Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ videa) STi se s novou generací tak trochu pokouší o návrat do civilizace. Nemám ale pocit, že by mu to jakkoli uškodilo.

Motor je hlavně pružnější a úspornější

Nebudeme už déle chodit kolem horké kaše - Subaru může tvrdit co chce, ale faktem je, že nové STi vlastně až tak nové není. Pravda, vypadá jinak, má nový interiér, ale dále? Motorem je 2,5litrové turbo převzaté z předchozí generace, v převodovce není nové ani kolečko, pohon všech kol staví též na stejných základech a ze zbylé techniky nám toho k probírání mnoho nezbývá. Takže konec, po testu je veta? Asi už tušíte, že to bude složitější.

V prvé řadě má věc morální rozměr, který shrnu dvěma větami. První je trochu klišé - staré věci nemusí být špatné. Druhá je čirý jandismus - kdyby dnes BMW prodávalo jako novou starší M3 E46 s motorem 3,2 R6, tou samou převodovkou a tím samým diferenciálem, koupím si ji raději, než nejnovější generaci. Druhý rozměr je pak čistě faktický - v základech stejná technika totiž nemusí být naladěna stejně a hned motor to dokazuje.

Ne, nedělejte si iluze, že byl japonský dřevák políben žábou (nebo jak to v těch pohádkách bývá...) a rázem drtí nejmodernější turba s lehkostí sobě dříve naprosto cizí. Tak to prostě není a rovnou vám mohu říci, že pokud hledáte nejlepší turbomotor na trhu, ten s kuřecím souhvězdím vytetovaným na hrudi můžete s úsměvem vyloučit v prvním kole. Přesto nastal citelný pokrok, který v mých očích posouvá agregát z kategorie „sotva prodejný” do „konkurenceschopný”.

Předně získal na pružnosti a lehkosti, kterou dříve zoufale postrádal. Pořád to není ta jednotka, u níž šlápnete na plyn se zařazenou šestkou a tisícovkou otáček (jakkoli i s tím se nějak popasuje, jak uvidíte za chvíli), nicméně už to není ani to turbo, kde musíte pomalu řadit dvojku i v 50 km/h, aby se vůbec něco stalo. Jednotku dále nedefinují slova „do čtyř tisíc otáček nic a pak všechno”, nastupuje podstatně dříve, pozvolněji a jemněji, postupněji graduje a má i smysluplnější odchod ze scény. Špička nabídky to není, solidně se projevující agregát ano a zejména záznam pružných zrychlení vám dokáže, že si nevymýšlím.

Dále už není tak úplně pravdou, že si coby novinář před testem test STi musíte našetřit nějakých 10 až 15 tisíc Kč, pokud chcete ujet asi tak... tisíc kilometrů. Opět musím konstatovat, že špička je dál, časy mnohdy sotva stokilomterových cest mezi tankováními ale skončily. Reprezentativní jízda s STi (rozumějte: všichni se dívají jen na to sexy křídlo vzadu) se odehrává se spotřebou okolo 24 litrů benzinu na 100 km a věřte, že už tehdy vám budou stačit jen pacienti. Pokud chcete setřást i ty, připravte se na dalších 10 litrů na 100 km navíc, ale víc už z vozu smysluplnou rychlou jízdou nedostanete. A to na extrémy - u Subaru - není věru špatné. Pokud budete jezdit tak nějak „normálně rychle”, do 15 se vejdete bez potíží, sám jsem to zvládal do 14. A pozor, při kombinované předpisové jízdě jsem na více než 70kilometrovém úseku jel bez odříkání za rovných 8 - vídat takové číslo v STi opravdu nebylo zvykem.

Svou zásluhu na tom mají i upravené jízdní režimy, které ještě probereme, opomenout na tomto místě ale nechci ještě jinou věc - tohle je pořád sakra rychlé auto. Na stovku vystřeluje ohromně, ve 100-200 se drží na úrovni předchozích generací, dále mu to ale jde lépe. Je to spíše zásluhou aerodynamiky, dosahovat s tímto autem rychlostí přes 200 už ovšem nevyžaduje tolik trpělivosti. Však se podívejte sami, jednu věc vám ale video nepřiblíží - jaké pocity vám STi při akceleraci dopřává. Říkáte si 300 koní, čtyřkolka, šestikvalt, to není málo, ale také to není nic zázračného... Souhlasím, ale jen o dynamiku jako takovou tu nejde, spíše o to, jak ji vnímáte. Brumlavý zvuk motoru, stále slyšitelné turbo, pořád naléhavé nástupy výkonu a jemně pištící diferenciály vás budou nutit pravidelně nutit se dívat, jestli na znáčcích na karoserii místo STI náhodou nestojí LTi (Letecká Technika Internacionál nebo tak něco...). Tohle všechno opravdu působí jak letadlo při startu, i proto vám nakonec akceleraci přijde být intenzivnější, než jaká ve skutečnosti je - s inertně servírovanou dynamikou stejně výkonného Golfu se tohle představení po emocionální stránce nedá srovnat.

Ovladatelnost je snazší, ale jen někdy

Motor nového STi je opravdu příjemnější a poznáte to především tehdy, když s autem jedete tak nějak na pohodu. Rázem nemusíte tolik řadit, tolik se snažit, jeho dynamika je prostě přirozenější, samozřejmější. A podobným směrem se jeví být posunutá i ovladatelnost.

Jaksi lidštější motor na tom má svou nemalou zásluhu a vděčí za to i vylepšenému motor managementu. Ten stále pracuje s třemi režimy Sport, Sport Sharp a Intelligent (S, S# a I), které mi konečně dávají smysl. Ne, že by STi dříve nešlo ovládat, ale třetí režim si zasloužil spíše písmeno D jako Dement - ať jste vozu řekli plynem cokoli, stejně na vás jen tupě zíral, jako by nechápal, co od něj vlastně chcete. Teprve nyní je onen inteligent inteligentní a dá se na něj jezdit prakticky vždy, kdy od auta nechcete příliš. Právě v něm jsem jel tak nějak beze snahy za osm na sto a přitom jsem i mnohokrát předjížděl jiná auta, aniž bych STi nadával do líné herky. Prostě normální, příjemné chování, to bych očekával. Sport je pak přece jen razantnější a Sharp udělá z plynu břitvu, kterou... klidně můžete podříznout i sami sebe, pokud na ní nebudete pravou nohou dávat pozor.

Nejde ale jen o plyn, trochu jinak je v podstatě všechno. Především jde o posilovač řízení, který, ač „přituhl”, je podstatně příjemnější a dovoluje přesnější řízení i ve vysokých rychlostech. Také tohle nahrává vnímání STi coby auta, které dokáže standardně jezdit i rychlostmi blížícími se dvojnásobku nejvyšších místních limitů - rázem nemusíte řízení věnovat takovou pozornost, přitom není tak tuhé, abyste se s ním v nízkých rychlostech museli prát.

A příjemnější je nakonec také řazení. Ano, převodovka je stejná, ale kulisa ne a ačkoli mi i u skoro úplně nového auta cosi říkalo, že synchrony opět nebudou věčné ani když se budete s meziplyny a vyšlapáváním spojky mazlit až do aleluja, stejně se s ní zacházelo konečně trochu lépe než s Artušovým mečem zapíchlým v kameni. Sluší se dodat, že brzdy i spojku si pořád musíte „ušlapat”, ale nemám pocit, že by to bylo něco nesnesitelného, po chvíli vám to bude spíše příjemné nežli naopak. Ve výsledku to znamená jediné, že STi je...