Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ videa) Nová A3 i jako Sportback dokazuje, že je vrcholným dílem na MQB. Špičková specifikace a dvoje dveře navíc ji ale vždy nepomáhají.

Automatiky raději méně

Automatická převodovka v tom ale v testované A3 nebyla sama, vlastně všechno „automatické” bylo nějakým způsobem problematické. Pokud jde o nějakou hračičku na palubě, vem to čert, může si ale chyby dovolit třeba adaptivní automat nebo pre-crash systém? Po mém soudu nikoli.

Adaptivní tempomat je další věcí, kterou bych při objednávce vynechal. Na jednu stranu musím ocenit, co umí - když jsem jednoho večera mířil s kolegů domů z restaurace, schválně jsem se pověsil za něj a prakticky veškeré řízení nechal na autě. Šlo o asi deset kilometrů dlouhou cestu skrz město a automat zvládl naprosto vše - rozjezd, zastavení, stání na křižovatce, předjetí jiného auta... A když jsem na závěr použil i automatické parkování, připadal jsem si ten den jako ve filmu z budoucnosti, auta jsem se skoro nedotkl.

To je nesporně zajímavé a chápu, že to pro někoho bude atraktivní, jednostranné mince ale neexistují. Pokud zvolíte adaptivní tempomat, můžete využívat jen ten a věřte, že někdy dokáže být pěkně protivný. Při jízdě po dálnici nezřídka reaguje na pomalu jedoucí kamion v jiném pruhu, přibrzdí i za autem, které vás právě předjelo a když jeho senzor zakryje třeba padající list, přestane fungovat úplně. Ne neadaptivně, ale úplně. To samé se pa stane po každé ostřejší jízdě, asi odmítá funkci, když jsou brzdy zahřáté více než trochu.

Pro mě osobně stačí jeden takový projev, abych podobné řešení nechtěl, ACC (Adaptive Cruise Control) od Audi jich nabízí celou paletu. Podobné je to se systémem zabraňujícím kolizi, to je podobný příběh jako kdysi u Lexusu GS. Tentokrát měl potíž hlavně s auty stojícími u kraje silnice, které mu občas přišly jako překážka v cestě. Nejbizarnější byla zřejmě situace, kdy cesta pokračovala jakýmsi esíčkem (ostřejší pravá, ostřejší levá) a jakoby za obloukem první zatáčky stálo bokem auto mimo silnici. Pre-crash si asi neuvědomil, že cesta vede doprava a hodil s výrazným zvukovým a grafickým varováním plné brzy. Kousek za mnou jelo jiné auto a jeho řidič mě dodnes musí mít za vola, celé esíčko šlo projet tempomatovou devadesátkou - omlouvám se mu, ale já tehdy nebrzdil...

Naštěstí se systém dá vypnout, dokonce se vypne sám s deaktivací ESP, a tak jsem se s ním obvykle nepotýkal. Ale má smysl pořídit si zjevně nespolehlivý systém, u nějž je útěchou, že jej můžete vyřadit z činnosti? Asi ne.

Radost mi nedělal ani asistent přepínání dálkových světel, s tím se nedá žít vůbec. Zapíná je celkem rychle, ale tím si jeho nadstandardní schopnosti končí. Světla zhasíná neskutečně ospale - že jako řidič nevidí zbytky světla auta jedoucího stejným směrem v nedaleké zatáčce či horizontu ještě chápu, ale srdce mi krvácí, když do očí protijeduocího řidiče alespoň půlsekundu pálí plný světelný výkon při přímém kontaktu. Taktéž ho zmatou lampy svítící v přilehlých obcích (ne vám na cestu), větší reflexní značky a spousta dalších drobností, které vypnou dálková světla, když na ně spoléháte. To je znovu jen těžko akceptovatelné.

Zkrátka jakmile se oddáte if a then samotného auta, koledujete si o průšvih. Věřím, že nějaký německý inženýr došel k závěru, že průměrný řidič chybuje v 0,03 procentech případů zatímco jeho systém 0,02, a tak je to statisticky bezpečnější. Ale co když nechci být obětí statistiky, co když nechci být obětí špatných předpokladů jiných? Jako symbol toho všeho mohu uvést ještě jedno řešení, které už tak trochu známe z BMW - když u něj chcete couvat s automatem s otevřenými dveřmi, nejde to, protože auto si myslí, že jste jej opustili se zařazenou rychlostí a přepne automat na P.

Audi má volič automatu mechanický, takže se nikam nepřepne, brzda je ale elektronická, a tak, pokud uděláte totéž, auto zablokuje kola. Je to znovu chybný předpoklad - že jsem vystoupil. Já se ale jen chci zpoza volantu lépe podívat, kam vlastně couvám. Neuděláte to, auto vám to nedovolí. A to je vážně jen celkem nevinný symbol toho, kdy auto myslí za vás a mýlí se. Ostatní automatické systémy se podobných chyb dopouštějí též, a to v mnohem důležitějších momentech. Na můj vkus jich dělají mnoho, příliš mnoho...

Jízda je kvalitní i agilní

Už předchozí řádky vám zřejmě naznačily, že tohle auto svou elektronickou výbavou předem rezignuje na nějaké sportovní dovednosti. Sledovat je tak třeba hlavně kvalitu méně ambiciózního stylu jízdy, která je podobně jako u třídvířka mimořádně vysoká.

Je jedno, jestli do A3 sednete z Octavie, Golfu nebo Leonu, vždy uvidíte, že ostatním sourozencům s obdobnou technikou nebylo shůry dáno tolik. Zejména pokud jde o schopnost podvozku fakticky či zvukově filtrovat nerovnosti a nedávat posádce okusit vichr, který ve vysoký rychlostech pofukuje kolem kabiny, je auto mimořádně dobré. Většina kompaktů na dnešním trhu dokáže jet i dvoustovkou v relativním klidu, pokud ale mám vybrat ten, který to zvládá s největším nadhledem, je to A3.

Ani z hlediska agility na tom A3 není špatně. Zde je jen škoda zmíněných limitů, neboť vůz se jinak ani velmi ostrému zacházení nebrání a je to hlavně automat, který omezuje šíři jeho jízdních schopností. Podvozek je sice o něco měkčí, než by pro nějaké silniční řádění musel být, zase ale disponuje dostatečnou přilnavostí i na špatném povrchu. V řízení, plynu nebo brzdách potíž není, jakkoli bych si ve všech případech dokázal představit, že by mohly klást o něco větší odpor.

Tuto pasáž poněkud odbývám, neboť nechci znovu opakovat slova vyřčená v testu třídvířka. Pětidvířko se projevuje velmi podobně a menší rozdíl dělají jen dvě věci - delší rozvor, který A3 připravil o část agility (ale není to tak podstatné, jak by se skoro z šesti centimetrů navíc mohlo zdát, auto je pořád mrštné až až) a 18" kola. Tady už je rozdíl podstatnější a na horším povrchu se vůz, ač je pořád nad věcí, neprojevuje tak vznešeně jako třídvířko na „sedmnáctkách”. Pro české silnice bych jednoznačně doporučoval 17 palců, ta show navíc za tu ztrátu části jízdní noblesy prostě nestojí.