Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Nejvýraznější z městských trojčat přichází po devíti letech v novém kabátě. Díky mutačnímu genu X a technice ho lze milovat i nenávidět.

Podvozek fandí spíše komfortu

Aygo dostalo do vínku s novou generací i značně přepracovaný podvozek, který čítá například silnější stabilizátory, nově odladěné tlumiče a pružiny plus novou torzní příčku. Navzdory stále stejnému rozvoru se nyní pere se silnicí spolu s nepatrně větším rozchodem kol, což má blahý vliv na jeho stabilitu ve vyšších rychlostech. Celkově se mi zdá, že je o řád měkčí a to platí i pro verze na patnáctipalcových kolech. Výsledkem je subjektivně větší míra pohodlí pro posádku, i když ruku v ruce s tím i menší odhodlanost prosmýknout se nadšeně zatáčkou. Příznivci řezání zákrut přesto nepřijdou úplně zkrátka ani tentokrát.

Nerovnosti a zejména příčné prahy zvládne Aygo se vztyčenou hlavou, se všemi se vypořádává navýsost dobře. V nástrahách městské džungle - třeba na kočičích hlavách - to dozajista nebude jiné, navíc spolu s kompaktními rozměry i zcela snadné. Z míry ho dokážou vyvést až výraznější výmoly a vlnky, kdy se záď začne pomalu vychylovat z navolené stopy, ale to už se skutečně bavíme o režimech jízdy, pro které není vůz podobného ražení od podstaty postaven. Nějaké hrátky s deaktivovatelným protiprokluzem a stabilizačním systémem vůbec není třeba zkoušet. Přilnavost neztrácely použité ekologické pneumatiky ani na mokru.

Přilnavostí a ochotou k zatáčení malá Toyota spíše příjemně překvapí než zarmoutí a je znát, že máme co do činění s tužším autem než byl předchůdce. Nejsem si tak úplně jistý pouze použitým řízením, kterému asistuje i tentokrát elektrický posilovač. Automobilka o něm prohlašuje, že je nyní strmější, ovšem nemůžu se zbavit dojmu, že ztratil další porci zpětné vazby a spolu s tím i přímočarost, tedy přirozenost. Chvílemi mi ono přeposilované řízení připadalo až nepřesné, ovšem s přibývající dávkou ujetých kilometrů jsem se na něj dokázal adaptovat. Na obranu opět musí zaznít, že tohle není řidičský nástroj, ale auto, které poslouží místo linek metra, autobusů a tramvají.

Při prudkém brzdění se vůz necítí úplně ve své kůži, ale decelerací přesvědčí, že zvládne navzdory zadním bubnům i delší klesání bez výraznějších ztrát účinku. Dávkování brzdného účinku je snadnější než operace se spojkovým pedálem, i reakce na sešlápnutí plynu jednoznačně poukazují na typické atmosférické plnění, což lze vítat s otevřenou náručí. Celkový dojem z jízdy je zkrátka až na těch pár drobností poměrně dobrý, třebaže ne o tolik lepší než očekávání. Jakými dalšími argumenty může nové Aygo přesvědčovat? Na prvních příčkách bude jistě docela bohatá výbava.

Standard ujde, přesto je lepší připlatit

Stejně jako v první generaci je na výběr dvojice karosérií. Pokud by to bylo na mně, jednoznačnou volbu by představovalo pětidvířko, u něhož si za pár zadních dveří připlácíte přesně deset tisíc korun. Bereme-li v potaz už tak dost skromný prostor v zadní části vozu, není lepší varianty, přidáme-li k tomu navíc nový výraznější vzhled nebude třídvířko v podstatě v ničem poutavější.

Základní výbava označená pomocí písmena x přiváží audiosoustavu s dvojicí reproduktorů a připojením pomocí AUX či USB, dále třeba LED světla pro denní svícení, stabilizační systém, pomocníka pro rozjezd do kopce, čtrnáctipalcová kola s poklicemi, elektrická přední okénka, vyhřívané zadní okno, šest airbagů, dva ISOFIXy a dálkově ovládané centrální zamykání. To vše od 209 900 korun (třídveřová verze). Jenomže připlatit si k základu lze jedině za manuální klimatizaci (10 tisíc), metalický lak (9 tisíc) a pětiletou ochranu laku (7 500 Kč).

Bohužel se tak připravíte o lesklé dekory exteriéru i interiéru, lakovaná elektricky stavitelná zrcátka a také třeba kožený volant. Nezmínil jsem například ještě výkonnější audioaparturu, otáčkoměr, ovládání na volantu, klimatizaci, dotykový displej s couvací kamerou. Lepší volbou je tedy jednoznačně vyšší výbava x-play, která je výchozím bodem pro všechny další zákaznické úpravy. Příplatek 20 tisíc se tak zdá být docela samozřejmý a žádaný, ušetřit tuto sumu může zákazník třeba při upuštění od robotizované převodovky. X-play se totiž vyznačuje nejen většími koly a harmoničtějším vzhledem, ale také širší škálou individualizací vzhledu.

V tomto stupni výbavy se nabízí paket x-look s předními mlhovkami a koly z lehkých slitin (10 tisíc) i x-smart s bezklíčkovým přístupem (první v segmentu), automatickou klimatizací a osvětlením zavazadelníku (10 tisíc). Pro opravdu náročné je tu nejvíce naspecifikované Aygo x-wave s velkou stahovací střechou a polokoženým čalouněním, které může být za 20 tisíc neahrazeno celokoženým s výhřevem - taktéž dosud nevídaný prvek segmentu supermini. S takovým elegánem se ale dostanete klidně na 330 tisíc, což už není na poměry třídy rozhodně málo peněz.

Škoda dalších slov, bližší informace najdete v kompletním ceníku (PDF, 800 kB), který si můžete stáhnout z oficiálních stránek. O výhodnějších edicích ušitých na míru českým zákazníkům už také byla řeč, proto jen pro úplnost přikládám i jejich samostatný ceník (PDF, 867 kB). Konfigurace barev veškerých dekorů přímo na míru bude nabízena prostřednictvím paketů OUTstand a OUTglow zaměřených dle názvu jednoznačně na exteriér, které doplňujě INspire a INtense pro interiér. Pokusím se to teď celé stručně shrnout.