Autoforum

/

Foto: Porsche

Hovoří se o nich léta, za časů benzinu za 30 korun a stabilních odběrech ruské ropy ale dávala smysl jedině v rovině omezení emisí CO2. Teď ruská ropa být nemusí a nafta stojí korun 50, je to tedy čas nástupu syntetiky?

Pravidelně zmiňujeme, že sázet v případě budoucnosti aut vše na jednu kartu je nerozumné, zvláště má-li být takový postup motivován i jinými než ekonomickými cíli. Právě proto se nestavíme k elektromobilitě příliš vstřícně, byť v samotném elektrickém pohonu aut nic špatného nevidíme. Někde a pro některé fungovat může, nikoli však pro všechny a všude. Proti srsti je nám tak hlavně politický tlak s ní spojený, který k ničemu jinému než stoprocentní elektrifikaci nemíří. Není založen na vědeckých základech, stojí pouze na ideologiích, které technické, ekonomické či ekologické realitě mnohdy odporují.

Už jen vývoj posledních dvou let nám jasně dokázal, že je třeba počítat s proměnnými, které mohou během pár dnů změnit celý svět. Konec konců, kdybychom vám 15. března 2020 oznámili, že zakrátko nebudete moci ani za hranice okresu, nejspíše byste se nám vysmáli. A podobně by to dopadlo, kdybychom vám před pár týdny řekli, že nedaleko našich hranic bude zuřit válka, třebaže to bylo už s ohledem na dřívější anexi Krymu ze strany Ruska poněkud pravděpodobnější. Tak jako tak nicméně tyto události nenávratně ovlivnily mnohé.

Spojené státy a Evropa tak již couvají od ruské ropy a především od ruského plynu. Na něm byla ovšem do značné míry založena tzv. Zelená dohoda alias Green Deal, neboť plynové elektrárny měly nahradit ty uhelné a jaderné. Něco takového se však aktuálně nezdá pravděpodobné, jakkoli topná sezóna pomalu končí. Aby se Evropa mohla skutečně od ruského plynu odstřihnout, budou k tomu zapotřebí nejméně roky. A pořád je otázkou, s jakým výsledkem se to stane.

Směr je ovšem v tomto ohledu nejspíše daný, což ovšem znamená, že pro stále větší počet elektromobilů bude k dispozici ještě méně „čisté” či dostupné energie. Problémem navíc není jen zásobování elektřinou resp. její cena, totéž se týká i benzinu a nafty. Ceny paliv v posledních týdnech nešlo přehlédnout a je to znovu dáno vztahy s Ruskem. V tomto případě jsou dodávky ropy či přímo benzinu a nafty nahraditelné poněkud snáze, ani tak to ale nebude jednoduché a už vůbec ne levné.

To pouští do hry další alternativy, z nichž jednou se zdají být syntetická paliva. Vznikají bez zapojení ropy a pohánět mohou prakticky všechna existující spalovací auta, navíc za minimálních emisí CO2, pakliže jsou vyrobena z adekvátních zdrojů. Jenže právě to jen ten problém, které i toto řešení staví mimo škatulku s nápisem „Spásná řešení”.

Proč tomu tak je, naznačují už data o spotřebě daná do kontrastu s plány společností Porsche a Siemens, které letos v létě odstartují výrobu syntetického paliva v nové továrně v Chile. V roce 2019 totiž veškeré osobní vozy a dodávky v Německu spotřebovaly 42 miliard litrů benzinu či motorové nafty. Porsche ale v první várce vyrobí pouze 130 tisíc litrů syntetického paliva, tedy pověstnou kapku v moři. Navýšení výroby na 55, resp. 550 milionů litrů v letech 2024 a 2026 vypadá slibně, sami si ale dokážete spočítat, kolik by takových výroben muselo vzniknout, aby pokryly jen potřeby Německa. Natož pak celé Evropy.

To ale není jediný ani hlavní problém, komplikací je hlavně to, že tato paliva nevznikají z ničeho, potřebují elektrickou energii. A byť ji Porsche chce vyrábět levně a čistě v Chile kvůli tamnímu počasí, kde silný vítr vane v průměru 270 dní v roce, a syntetické palivo tak lze vyrábět s pomocí skutečně zelené elektřiny, pořád půjde o spotřebovávání tou dobou zřejmě už velmi drahé elektřiny. Ano, benzin a nafta z fosilních zdrojů jistě také zdraží, ani to ale náklady výroby syntetických paliv nejspíše neospravedlní. Ta tedy zůstávají jednou z cest to je, ne že ne, ale spásou opravdu nebudou.

I tento rozbor ukazuje, že žádné jedno řešení není a nikdy nebude ideální. Němečtí technici ostatně už dávno varovali, že to chce paletu a ne jednu kartu, aby bylo možné rozumně kráčet k lepší zítřkům, nikdo z odpovědných lidí je ale neposlouchal. Snad to i ve stínu současného dění politici konečně pochopí - energetická bezpečnost rozhodně nevzejde z toho, že všichni z jednoho vlaku naskáčeme do jiného.

Zdroj: Auto Bild

Petr Prokopec