Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ videa) Nikdy mi nešlo do hlavy, jak je vůbec možné, že je Peugeot RCZ řidičsky tak skvělým autem. Facelift na tom nezměnil zhola nic.

Poslušný až do krajnosti

Některá auta jsou v přímce rychlá, některá auta jsou v přímce velmi rychlá. A víte co? Některá auta v přímce nejsou tak rychlá. Sadou velmi překvapivých zjištění mířím k podstatě tohoto testu - RCZ není v přímce pomalé auto, vedle skutečných sportovních kupé ale nemá šanci zazářit. Jenže jednou věcí je laboratorní dynamika a druhou její využitelnost v praxi. A v tomhle je RCZ, nepřeháním, nejen nejlepším Peugeotem posledních 20 let, ale i jedním z nejlepších kompaktních kupé vůbec.

Přirovnání bych použil jediné, Mini Coupe JCW. To je ještě ostřejší, vyhraněnější auto a část jeho vlastností mění RCZ za přece jen více prostoru a každodenního komfortu. V otázce samotné ovladatelnosti a poslušnosti si ale oba vozy nemají mnoho co vyčítat. Neříkám to pro pouhé srovnání, oba typy také mají shodnou část techniky - Coupe JCW jsem kdysi označil za dílo zběhů od M GmbH a mám pocit, že si ti samí lidé museli trochu zamelouchařit ve Francii. Podoba RCZ oproti tomu, co je u Peugeotů běžné (a nic proti tomu, mně „lví káry” nikdy neurážely, jakkoli mě vlastní preference vedou do spárů jiné silniční zvěře) tak odlišná, že se mi nezdá, že by mohlo vzniknout ve stejné továrně v rukou stejných lidí. A pokud ano, tak klobouk až na zem.

Ovladatelných aut je dnes na trhu spousta, třeba ani takový Golf 7 nepůsobí na první dojem svéhlavě. Jenže začnete od nich něco chtít a domeček jejich poslušnosti se začne bortit. Vozů, u nichž s rychlostí snad i roste ochota následovat vaše přání, jsou na trhu jednotky bez ohledu na třídu a RCZ je jedním z nich. Opravdu zásadní podíl na tom má motor, převodovka a spojka (podle kolegy bývala gumová - možná byla, ale podle mě teď už není), které dělají přesně co chcete i při té nejextrémnější možné jízdě. Můžete si hrát s otáčkami mezi a 6 a 7 tisíci při hraniční jízdě, klidně i při maximálním brzdění, a stejně to jde - rychle a přesně.

Samotné řazení se čistě, lehce a přesně pohybuje ve vymezených drahách a také odpor prakticky neúnavných brzd umožňuje jejich precizní dávkování. Rozmístění pedálů snadno dovoluje ovládat všechny tři naráz i dvojicí údů konfekční velikosti a snad jen řízení dokonalé není. Mohlo by být méně naposilované, je ale ostré, přesné a dokáže k vám, možná i s pomocí zbytku auta, dostat alespoň kýžené minimum informací pro řidičské řádění jakéhokoli typu. Pokud rád používám slova koncert a balet, pak práce s RCZ je Labutí jezero zahrané s podporou toho nejlepšího ansámblu světa. Musím říci, že o mnoho dále se ovladatelnost auta s pohonem dané koncepce dotáhnout nedá.

Věřím, že byste mi nevěřili, a tak jsme tentokrát udělali video, kterému říkám velkofilm. Střídá už tři pohledy kamery - jeden ven, druhý na řízení a řazení, třetí na pedály a otáčkoměr. Můžete na něm vidět, že pracovat precizně se všemi klíčovými ovládacími prvky je opravdu hrou. Je to neobyčejně snadné a tudíž neobyčejně zábavné, až do krajnosti. Opravdu neznám mnoho aut, která by vám dovolila dělat si s nimi prakticky cokoli - můžete si v lehké zatáčce pod plnými brzdami poslat motor přesně i na hranici 6 000 ot., tomuhle se dnes obvykle auta brání - díky ABS, ne vždy zcela vypínatelnému ESP, nepřesnému elektronickému řízení motoru, nepřesným brzdám, mizernému řazení... Nebo vším dohromady. RCZ nemá problém s ničím z toho.

