Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Z hlediska svých vlastností je nová A3 extrémně dobrým autem, jedním z nej kompaktů vůbec. Vzhledem ke své ceně ale okouzlit nesvede.

Interiér jako za starých časů

Že je nová A3 svým způsobem revoluční vám auto svým exteriérem spíše naznačí, že tomu tak opravdu je potvrdí teprve usednutí do interiéru. I ten jde proti proudu posledních let, když znovu zůstává neobyčejně skromný, jednoduchý, nezaplácaný plasty.

Nikdy jsem vlastně nepochopil, proč s každou další generací jakéhokoli vozu přibývalo v interiéru plastů. Palubní deska na vás v posledních letech pomalu padala, středový tunel se vám lepil na nohy jak Ríša z gay sauny a také výplně dveří začínaly být tak tlusté, že by skryly i profil jedné tučné české moderátorky s polským příjmením. Do nového Fordu Focus už jsem vstupoval jen s plovacím kruhem, v té změti plastu jsem se vysloveně topil. K čemu to přitom je, co mi to jako uživateli dává? Falešný pocit bezpečí? Děkuji pěkně, já chci dýchat.

Nečekal bych, že z tohoto bludného kruhu vystoupí mezi prvními značka stavějící na mnohdy laciných symbolech nadřazenosti, do kterých se mohutnost všeho přirozeně počítá. Ale stalo se to a já mohu jen zatleskat.

Interiér je působivý v prvé řadě tím, jak málo je v něm plastu. Podívejte se na palubní desku, ta je tak krátká a nízká, že se i jinak interiérově velmi střídmá auta nedávno minulých let (řekněme Porsche 911 997) musí stydět za svou otylost. Palubka je tak malá, že by ani nebylo možné dát do ní tradiční autorádio, natož pak panel palubního systému, rozhraní obého z ní musí vyjíždět. A nejde jen o to, docela drobné jsou i výplně dveří, přístrojová deska, sloupek řízení, středová konzole, v podstatě všechno. Jen Ríša se lepí dál, středový tunel pro příště prosím zmenšit a snížit, asi tak o polovinu.

I přes tuto očividnou jednoduchost vás přitom interiér nenechá na pochybách o své kvalitě a výjimečnosti. Na plastech, kůžích, kovech a dalších materiálech se nešetřilo a i když to vnitřek někdy přehání s barevností podsvětlení jednotlivých ovladačů a displejů (to je občas hotová diskotéka...), působí vážně dobře. Je to všechno taková sympatická, promyšlená titěrnost.

Ergonomie docela výraznou změnou rozmístění některých zažitých prvků příliš neutrpěla, chyby zůstávají spíše tradiční jako překombinované ovládání systému MMI se zcela nadbytečným množstvím tlačítek. Někomu možná nebude po chuti ani klaviatura tlačítek uprostřed středové konzole, která zahrnuje třeba vypínání start-stopu (to bude populární tlačítko), ovládání děkovacích světel (to bude populární spíše u výkonnějších motorizací) nebo zasouvání displeje palubního systému. Mně osobně ale toto řešení nevadilo.

Co prostor? Vepředu na vás dýchá velmi příjemná vzdušnost, opravdu máte pocit, že se uvnitř můžete rozvalovat. Zejména v podélném směru je místa neskutečně hodně, ani napříč a na výšku to ale není špatné. V sedadlech testovaného provedení se navíc sedělo velmi příjemně a nastupování skrze rozměrné dveře třídvířka bylo ještě příjemnější. Na prostor vzadu se moc neptejte, do těchto míst bych pouštěl jen pacienty s vyloučenou klaustrofobií. Ale jsme v třídvéřovém kompaktu, kdo chce zadek, zvolí nový Sportback. Zavazadelníky podobných aut nemám ve zvyku moc zkoumat, podívejte se na fotky a rozměrové parametry - třídvéřovou A3 si asi nikdo na stěhování nekoupí. Já jsem do ní vždy dal, co bylo třeba.

Tuctový motor neurazí, nenadchne

Jestliže pojetí karoserie i interiéru je svou (bez urážky) tuctovostí výjimečné, neboť většina konkurentů si v těchto místech hraje na Da Vinciho potomky, všednost motoru moc zajímavá není. Jde prostě o úplně normální koncernovou jedna-čtyřku s turbem a maximálně 122 koňmi výkonu, kterou si můžete pořídit do lecčehos (třebaže občas v trochu jiných provedeních) od Fabie po Passat. V tuto chvíli dokonce představuje úplný základ, i když se dá čekat, že A3 časem zamíří s výkonem níže.

Vlastně nevím, proč Audi tuto motorizaci půjčuje - pokud chce ukázat, že A3 je něco víc než Golf, minimálně výkonný motor by se pro podporu této argumentace hodil. Leč nestalo se a ačkoli nemohu říci, že by mě vůz s touto jednotkou pod kapotou svým projevem urážel, nadchnout zkrátka nesvedl.

Přemýšlím nad nějakými charakteristickými rysy této jednotky a nic mě nenapadá. Charakter prostě nemá - je příjemně tichá, dole se probere kousek pod 2 000 ot./min, do 5 500 otáček předvede něco, co by se dalo nazvat lineárně stoupající dodávkou výkonu a pak už začíná balit fidlátka. Kolem 6 000 ot. má sbaleno a můžete si to samé dát znovu. Bez nějakého výrazného zvuku, projevu výkonu, charakteru. U tohoto motoru je prostě všechno tak nějak normální, ani prodlevy nejsou malé či velké a reakce motoru na plyn relativně maximálně adekvátní, i když si zvolíte jízdní režim Dynamic, 122koňové stádo prostě jen tak nevyplašíte.

Nechci ale říci, že by tahle A3 nejela. Jede, konec konců přiložené video vám ukáže, že s dynamikou je na tom už toto provedení velmi obstojně. Nemám ale pocit, že by za to vděčilo výkonu, to spíše své hmotnosti. Zmíněné zásahy do pojetí konstrukce a interiéru nejsou samoúčelné, A3 je opravdu lehká, alespoň na dnešní dobu - bez domyšlené eurozátěže váží pouze 1 175 kg a slušná dynamika v přímce není to jediné, při čem je nízká hmotnost znát. Jen bacha na jednu věc - těžké spolujezdce. V tomto autě si více než kde jinde zažijete nejčastější frázi majitelů Mini Cooperů: "No nekecám, fakt to jede, ale ne s Tebou..."

Stěžovat si krom váhy spolujezdce můžete ještě na dlouhé řazení. Ale jsme v roce 2012, takže co byste čekali. Naštěstí je ještě dlouhé na hranici snesitelnosti (řekněme, že jde o 5 delších, ale použitelných rychlostí + 6. jako rychloběh), na druhou stranu by auto jelo nesporně lépe, kdyby mělo šest krátkých kvaltů.