Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(video) Definuje-li soukromé letadlo rychlý a komfortní přesun na střední vzdálenosti, pak nové S 63 AMG je prvním, které to zvládá bez křídel.

Kvalitě jízdy vládne skvělá akustika

Už vidím, jak mě proklínáte, že jsem si další auto docela jiného zaměření spletl se supersportem, ale tohle jsem zkrátka zkusit musel. Je mi jasné, že motivy pro koupi verze AMG mohou být různé (prestiž, výkon, vzhled...), ale může jím být nakonec i touha mít komfortní limuzínu, se kterou si také občas můžete užít trochu akčnější jízdy. Proto jsem zkoušce odolnosti nárokům aktivního řidiče vůz podrobit musel, neboť to považuji za podstatnou informaci pro část klientely. Nakonec třeba i tu, která s vozem takovou jízdu praktikovat nebude...

Většinu ale bude zřejmě zajímat spíše to, jak vůz zvládá přesuny poněkud běžnější a v tomto směru mohu vše shrnout celkem jednoduchým vyjádřením. Vlastně si mohu půjčit slova jednoho ze šéfu středoevropského zastoupení Jaguaru, který kdysi se zalíbením hleděl na jeden mnou testovaný Mercedes a konstatoval: „Tohle musí být extrémně dobré auto.” Tehdy to tak úplně pravda nebyla, v případě eSkového AMG bych ale jiným slovy vůz po prozkoumání kvality jeho jízdního projevu prakticky v jakékoli rychlosti nečastoval. Tohle je extrémně dobré auto.

Je to takový ten správný mix mezi pocity z povalování se na nadýchané peřině a z poskakování po žíněnce řecko-římských zápasníků. Vůz se na jednu stranu snaží být maximálně nad věcí, když ve vás vytváří pocit, že mezi vámi a vším okolo je nějaký druh polštáře. Je to vždy vy-polštář-silnice, vy-polštář-vzduch, vy-polšťář-motor, vy-polštář-... cokoli. To zní jako docela slušná nuda, skrz tuhle bublinu jako by k vám ale auto pouštělo tu správnou, příjemnou dávku projevů toho či onoho, abyste měli pocit, že se kolem vás také něco děje.

Nemyslím si, že tohle vzniklo náhodou, jsme v německém autě a tady nic nevzniká náhodou. Tohle někdo musel chtít a i když se výsledek nemusí líbit každému, podle mého gusta je. Vždy musí jít to kompromis mezi jistým komfortem a jistými pocity ze sportovního auta, mix servírovaný S 63 AMG je pak zkrátka tak akorát. Obvykle dosti uřvaný motor je tady v obou svých režimech (jde o skutečný zvuk měněný klapkou výfuku) docela odměřený, ale zároveň nepřeslechnutelný. Skvěle tak sekunduje noblesně, ale jinak nekompromisně dodávané dynamice, která vůz vystřelí na dvoustovku za nějakých 13-14 sekund. Aerodynamický hluk je z hlediska rušivých projevů prakticky nulový, přesto víte, že kolem vás něco obtéká. A je tu třeba i podvozek, který se pochopitelně snaží vznášet nízko nad silnicí, vždy vám ale řekne dost na to, abyste poznali, že těch 240 km/h už je za daných okolností docela dost.

Jak jste asi pochopili, jízdním vjemům v tomto autě vládne akustika, která je na hranici dokonalosti. Už „automobilově”, bez čehokoli dalšího, když si k ní pak přidáte i trochu hudby z kvalitního audiosystému, můžete vše posunout ještě dále.

Pocity z jízdy pro mě byly v tomto směru opravdu velmi uspokojivé a připomněly mi krátké cesty vyspělými soukromými letadly. Ani to podle mě náhoda není - S 63 AMG tak trochu chce být letadlem, které nemusí nutně ztratit kontakt se zemí, aby předvedlo podobné jízdní výkony. Samozřejmost, komfort a přitom ne úplná odměřenost rychlého přesunu v tomto autě je zcela jedinečná a svým charakterem dotažená zřejmě vůbec nejdále z nabídky srovnatelných aut na dnešním trhu.

Podvozek je kompromis, více se bude líbit těm vzadu

Kvalita jízdy je nesporně enormní, ale ani ta není dokonalá. Jestli bych ji něco vytkl, a v Česku by to mohlo být znát více, pak jde o ne až tak skvělou schopnost podvozku odolávat větším příčným nerovnostem. Ty menší schramstne snadno, ty větší (nemluvíme o obrubníku, ale třeba o nepříliš povedené mostní dilataci) ale odfiltruje hlavně akusticky, ne až tak fakticky. Také neduhy slinic jsou s to otřást celou kabinou a to by se v autě této úrovně nosit nemělo.

Svůj podíl na tom jistě mají 20" kola, ale když si vzpomenu, jak třeba starší CL 55 AMG „na vzduchu” zdolávalo příčné prahy (to skoro nevíte, že jste nějaký přejeli), je to jednoznačně ústup z jistých komfortních pozic. Pochopitelně se tak děje výměnou za vyšší jízdní jistotu při aktivnější jízdě, je ale třída S autem, u kterého je vůbec možné akceptovat nějakou „směnu”? Po mém soudu nikoli, podvozek je tak variabilní, že by měl být schopen skvěle úplně všechno. To se mu tady úplně nedaří a to navzdory dvěma režimům nastavení, komfortnímu a sportovnímu. Ty se spojení obou světů snaží posouvat tím či oním směrem, nicméně ani v prvním jmenovaném není schopen být tou správnou „žehličkou”.

Celá věc má ovšem ještě jedno „ale”. Tento neduh cítíte za volantem, možná více i kvůli samotnému volantu, vzadu už tolik ne, alespoň v případě prodloužené verze. Tady prostě eSko zase jednou obrací tradiční vnímání kvality jízdy na předních a zadních sedadlech, kdy na těch druhých jmenovaných je obvykle hůře než na těch prvních. U S má přednost „ten vzadu” a jako lůza za volantem holt musíte něco přežít...

Tím ale nechci shazovat, co jsem řekl výše, je to drobná, někdy se projevující piha na jinak skoro perfektní kráse jízdy tohoto vozu. Uvážíme-li, jak je velký, jak je silný, jak je komfortní i jak dokáže být rychlý, pak nůžky možného rozevírá do opravdu pozoruhodné šíře. Jen je třeba smířit se s tím, že stejně tak, jako jeho rychlostním limitem je nějakých 90 procent možného, pak podobně je na tom i v případě komfortu. To není málo, pokud ale chcete více, musíte si holt koupit buď S bez AMG nebo nějaké jiné AMG bez S, více naráz vám Mercedes dnes nenabídne...