Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ videa) Nikdy mi nešlo do hlavy, jak je vůbec možné, že je Peugeot RCZ řidičsky tak skvělým autem. Facelift na tom nezměnil zhola nic.

Motor má výkon, zvuk i charakter

Úvodem stati o motoru ještě částečně zůstaneme u interiéru. Ani zde si neodpustím jednu přihlouplou, vulgární poznámku, neboť RCZ mi v dnešní době přijde být tak trochu modlou „eurofakerů”, nebo jak nazvat protiklad „eurohujera”. Zrovna motor tedy proti proudu moc nejde, ale jinak v tomhle autě nepřibylo ani s faceliftem v podstatě nic z eurounijních protivností, které jsou k ničemu a stojí akorát peníze navíc.

Jde o vůz modelového roku 2013, ale Peugeot ho snad musel dostat na trh ještě s původní homologací. Nemá totiž ani ukazatel momentu pro přeřazení, nemá v podstatě nic z těchto hloupých „vymožeností”, ať už evropsky-povinných, nebo u jiných Peugeotů vymyšlených samotnou automobilkou. Potěší absence start-stopu, úplné vypínání ESP jedním krátkým stiskem tlačítka (dokonce se jinde než u tlačítka nerozsvítí žádná kontrolka, ani palubní systém nic neřekne (tedy řekne, „(i)”, hlášku k tomuto symbolu ale asi někdo zapomněl doprogramovat) a auto není vybaveno hysterickým blikáním blinkrů při ostrém brzdění (jedinkrát nebliknou ani po zastavení z maximální rychlosti na 0 km/h, viz videa). Dokonce můžete brzdit levou i pod plynem, proboha, za to snad někoho zavřou... Podobných věcí bych mohl vyjmenovat vícero a uznávám, jsou to často drobnosti. Naznačují ale leccos o tom, jací lidé za vozem stojí a stejný přístup se odráží i v charakteru jeho techniky. A to už drobnost v žádném případě není.

Motor je hned prvním případem. Můžete říci, že jednotka 1,6 turbo s 200 koňmi je evropská, až jí z toho modrá víko ventilů, jenže její naladění v RCZ mnoho prostoru pro takové vnímání nenechává. Ano, je to malé turbo, ale má skutečný výkon a takřka atmosférický charakter. Jisté prodlevy tu jsou, ale nejsou příliš podstatné a průběh výkonu je parádní - motor se má už pod hranicí 1 500 ot./min čile k světu a výkon graduje až k omezovači těsně před 7 000 ot./min. A THP 200 v RCZ nakonec i zajímavě zní. Pravda, je to trochu levá, neboť umocnění zvuku jakýmsi rezonátorem není úplně přirozené. Ale žijeme v době, kdy vám BMW M135i pouští samo sebe z reproduktorů a Clio RS vám klidně „zahraje” motorku. Slovo „nepřirozený” bych si tedy v případě zvukového projevu nechal pro jiné kandidáty.

Se spotřebou už to tak slavné není, k charakteru auta motor po mém soudu svou spotřebou nepasuje. Je velmi úsporný při extrémně pomalé jízdě (economy run 3,7 l/100 km při průměrné rychlosti 67 km/h) i „normálním” přesunu mezi městy (6,0 l při 83 km/h bez péče o spotřebu je pěkné číslo). Jenže koupíte si pro takové věci auto pro radost? Těžko. Dámy prominou, ale jak za chvíli uvidíte, tohle je extrémně „erektivní” kus plechu, kterému je strašně těžké říkat „ne”. Pokud neodoláte, se spotřebou pod 20 litrů na 100 km se nedostanete a už je asi jedno, jestli pojedete za 21, 23 nebo 24 litrů na sto.

Kolega i to před léty hodnotil jako slušné číslo na dvousetkoňové turbo a uznávám, není to šílená hodnota (ale přinejmenším stejně jako samotným motorem bude dána hmotností a aerodynamickým odporem RCZ). Jenže za ty tři roky se nějaký pokrok ve vývoji turbomotorů odehrál a třeba nová Astra OPC dostává podstatně vyšší výkon a dynamiku z objemnějšího turba za stejné spotřeby. O atmosférických konkurentech ani nemluvě. Pokud vás zajímají jiné než extrémní hodnoty, já jsem celý test zvládl s průměrem 13,4 litru. Myslím, že mezi 10-14 litry se bude dlouhodobě pohybovat většina majitelů, kterým RCZ k něčemu bude.

Perfektní zpřevodování dělá i s 200 koňmi divy

V předchozí části jsem se menším obloučkem vyhnul dynamice a převodovce, neboť si myslím, že si obojí zaslouží vlastní zmínku. I samotná převodovka je totiž naprosto nesoudobá, když rozsah všech šest kvaltů bez nejmenšího volného prostoru vměstnává mezi nulovou a maximální rychlost (235 km/h, technické údaje na webu Peugeotu tedy říkají 240 km/h, ale v technickém průkazu stálo 235 a více auto reálně nejelo). Zpřevodování je jedním slovem perfektní, přesně takové, jaké má být - pro silniční vůz takového typu nelze vymyslet žádné lepší. A autu to sakra pomáhá.

Když si tuhle vlastnost zkombinujete s relativně výkonným motorem (minimálně z hlediska průběhu, už někde ve 4 000 ot./min má síly na rozdávání) a pohotovostní hmotností 1 297 kg, máte před sebou pozoruhodně rychlé auto už v přímce. Musím říci, že vzhledem k relativní linearitě průběhu výkonu nepůsobí ve skutečnosti až tak rychle, ale podívejte se na přiložené video pořízené na úplně stejném místě jako 95 procent ostatních takových na našem kanálu na Youtube - sám jsem byl překvapen, jak dobrá reálná dynamika je.

Navíc tu není jen výkon a hmotnost, je tu i nízký aerodynamický odpor lvíčete proměněného v přejetou žábu. Jak ochotně auto zrychluje ve 200 km/h je pozoruhodné, je to skoro „porschoidní” - RCZ THP 200 dokáže rychlosti kolem 230 km/h dle GPS dosáhnout relativně rychle prakticky kdekoli, klidně i do táhlých dálničních stoupání.

Znovu mi nejde do hlavy, proč má toto auto takhle výborně sladěný motor s převodovkou a jiným Peugeotům je to upřeno. Třeba 208 se stejným motorem s o 50 koňmi nižším výkonem má dramaticky delší převody, je to skoro jen čtyřkvalt s dvěma rychloběhy. A pokud mám použít podobnou rétoriku, tak se i 208 jeví jako přejetá žába, ale nafouklá brčkem - vypadá živě, jenže je beznadějně tuhá.

Kdyby ale šlo jen o dynamiku, asi by se tohle u rozdílně zacílených aut dalo přejít. Jsou tu ovšem i jiné faktory - blízké kvalty znamenají snazší pohyb motoru při přeřazení nahoru a dolů a hlavně poslušnost motoru a převodovky se zásadním způsobem podílí na vůbec nejbáječnější vlastnosti RCZ - excelentní ovladatelnosti.