Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ videa) STi se s novou generací tak trochu pokouší o návrat do civilizace. Nemám ale pocit, že by mu to jakkoli uškodilo.

Stejně dobrý bijec, ale o parník lepší cesťák

A začnu nestandardně tím druhým, neboť pro novou generaci je to mnohem signifikantnější vlastnost, než to první. „Nové pořádky” už jsem pár dílčími vlastnostmi naznačil, ale teď to mohu říci naplno - s tímhle autem se najednou dá jezdit rychle docela pohodlně, klidně i ve dvou a dokonce při tom můžete poslouchat rádio. To jsou věci...

Přemýšlím, z čeho se to bere především, ale asi je to jedno s druhým. Už příjemnější projev motoru tomu nahrává, snazší ovladatelnost též, nenucená dynamika ve vyšších rychlostech nebo příjemnější interiér jakbysmet a pak je tu ještě pár dalších vlastností. Zejména aerodynamický hluk šel výrazně dolů. Jet s tímto autem 160 km/h neznamená nic zvláštního a ani ve 220 km/h nemáte pocit, že byste byli obtěžováni. Úplný konec akcelerace se koná až ve 262 km/h (GPS, s trochou gravitace, ale ne příliš velkou - i bez ní STi překoná 255 km/h) a ani tehdy se STi pocitově „nerozpadá”.

Podstatnou změnou prošel rovněž podvozek. Na jednu stranu je tužší, což vás možná překvapí, neboť to s sebou přináší jeden smutný konec - s dokonalou žehličkou českých silnic je amen. Větší nerovnosti ho prostě mírně rozhazují, což subaristé znát nebudou, přesto jsem dalek toho označit tuto změnu za zcela špatnou. Podvozek je totiž citelně lépe odhlučněný, a tak minimálně do chvíle kontaktu s nějakou českou asfaltovou brutalitou působí spíše příjemněji a v neposlední řadě opět nahrává rychlému ježdění.

Můžete si myslet co chcete, ale pokud říkáte, že STi bylo auto stavěné i na ježdění rychlostmi přes 200 km/h, nemáte pravdu. Neříkám, že to nešlo, ale při pohodové jízdě to nebylo příjemné a při „akční” to byla prostě marnost - kvůli tisíci a jedné věci bylo těžké vodit STi za takových okolností přesně a čistě zatáčkami. Tohle je minulostí a nejde jen o dobrou zprávu pro lidi mého smýšlení, kteří říkají, že ta pravá jízda začíná až v zatáčkách projížděných rychlostmi začínajícími dvojkou (dejte si Fuchsrohre nebo Swedenkreuz naplno a alpské vracečky přenecháte dětem...). Je to dobrá zpráva znovu i pro ty, kteří chtějí rychle cestovat, neboť tak příjemně dálniční jízdu ve 200+ STi ještě nezvládalo. I když etalon to zejména na méně kvalitních úsecích není (rozhoupaný povrch vám připomene, že nejde o lehounké auto typu kam volant, tam plech), je to prostě v pohodě a po novém spodním prádle budete i s tempomatem nastaveným na 250 km/h sahat jen zřídka.

Takže STi vyměklo, zcivilnělo a slovem „GT” mu budu říkat jen proto, že nechci výsledek nazvat pravým jménem? Ne, takhle to podle mě není. Pokud si totiž nastavíte jízdní režim na Sport Sharp, najedete správnou silnici a otáčky nepustíte z posledních pár tisíc, po mém soudu sotva poznáte, že vůbec sedíte v něčem novém. A to není ani trochu špatně.

V STi pořád zůstalo všechno to, co v něm bylo - enormní trakce, působivý příval výkonu v nejvyšších otáčkách a především jakási sympatická neochota nedat všechno jen dvěma prstům vaší levé ruky. Že je STi civilnější, jemnější, přívětivější, to všechno platí, ale jen do chvíle, dokud od něj chcete tak nanejvýš 90 procent možného. Když od něj chcete vše, chce to pořád fyzičku, schopnosti, zkušenosti a kopec odvahy. Kdo tohle nemá, odejde s nepořízenou a po mém soudu to není minus. Je to vlastnost, za kterou si zákazníci u STi platí, třebaže některým stačí jen image z ní pramenící.

Nechci ale říci, že při rychlé jízdě je všechno stejně. Překalibrovaná přední náprava působí stabilněji, vektorování výkonu se pak pokouší vměstnat vůz do zatáček poněkud lehčeji než dříve. Auto je tedy v základu pořád nedotáčivé, když si ale nastavíte na centrálním diferenciálu preferenci zadní osy, tohle - po mém soudu minus - zmizí a do rukou se vám dostane dost možná nejstabilnější a nejagilnější STi všech dob. I tak si musíte jeho plné možnosti vydřít (nakonec ani tak nejde o exemplární případ mrštného auta), jen mám pocit, že bojujete za trochu smysluplnější výsledek a jízda vás bude těšit o něco více.

Z mého pohledu je takto pozměněný jízdní projev tím, co na miskách vah posunuje můj pohled na nové STi směrem k „ano”. Prostě už to není tak jednoúčelové auto, přitom sledováním onoho původního účelu po mém soudu nejenže pocitově netrpí, ale pár vhodně doplněnými novinkami je fakticky posunuto ještě dále.