Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Poprvé jsme vyzkoušeli osmiválcový Sport s výkonem 510 koní. Není ve všem dokonalý, má ale svou duši.

Britové pořád myslí i na terén

Momentálně tak již víme, jak vůz vypadá, jak se pohybuje na pevném asfaltu, i jaký má apetit. Kromě úvodního průjezdu letadlem jsme si ovšem ještě neřekli, jestli zvládá také pohyb v opravdu náročném terénu. Nebudu vás dlouho napínat a rovnou prozradím, že v tomto směru je Range Rover Sport bez ztráty květinky. Snad ještě působivější přitom je, že veškeré bláto, úzké lesní cesty, písečný i kamenný povrch zvládá britské SUV na standardně dodávaných univerzálních pneumatikách typu Mud and Snow. Před opuštěním pevné vozovky tak nemusíte volat technika s pneuservisu, aby dorazil s jiným obutím. Prostě jen na ovladači Terrain Response zvolíte daný program a necháte chytrou elektroniku, aby v kombinaci s redukcí odvedla zbytek.

Když už jsem přitom zmínil možnost přepnutí osmistupňového automatu ZF do nízkých otáček, měl bych také uvést, že daným systémem je standardně vybaven pouze benzinový osmiválec. Pro silnější diesel je pak redukce za příplatek, zatímco základní model TDV6 spoléhá pouze na jednoduchou rozvodovou skříň, která vůči komplexnější technologii šetří 18 kg. Tuto motorizaci jsem ovšem po dobu akce ve Walesu do rukou nedostal, o středovém diferenciálu Torsen rozdělujícím standardně výkon v poměru 42: 58 mezi přední a zadní nápravou (za mezních podmínek může jít až 78 procent síly motoru dozadu nebo až 62 % dopředu) tak nemohu referovat.

Multilamelová spojka se středovým diferenciálem uzamčeným standardně v poměru 50:50 (klidně lze ale vyslat sto procent výkonu na kteroukoliv nápravu) je ovšem trochu jiné kafe. Právě díky ní totiž Range Rover Sport zvládá věci, o kterých majitelé Porsche nebo BMW ani nesní. Na druhou stranu, právě výjimečné schopnosti v terénu naznačují, proč britský vůz není tak dokonalý na hladkých silnicích. Obě dvě disciplíny jsou od sebe totiž natolik vzdálené, že ideální kompromis prostě nastavit nelze. Je tedy jasné, že v jednom směru Range Rover Sport musí prohrávat a bohužel je to právě ta oblast, kterou většina majitelů upřednostňuje. Jak jsem totiž zmínil v úvodu, asi jen málokterý vlastník bude s vozem provádět stejné kousky, jaké pro nás automobilka v rámci prvního představení připravila.

Ideální společník na každý den

Výše zmíněné je ale třeba brát s jistou rezervou. Stejně jako se totiž klientela Range Roveru Sport nebude vyžívat v jízdě mimo terén, pak zřejmě s vozem ani nezamíří na okruh, nebo na Pikes Peak. Jednoduše jí postačí zápis do povědomí, že rychlejší produkční SUV na slavné hoře v americkém Coloradu není. V takovém případě je ale nutné se ptát, zda vůz může excelovat i jako každodenní společník. A odpověď je vcelku prostá - může, a nemá s tím jediný problém. Pokud totiž nechcete slyšet motor, stačí se držet v nižším pásmu otáček, kdy utlumení kabiny funguje dokonale. Kromě hluku motoru nepronikne dovnitř ani lomoz větru či od silnice.

Otázku spotřeby paliva jsem již zmiňoval, dodám tak jen možný dojezd. Při nádrži o objemu 105 litrů (diesely nabízejí pouze 77 l) by totiž nemělo být problémem pokořit s Range Roverem Sport vzdálenost až 950 km s lehkou nohou na plynu. Zapotřebí přitom není ani tankování benzinu s vyšším oktanovým číslem, neboť tato pohonná jednotka je beze změn nabízena i v Americe, kde si o takové 100 oktanů mohou jen číst při listování v katalogu NASCARu. S adaptivním tempomatem pak není problém ani s jízdou v dopravních kolonách, neboť systém nabízí asistenta s možností nouzového brzdění. Což oceníte zvláště ve chvíli, kdy řízení nevěnujete tolik pozornosti a přitom za sebou táhnete přívěs o hmotnosti až 3 500 kilogramů.

Do svého zavazadlového prostoru totiž dokáže pobrat až 1 761 litrů nákladu, přičemž díky parkovacím senzorům či asistentu není problémem ani parkování. Ostatně, s délkou 4 850 mm je vůz kratší než kdejaká limuzína, přestože prostor pro nohy a hlavu cestujících nabízí téměř stejný či větší.