy. Takže světla, kamera, akce? Ne, tak horké to opravdu nebude. Mini už totiž rozhodně není tak úplně mini a přestože se kasá stále nejmenší délkou karoserie v segmentu třídveřových čtyřmístných hatchbacků, je zase o nezanedbatelných deset centimetrů delší a o necelou polovinu tohoto čísla širší než dosud. Oněch 10 cm délky navíc mi nepřijde málo ani na trojkovém BMW, kterému v delší verzi pro čínský trh zhruba o tolik natáhli rozvor, ale dobrá, spokojím se s předpokladem, že v moderním Mini asi už chtějí pohodlněji jezdit více než dvě osoby.

Velkolepá prezentace s hlavami, které stojí za zrodem Mini, utekla jako voda a třetí novodobá generace legendy stojí rázem přímo přede mnou. Vzhledem k tomu, že se před momentem kolem mě prohnala i generace předchozí a dokonce i opravdová původní Mini vzniklá ještě pod čistě britskou taktovkou, připomíná mi ten poslední kus navzdory typickým proporcím a detailům, ani nevím proč, trochu jiné auto. Není přeci jen už moc velký a nafouklý? Vždyť má stále stejně pěkná kola, kulatá přední světla s chromovými rámečky - nově s LED nedokončenými kruhy na denní svícení i pruhy na kapotě a odlišně lakovanou střechu. Tak o co jde? No, ještě se k tomu dostanu.

Design prostý překvapení

Mini je styl, možná dokonce životní filozofie. Chtě nechtě tak musím nějaké místo věnovat právě designu, který je v případě Mini jednou z vůbec nejdůležitějších vlastností, vzhled u něho prodává nejvíce. Nemohl jsem si pro jeho objasnění přizvat snad nikoho povolanějšího než samotného šéfa designu Mini - Anderse Warminga. Ten bez většího překvapení prozradil, že největší výzvou při tvorbě nového vozu bylo opět skloubení tradice Mini a moderních trendů a dále vyhlazení všech křivek karoserie tak, aby kompenzovaly nárůst rozměrů. Zkrátka a dobře tak, aby Mini bylo nadále schopné identifikovat i malé dítě s dudlíkem. Vetknout emocionální výraz a jakousi prémiovost při zachování nejmenší délky v segmentu nemusí být taková sranda, ale to ať posoudí designér. Vše zmíněné se podle mého soudu podařilo, ale jak jsem již předeslal, tlak BMW na tvůrce Mini je na posledním kusu znát.

Velmi pyšný je Warming na novou příď. Když se na ni podíváte a porovnáte ji s tou z předchůdce, příliš se neliší, ale je tu jeden podstatný detail, odlišnost kterou na první pohled oči nesklouznou. To byl údajně záměr a podařilo se ho realizovat na jedničku. O co se konkrétně jedná? Maska chladiče je opticky protažena až do nárazníku a snaží se v sobě skrýt leskle černý segment s deformační příčkou (na níž je přichycena poznávací značka) - příčkou, která přichází ke slovu při čelním nárazu. To je jasný impulz o tom, že se dbalo také na bezpečnost chodců, ostatně bez toho by dnes ani auto nemohlo do prodeje. A vida, Mini má také kameru za vnitřním zpětným zrcátkem, takže je umí detekovat a v případě nebezpečí nouzově brzdit.

Zajímavé, že záď vozu byla vždy až na posledním místě a nikdo se o ní toho dne v podstatě nezmínil. Že by se za ní snad tvůrci styděli? Je pravdou, že minulá generace se mi zezadu líbila o něco víc a nic na tom nezmění ani plné LED-osvětlení vozu (včetně předních světlometů a mlhovek) či agresivnější střešní spoiler.

Více pohodlí i místa

Příjemným zjištěním, jak tisková zpráva tvrdí, je, že sedadla skutečně výrazně narostla a dostala také větší rozsah nastavení i příjemné boční vedení. Přestože nepatřím mezi dlouhány, stojím si za tím, že ve srovnání s předchůdcem se musejí zamlouvat většímu množství postav, ne-li úplně všem. V Cooperu S navíc byla k vyzkoušení jejich sportovnější alternativa s polohovatelnou podpěrou spodní strany stehen - tady se asistence BMW ukazuje v tom nejlepším světle. Pozitivně hodnotím také citelný nárůst šířky interiéru, který mi dříve přišel docela úzký. Jako v limuzíně řady 7 se tady určitě rozvalovat nelze, na druhou stranu už jsem seděl i v méně prostorných vozech vyšších tříd.

Z pozice řidiče také prozradím, že pedály mají nadále snad nezměněný tvar i vzájemnou pozici, volant a rozsah jeho nastavení vyhovuje ve všech aspektech. Plně kožené čalounění už je jen dalším bonusem pro ty, kteří už nevědí, jak by jedinečnost svého Mini více zdůraznili. Co je však nejdůležitější - sedí se nadále příjemně na zemi, což kvituji s povděkem. Na zadní sedadlo jsem se nasoukal jednou a skončím s prohlášením, že je tam opravdu více místa pro kolena. To, že lze za příplatek kromě sklápění objednat také regulaci sklonu opěradla je jen něco, co už mají větší modely Mini i s posuvem.

Závěr? Lepší než předtím, pro děti pohodlné, pro dospělé už o dost méně. O verzi s dalším párem dveří navíc zmínka nepadla, ale o nárůstu objemu zavazadelníku, který tak dosáhl hodnoty 211 litrů odpovídající Swiftu od Suzuki hned několikrát. Dost velký bonus oproti předchůdci, jen ten nepraktický schod po sklopení sedadel zůstává.