Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Jízdní projev Pacemanu dokazuje, že se i Mini velikosti Countrymanu může chovat rozumně. Obětí na úkor stylu je přesto hodně.

Jízdně samé překvapení

Uplynul minimálně rok od chvíle, kdy jsem naposledy seděl v Countrymanu, ale ani po takové době nelze na jeho podvozkovou mizérii zapomenout. Ze všech Mini, které jsem kdy řídil, a to včetně GP s mimořádně tuhým odpružením, dalo právě SUV nový rozměr ustálenému spojení „uskákaný jako koza”. Na nerovnostech a speciálně v zatáčkách byla stopa loterií a to nemám chuť na vtipy, takže po podobných zkušenostech neočekáváte od jeho dvoudveřového derivátu mnoho.

Po pár metrech ale bylo zřejmé, že si vývoj vzal připomínky zákazníků a pisálků k srdci, protože novinka udělala v tomto směru opravdu velký krok vpřed. Hladký dotační asfalt španělských silnic není tím místem, které by vám dokázalo odkrýt všechna tajemství zavěšení, ale Paceman se skutečně chová jako jiné auto. K pevnosti se konečně přidala i kýžená poddajnost. Na těch sporadicky se vyskytujících nerovnostech sice bylo možné poznat, že vůz nedokonalosti zcela nezahladí, ale o nepříjemných ranách do kabiny a povlávajícím zadku nemohla být řeč. Nově nabytá jistota funguje doslova jako živá voda.

Na místy navlhlých zatáčkách se nicméně ukázalo, že Paceman není zrovna vyvážený a neutrální. Po ztrátě adheze brzy přechází do nedotáčivosti, kterou ale lze snadno napravit plynem. Trochu škoda je, že to poznáte spíše zrakem než v řízení. Na to, že je vybavené elektrickým posilovačem, zase vůbec není špatné. Je vidět, že tento systém prodělal za pár let slušný pokrok. V novém Mini není přeposilované, změna účinku v závislosti na rychlosti se dá označit za lineární a konzistentní a v rychlostech, kdy to skutečně potřebujete, klade ten správný odpor. Citu se vám v něm ale nedostává a ten ve výše popsaných situacích zkrátka chybí.

Přesto nemůžu Pacemanu upřít, že jsem se v něm na správně zatočených silnicích bavil. Úsměv od ucha k uchu vyvolat nedokáže, ale to je na míle daleko od toho, co dokážu říci o Countrymanu. Mini zde po stránce dynamiky opět nalezlo ztracené sebevědomí či už stabilitou, mírou mrštnosti a nebýt toho posilovače, tak i celkovou interakcí s řidičem, a pokud by obdobné změny provedlo i s pětidveřovým modelem, nebylo by tak marné.

Stylový univerzál to zrovna není

Neberte to jako definitivní závěr. Auta na prezentacích se nejen pod vlivem pětihvězdičkového hotelu a večeře o čtyřech chodech někdy prostě chovají jinak, a není to způsobeno pouze lepším povrchem silnic. Změna projevů na domácím hřišti nebývá diametrálně jiná, ale někdy i malé rozdíly mají značný dopad na celkové vnímání auta. Pokud tedy Paceman zachová kontinuitu a popere se českou okreskou stejně srdnatě jako s těmi na Mallorce, nemám mu vzhledem k jeho zaměření, velikosti a výšce co vyčítat. Takto měl fungovat i Countryman a pokud je něco neomluvitelné, tak to, že se to napoprvé nepodařilo.

Technika pracuje v Pacemanu tak, jak od Mini očekáváte a to včetně progresivních a odolně se tvářících brzd i příjemně zpřesněného řazení. Uživatelsky z místa řidiče to bylo jednoznačně příjemné překvapení, což ale vzhledem k nastavené laťce nebylo příliš náročné. Co však zbytek?

Jako hatchback s pohonem předních kol je Paceman přesvědčivý, pokud právě nehledáte pětisedadlové auto pro rodinu, i když koncept palubní desky je zastaralý a podle mě potřebuje předělat. Jako univerzální auto pro každý den a také svým poměrem ceny k hodnotě však nové Mini selhává.

Pokud bych chtěl s Mini skutečně jezdit, vybral bych si raději hatchback. Za všech okolností by byl zábavnější a levnější na pořízení i provoz. V případě, že bych potřeboval v Mini žít s větším počtem spolucestující, ať už by byl můj vztah k nim jakýkoli, Countryman na malých kolech je lepší a praktičtější volbou. Specifika jinak navržené karoserie Pacemanu s sebou zkrátka přináší kompromisy i jako je omezený výhled vzad či docela skromný prostor na zadních sedadlech. Jste-li ochotni to obětovat jeho pro vás atraktivnějšímu vzhledu, s chutí do něj.

Chápu úzký pohled někoho, kdo žije sám a chce kompaktní SUV, byť ani k nim vztah nemám. Jenže onen imaginární „single” bude muset být patřičně zajištěný. Dát 700 tisíc za auto není známkou přehnaného luxusu, dát je ale za stroj pro dva s oturbenou jedna šestkou, který se tváří sportovně-terénně a do terénu doopravdy nemůže a na skutečné sportování si povětšinou jen hraje, to chce skutečně spoustu odhodlání, prostředků a myšlení především na vlastní potřeby. Jistě se takových najde a nemám s tím problém. Mě mezi nimi ale nehledejte.

Cena

Základní cena vozu (Mini Paceman Cooper 1,6 122 k): 529 500 Kč
Základní cena vozu s testovanou motorizací (Mini Paceman Cooper S 1,6 184 k): 687 500 Kč

Technické údaje

Motor

Zážehový, přeplňovaný řadový čtyřválec uložený vpředu napříč před přední nápravou
Objem: 1 598 ccm
Největší výkon: 135 kW (184 k) při 5 500 ot./min
Největší točivý moment: 240 (260) Nm při 1 600 - 5 000 (1 700 - 4 500) ot./min
Palivo: Natural 95
Přenos výkonu: šestistupňová manuální převodovka, pohon předních kol

Provozní vlastnosti

Max. rychlost: 217 km/h
Zrychlení z 0 na 100 km/h: 7,5 s
Spotřeba paliva (l/100 km):
Město: 7,5 l
Mimo město: 5,4 l
Kombinovaná: 6,1 l
Objem palivové nádrže: 47 l

Rozměry a hmotnosti

Délka: 4 115 mm
Šířka: 1 786 mm
Výška: 1 522 mm
Rozvor náprav: 2 596 mm
Pohotovostní hmotnost (EU): 1 380 kg
Užitečná hmotnost: 470 kg

Vnitřní rozměry

Základní objem zavazadlového prostoru: 330 l
Maximální objem zavazadlového prostoru: 1 080 l