Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ videa) Passat je už léta prodejním lídrem své třídy. Po prvním testu je jasné, že jím i zůstane, neznamená to však, že by vše bylo dokonalé.

MQB je pořád stejné, charakter různých verzí přesto jiný

Jak už zaznělo dříve, osmá generace Passatu je dalším z dlouhé řady produktů koncernu, který stojí na platformě MQB. Kdysi se nám zdálo, že udělat jednu společnou platformu pro tak široký záběr modelů nemůže fungovat, realita a zkušenosti nás usvědčily z omylu a dnes její přítomnost považujeme za příslib, že nás nečeká nic špatného. Z dřívějších testů víme, že auta postavená na MQB umí být čitelná, pohodlná a dokonce i akční. Prozatím jsme ale neměli tu čest s na ní postaveným vozem, jehož EU hmotnost se velmi blíží jedné a třičtvrtě tuny. I proto má Passat ve srovnání třeba s Golfem řadu podvozkových dílů posílených.

První kilometry v biturbové limuzíně v tomto ohledu byly ale zklamáním. Marně jsem kontroloval nastavení systému DCC, opravdu byl zvolen režim Comfort, auto se na nerovnostech nečekaně natřásalo, do kabiny pronikaly výrazné rázy a s příčnými nerovnostmi si nerozumělo. Na zrnitějším povrchu byly i výrazně slyšet pneumatiky. Reputaci si podvozek ale začal zachraňovat už v prvních zatáčkách. Minulé generace Passatu byly známy svou nedotáčivostí, proto jsem je neměl moc v oblibě a ani od novinky jsem nečekal nic jiného.

Ne, mýlil jsem se. S každou další zatáčkou jsem s B8 zrychloval a přední náprava držela, hmotnosti i výkonu navzdory. Postupně jsem se odvažoval přidávat dříve plyn, ale ani aplikace vyšší dávky výkonu nepředstavovala komplikaci. Zde jistě pomáhal i náhražkovitý systém XDS+ (je standardní výbavou od výkonu 162 kW), přesto hlavní roli hrála schopnost nápravy přenést výkon a nedovolit kolům ztratit adhezi. V tomto ohledu se Passat posunul o hodně velký kus dále. Jeho podvozek má velmi neutrální charakter a jeho limit na suchu dalece přesahuje schopnosti a odvahu běžných řidičů. Pro nás ostatní může být jen škoda toho, že stabilizační systém nelze vypnout. Z chování podvozku lze totiž cítit ochotu k akčnímu projevu a asi by nebyl velký problém poslat si Passat dveřmi napřed. Bohužel, jízdu bokem si neužijete ani na sněhu.

Komfort a akustický projev tedy mezi silné stránky podvozku biturbové verze nepatří, jízdní vlastnosti naopak ano. Jednoznačným pozitivem je ale čitelnost a nezáludnost Passatu. Na některá auta si musíte dlouho zvykat a hledat, kam si můžete dovolit zajít. Tady ne. Sednete za volant a od první chvíle vnímáte, co pod vámi auto dělá. Stačilo mi pár zatáček na to, abych mohl začít zkoumat, jak daleko si mohu dovolit zajít při nájezdu a nakolik pomůže spíše práce s volantem či jestli raději pracovat s plynem. Nechci z Passatu dělat řidičské auto, to ne, ale vzhledem k tomu, že to je manažerský sedan, si v něm lze za volantem opravdu užít. Dle těch, kteří už mohli srovnat s novým Mondeem, je v tomto ohledu Němec jednoznačným vítězem.

Passat je samozřejmě vybaven elektromechanickým řízením, jinak by ani nemohl řidiče zastoupit třeba při couvání s vlekem. Při parkování a ve velmi nízkých rychlostech je až nepříjemně lehké, velmi rychle ale ztvrdne a přestože je úplně němé, ani při rychlé jízdě ničemu nepřekáží. Možnost nastaveni tuhosti je samozřejmostí, dokonce ani ve Sportu není přehnaně tuhé tak, jako například v Octavii RS. U biturba je standardně aktivní, tak občas lehce musíte hledat, jak moc je třeba s volantem otočit, ale lze si na to zvyknout. Lépe to asi udělat nešlo.

I když počkejte, omyl, jak říká pan Horáček, mohlo by tu být i lépe. O tom, že mě slabší, manuálně kombíková verze překvapila, jsem už hovořil. Už při večeři jsme se s kolegy novináři nemohli shodnout v otázce akustického projevu a komfortu. Co jsme já a můj spoluřidič kritizovali, jiní chválili. Stává se to běžně, je normální, že testy aut vyznívají různě, ale z diskuze vyplynulo, že to tentokrát opravdu není jen otázkou priorit. Jak jsem pak ráno poznal, pes byl zakopán v testované verzi. Výrazně lehčí obyčejná předokolka se projevovala o úroveň lépe než těžká váha plně vybavené limuzíny. Pryč byly otřesy a hluky, konečně jsme se dočkali toho, jak by se Passat s MQB pod sukněmi chovat měl.

Zlepšený komfort nebyl na úkor jízdním vlastnostem. Právě naopak, jízdně byl kombík výrazně agilnější. Také se u něj opravdu citelně projevovala změna nastavení DCC. V Comfortu byl komfortní, ve Sportu tuhý. Domnívám se, že za vším je potřeba hledat onu čtvrt tunu, se kterou se musí potýkat biturbo. U ní nelze tlumičům dovolit tak razantní změny v charakteristice. Překvapivý byl ale rozdíl v akustickém utlumení podvozku v neprospěch výkonnější verze. Ale i zde jsou nepochybně viníkem přidaná kila.

Neměl bych zapomenout na brzdy. V obou verzích zaslouží pochvalu, přesto ty u biturba mi byly bližší. Navzdory vyšší váze fungovaly bezchybně a přestože dostaly, jak se říká, pořádný kouř a makaly až se z nich opravdu kouřilo, na účinku to znát nebylo. Stále byly výborně čitelné, dávkovatelné a neměly tendenci k přecitlivělosti. Tím právě trpěly brzdy ve slabší verzi. Projevovaly se pro koncern VW typickou přeposilovaností a tím byla horší i jejich ovladatelnost. Bohužel jsme neměli dát jim příležitost pořádně se předvést, těžko se ale ve výdrži budou chovat jinak než u biturba.