Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Pokud od SUV čekáte vyšší posez za volantem a praktičnost, HR-V se vám bude líbit. Nechá si za to ale zaplatit a 4x4 tu nehledejte vůbec.

Kabina spíše v duchu SUV

Protože je tohle auto spíš do města a okolí než k „blbnutí” na okreskách a hledání limitů přilnavosti, interiér bude hrát při rozhodování o koupi dost podstatnou roli. A bude mít v rukávě trumfy. Budíky jsou krásně čitelné a jsou všechny tam, kde je čekáte, tedy pod volantem. Chybí bohužel klasický teploměr chladicí kapaliny a palivoměr; ten první tu není vůbec a ten druhý je vyveden kostičkami v kulatém displeji vpravo od otáčkoměru. Tady je také vidět výstup palubního počítače.

A také sem musí směřovat kritika, protože jeho ovládání je zarážející, podobně jako v případě Civicu. Pro některé věci, na jejichž ovládání mají všichni ostatní jedno tlačítko, je potřeba zastavit - jinak vás do menu systém nepustí - a prokousávat se nastavením. Je to zbytečně složité a člověku to bude otravovat život.

Všechny HR-V dostanou dotykovou obrazovku na středovou konzoli. V základu bude malá, ve vyšších výbavách bude mít jednak větší úhlopříčku a jednak toho víc zvládne - dostane systém Honda Connect, postavený na Androidu. Ke schopnostem má patřit např. MirrorLink pro lepší propojení se smartphonem, možnost připojení k internetu nebo navigaci Garmin. A hlavně zmizela otřesná tlačítka po levé straně obrazovky, známá z Civicu. Nahradila je virtuální, dotyková tlačítka, která jsou mnohem lepší.

Také budou všechny verze HR-V mít dvouzónovou automatickou klimatizaci s dotykovým panelem k ovládání. Z něj jsem měl trochu obavy, protože dotykové ovládání mi přijde zrovna u klimatizace trochu zbytečné a příliš odvádějící pozornost od řízení, nicméně zde se panel používá velmi snadno. Není tu totiž přeplácáno „tlačítky“, a tak nemusíte danou věc trefit na půl milimetru přesně, což se za jízdy víc než hodí.

Interiér obsahuje také konektory USB, HDMI a 12V zásuvku, ale musíte je trochu hledat. Jsou totiž o patro níž, v jakési skoro-schránce u nohou, přístupné obou stran. Je to řešení na první pohled zajímavé, ale opět - má nevýhody. Zapomeňte na to, že byste sem něco připojili za jízdy, protože tam není moc dobře vidět a nedosáhnete tam pohodlně. I jen odtud zvednout telefon při řízení znamená se na sedadle různě vyklánět. A také je to téměř dokonalé místo pro to, abyste tam něco zapomněli, až budete vystupovat.

Místo řidiče vás obklopí vysokým středovým tunelem - proto tu je ono druhé patro, pro vytvoření dojmu bytelného a bezpečného SUV, a funguje to. K řidiči je natočena také středová konzole, čehož si všimnete spíš na místě spolujezdce. Také budete vpravo vpředu mít možnost lépe prozkoumat dlouhou díru v palubní desce, kde jsou tři výdechy klimatizace. Působí trochu nedodělaně a jakoby sem přibyla až dodatečně, ale funguje. Výbavy tu je dost i ve standardu, kromě zmíněné klimatizace mají všechny verze hlídače jízdních pruhů, automatické brzdění v městských rychlostech a podobnou elektroniku. Trochu zvláštně však působí absence hlídače slepých úhlů, jakkoli jsme z těch, kteří s podobnými asistenty dělají jediné - vypnou je.

Co je potřeba vyzdvihnout, jsou látkou čalouněné horní půlky dveřních výplní. Je to neobvyklé a na omak velmi příjemné řešení. A potěší to, máte-li ve zvyku jezdit s loktem z okna. Dobře zpracované jsou také držáky nápojů na středovém tunelu, které jakkoliv velkou láhev či plechovku budou držet na svém místě pomocí klapek s pružinami. Loketní opěrka je pohodlná, ale nabídne jen malý úložný prostor. Také ve dveřích jsou kapsy vážně miniaturní, dáte sem tak půllitrovou láhev a nic moc víc. Mapu ani náhodou, hadřík na sklo budiž, ale už nic jiného.

Odkládacích prostor se také zoufale nedostává na zadních sedadlech. Do dveří se nevejde ani ta láhev a plastová kapsička na středové konzoli není pro nápoj ideální. Telefon si můžete dát do madla na dveřích, ale pak si tu pohodlně nepoložíte loket. A kapsy na předních opěradlech nejsou tak samozřejmé, jak by měly být - na obou opěradlech je mají jen vyšší verze.

Prostor na zadních sedadlech nicméně lze hodnotit velmi, velmi pozitivně. Můžete být dost velcí a budete se tu cítit pohodlně. Můžete se rozvalit, místa pro kolena je spousta, na hlavu také - pamatujete si na tu opticky se svažující střechu při pohledu zvenčí? Je to vážně jen dojem. Okamžitě vás napadne, že byste si tu klidně zdřímli. Dopředu je krásně vidět, i když jsou přední sedačky posazené na nádrži. Všude, kde spočine vaše pozadí, prsty, loket nebo i pohled, je čalounění, i horní půlky dveří jsou potažené látkou stejně jako vpředu.

A když budete chtít využívat Magic Seats, jeden z velkých trumfů tohoto auta, tedy zvednete sedáky nahoru, je tu spousta místa pro různý náklad. Nejdříve jsem slovům o konkurování Qashqai nechtěl moc věřit, ale na zadních místech a také v zavazadelníku je místa vážně hromada, s Jukem to srovnat opravdu nelze. Stran převáženého sportovního náčiní se materiály Hondy zmiňují zejména o jízdních kolech a také o tom, že sem dáte 2 445 mm dlouhou věc, například surfové prkno, pokud si připlatíte za sklopné sedadlo spolujezdce. A ani v případě, že bych chtěl jet vpředu ve dvou, bych se nebál, že bych své oblíbené měřítko - lyže - do auta nedostal.