Pokud se vrátím na úvod, musím zdůraznit, že teprve takhle extrémní využitelnost výkonu dělá z RCZ mimořádně rychlé auto. Měl jsem i choutky vyzvat majitele BMW M135i k souboji na okruhu - pomalejší by jistě nebyl, ale i tak výjimečný vůz jako M135i by podle mě měl problém na techničtější trati prodat těch 120 koní navíc a RCZ zesměšnit. Na to budete potřebovat kanón větší ráže, RCZ kůži lacino nedává.

Schopný ano, komfortní ani ne

Ovladatelnost a využitelnost výkonu by k rychlosti asi nestačila, kdyby mělo auto mizerné jízdní vlastnosti. Jak už ale asi tušíte, tímhle RCZ ani po loňské modernizaci netrpí. Po mém soudu se v naladění podvozku nezměnilo nic a trochu jiné chování oproti dříve testované verzi měly zřejmě na svědomí 19palcové místo 18palcových kol. Nemám pocit, že by to RCZ nějak prospělo, ale jeho schopnosti to podstatně neomezilo.

Motokárové pocity, neutrální a v případě potřeby lehce přetáčivé chování, to platí pořád a je to tuze příjemné. Naladění podvozku je dobře sladěné s ostrým řízením (proto je RCZ spíše neutrální, i když by jinak mohlo být i více přetáčivé) a pohyb auta po silnici je příjemně nenucený. Dodal bych, a to vůbec není samozřejmé, že tento stav trvá i v rychlostech daleko za hranicí 200 km/h. Nejen ovladatelnost, ale i tato, řekl bych, pasivní mrštnost, je k dispozici od limitu do limitu.

Podvozek je třeba znovu pochválit i za jinou věc - přilnavost. Je tvrdý a jak za chvíli zmíním, je i hlučný. S vámi to zatřese, samotná kola se ale drží povrchu podobně jako eMková BMW. A i když to na 18" kolech bylo lepší, i s 19" „obručemi” RCZ zvládá české silnice. Nezaměňujte ale kvalitu sportovní jízdy, kterou tento Peugeot bez diskuze nabízí, s kvalitou jízdy komfortní. Tou zkrátka nedisponuje.

Buďme fér - je to malé, zábavné, na své možnosti až extrémně rychlé kupé, takže nic pro slečnu Daisy a její personál. Nicméně některé nekomfortní projevy si RCZ odpustit mohlo. Předně, a to už jsem zmínil, přední náprava je na větších příčných nerovnostech hlučná. Auto bylo skoro nové, takže na něco pokaženého bych to neviděl, a protože na 18palcových kolech se takto neprojevovalo, bude zakopaný pes asi tady - 19 palců je prostě moc. To se tedy zřejmě dá vyřešit volbou menších kol, hůře se ale budou řešit dva jiné hlukové faktory.

První je aerodynamický svist. Do nějakých 200 km/h je sice vyšší, ale v normě, pak se přidá něco, co připomíná vzduch „zatékající” za odstávající skla bezrámových oken. Za hranicí 220 km/h pak orchestr doplní zadní sklo s píšťalkou - na videu se zrychlením je tento projev trochu patrný, v reálu je ale podstatně více rušivý. Jinými slovy, auto jede 235 km/h v mžiku, cestovat tak ale nepůjde, leda byste si od Otíka půjčili jeho hluchátka.

Druhým je zvuk motoru. On je pěkný, když drtíte asfalt, ale méně pěkný, když jen chcete jet svižně. Budete se divit, ale rezonátor rezonuje a za konstantních otáček rozklepe v interiéru i věci, které normálně žádný zvuk vydávat nemají. A orchestr má rázem další posilu, o kterou nikdo nestál.

V mých očích to RCZ neshazuje, i když si myslím, že auto mohlo být charakterově stejné a těmito neduhy (zvuk motoru nekritizuji, to spíše ono umocnění jeho projevu s výše zmíněnými následky) netrpět. Pouze nalévám čistého vína - tohle auto na hraní, pro zábavu, na víkendy, se kterým se také dá někam dojet. Volba pro opačný způsob využití je možná, ale nebude zdaleka tak uspokojivá, jako ta první.