Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Králem segmentů malých automobilů je hatchback, jeho protipólem čtyřdveřový sedan. Stojí přesto Aveo za povšimnutí?

Vymírající druh pod kapotou

Bývá oblíbeným zvykem, že novinářské testovací vozy dostávají to nejlepší, co může být pod přední kapotou. V kombinaci s nejvyšší výbavou a spoustou příplatkových prvků si pak člověk docela těžko dělá názor na to, jak asi bude daný vůz vypadat v nejčastěji prodávané podobě.

Toto je ten samý případ, ačkoli zákazník má snadnější volbu. S nejsilnější pohonnou jednotkou, zde atmosférická zážehová šestnáctistovka o výkonu 115 koní, jinou jako plnou výbavu nesežene, což poněkud omezuje možnosti chtít nakoupit levněji a jezdit svižně. Budete muset vyjednávat, chcete-li se dostat pod 300 tisíc akčního ceníku, ale na to jsou dealeři jistě připraveni.

Nevím, jak moc to majitelé aut jako je čtyřdveřový Chevrolet Aveo myslí s ježděním vážně, ale pokud mají k řízení jen trochu vztah, nad čtyřválcem 1,6 se vyplatí přemýšlet. Přirozeně plněné agregáty tohoto objemu vymírají stejně rychle jako atmosférické dvoulitry. Pravdou je, že v hatchbacku nižší střední třídy by hmotnost jeden a půl tuny těm 115 koním a 155 newtonmetrům pořádně obrousila hrany, jenže Aveo váží pouhých 1 162 kg a toto spojení dokáže vytvořit velmi uspokojivé zážitky.

V titěrném opoždění plynu je cítit nějaký ten emisní paragraf, ale rozdíl v reakcích v porovnání s turbomotory je jako šlápnout na ocas kočce a dinosaurovi. Převody jen pětistupňové, ale obstojně přesně řadící převodovky, jsou na můj vkus poněkud delší, což byla bezpochyby další nevyhnutná pro-unijní zvrhlost, ale s lehounkou karoserií motor beztak zacvičí, skoro jak se vám zamane.

Výkonová křivka nemá žádné schody, o které by řidič při akceleraci zakopával. Táhne čistě až do 6 300 otáček, kde je šestnáctistovka krapet nesmlouvavě uškrcena omezovačem. Mohla by být ale lépe utlumena, nebo mít alespoň lépe odladěný zvuk. Tóny doprovázející akceleraci od čtyř a půl tisíce otáček zní ploše a v odstínu, který začne být pro ucho při monotónní jízdě brzy otravný.

Komfortu nadmíru

Rychlé střídání kvaltů a práce s celým rozsahem otáčkoměru je mnohem zábavnější způsob využívání Avea 1,6, ačkoli jsem přesvědčen, že tady se mé názory na způsob jízdy s míněním typického majitele tohoto vozu budou diametrálně rozcházet. Na stranu rozvážnějšího řidiče se nakonec přiklání také podvozek. Chevrolet se v zatáčkách docela naklání a na zimních pneumatikách neměl v horkém počasí ani dost mechanické přilnavosti, aby předvedl, kolik toho snese. Hodně se mi ale líbí dvě věci.

Pokud něco automobilka zvládla s bravurou, pak to bylo téměř dokonalé naladění tlumičů, které si neuvěřitelně sedlo do noty se šestnáctipalcovými koly. Dráha přepružení je poněkud delší a při strefení se do nerovnosti v zatáčce nebudete mít tu neochvějnou jistotu neměnnosti pohybu karoserie, trochu se zavlní, ale tlumiče za žádných okolností nedovolí kolům odskočit.

Zkoušejte to na jakékoli díře nebo hrbolu, ale prostý MacPherson a ještě všednější vlečená zadní náprava tiše a bez povyku zvládnou svou práci tak, jak to na našich silnicích umí jen málo aut. Komfort jízdy by Aveo mohlo vyučovat i o třídu nebo dvě výš.

Překvapivě podobně uznalé pokývnutí hlavou zaslouží řízení. S tímto motorem (a na rozdíl od dieselu nebo nejslabší motorizace) Chevrolet montuje hydraulický posilovač řízení. Mezi svými by patřil do průměrů, ale v segmentu Fabie dominují elektrické systémy, a tak není pomalu s čím srovnávat. Odpor by mohl být konzistentnější, nebo aspoň stoupat s vyšší rychlostí, ale na sofistikovanou techniku s degresivním účinkem v rozpočtu už nezbyly prostředky. Beztak je zpětná vazba v řízení nakonec vítanější a skvěle doplňuje živý motor a nadaný podvozek.

Velmi dobrý dojem z kvality jízdy trochu ruší pouze houbovitý pedál brzdy s mrtvým chodem a tupým náběhem účinku, v odolnosti vůči vadnutí jsem ale v běžném provozu nedostatky nepozoroval.