Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Kdo touží po SUV za nízkou cenu, jistě narazí na Dacii Duster. V nabídce jsou verze 4x4 i 4x2, kterou vybrat? A neztratí Duster v provedení 4x2 smysl?

Ergonomií neoslní, s prostorem je to lepší

Dacia se v tiskových materiálech o Dusteru chlubí ergonomickým prostředím pro řidiče. K ideální ergonomii má interiér ale daleko. Manuální klimatizace je umístěna příliš dole, a tak jsem se k ní musel natahovat, navíc chod jejích ovladačů nepůsobí zrovna příjemně. Stejně tak nepochopitelné je umístění nastavování sklonu světel. Krom toho, že se člověk musí skrčit div ne pod volant, budete potřebovat pro manipulaci s ním značnou sílu. Další nepříjemnou záležitostí pro mě byla nepřítomnost rovné odkládací plochy pro levou nohu. Na obvyklém místě si jí sice opřít šlo, vzhledem ke zkosenému povrchu mě ovšem po chvíli rozbolel kotník. Navíc se na tomto místě nachází jen interiérový koberec, který by časem blátem z bot utrpěl. Již spíše kosmetickou vadou bylo umístění ovládání zrcátek pod ruční brzdu.

A jak se svezou ti vzadu? U vozu mířícího na maximální užitnou hodnotu mě překvapily úzké zadní dveře, které znepříjemňovaly nastupování. Na zadních sedadlech jsem mnoho místa pro nohy neměl, mohlo za to ovšem nastavení předních sedadel. U těch také v Dacii nedomysleli umístění páček sklonu. Ty trčí do prostoru pro nohy zadních cestujících a přímo si koledují o ukopnutí.

Zadní lavice je dělená v poměru 1:2 a po jejím sklopení získáte 1 636 l úložného prostoru. Bohužel se však sedadla nesklopí do jedné roviny s podlahou zavazadelníku. I bez sklopení je vám ale k dispozici velmi slušných 475 l (Škoda Yeti 416 l, Fiat Sedici 270 l, Lada Niva 150 l, Suzuki Jimmy 113 l). Nakládací hrana je příjemně nízká a umožní tedy snadné nakládání těžších předmětů. Se svou výškou jsem si také musel dávat pozor, abych hlavou nenarazil do otevřeného víka. Za zmínku ještě stojí kryt zavazadlového prostoru. Ten je vyroben z nepříliš vzhledné látky a navíc není rolovací. Znamená to tedy, že se po odkrytí v kufru látka prověsí. Takto vzniklá kapsa nepůsobí nijak vzhledně. Náš vůz měl najeto necelé dva tisíce kilometrů, a proto mě překvapil mírně rozviklaný brzdový pedál. Ve stínítku spolujezdce jsem také narazil na zrezlé zrcátko, což byla ovšem pravděpodobně vada konkrétního vozu.

Úsporný i svižný

Po otevření kapoty nás čeká překvapení. I když se na voze v mnoha ohledech šetřilo, je kapota standardně vybavena plynovými vzpěrami. V našem případě se pod ní ukrývá dieselový čtyřválec 1,5 dCi FAP. Jedná se o agregát od Renaultu a pro verzi 4x2 je naladěn na 107 koní. To z něj činí nejsilnější motorizaci pro „dvoukolku“.

Po nastartování se ozve typicky dieselový projev, který příliš neutichá ani po zahřátí. Může za to zčásti i zvuková izolace interiéru, která není v rámci úspor nijak zázračná. Nelze ovšem říci, že by byl zvuk nesnesitelný, po chvíli jsem ho alespoň ve středních otáčkách přestal vnímat. Dynamikou vozu jsem byl příjemně překvapený. Duster není přes svůj vzhled žádný cvalík (1 205 kg) a tak s ním 107 koní docela hýbalo. Motor sice trpí neduhem „do dvou tisíc mrtvo“ a i pak zde zůstává znatelná prodleva turba, ale jezdí se s ním příjemně. Otáčkoměr vozu je sice na první pohled u dieselu nepochopitelně cejchovaný do sedmi tisíc otáček, je ale shodný pro všechny motorizace. Maximální výkon má motor ve 4 000 otáčkách, a pokud ho budete trápit dál, vzdáte to u hranice pěti tisíc.

Do 100 km/h je Duster přijatelně svižný, což má na svědomí také šestistupňová převodovka. Jedná se o typ TL4, který se používá i v Renaultech a Nissanech. Ten, na rozdíl od TL8 u čtyřkolky, nemá zkrácenou jedničku napodobující redukci. Nepovažuji to však za nevýhodu, spíše naopak. Do běžného provozu je zpřevodování lepší a v terénu si s trochou šikovnosti poradíte i tak. Běžné uživatele to potěší, přesto je ale celkově převodovka stále krátce nastavená a šestý rychlostní stupeň jsem využil i po městě. V důsledku to znamená 3 000 otáček při 130 km/h a tedy vyšší hlučnost na dálnici. Dráhy samotného řazení jsou krátké, ale mohly by být přesnější. Pohybu řadící pákou je tak třeba věnovat více pozornosti, stalo se mi i že jsem zařadil čtvrtý namísto šestého rychlostního stupně, naštěstí však při nižších rychlostech.

Většinu potenciálních zájemců teď bude jistě zajímat, za kolik Duster jezdí. Když jsem se pohyboval sám po městě, hlásilo auto sympatickou spotřebu 6,0 l/100 km. Vezmu-li v potaz, že jsem řídil poměrně svižně bez větší snahy o úsporu paliva, je to pěkný výkon. Při zatížení třemi lidmi se potom spotřeba zvýšila na 6,2 l kombinovaně. Tady dvoukolka oproti čtyřkolce se stejnou motorizaci jasně vítězí. Ta si se stejnou motorizací řekne při témže stylu o 6,8 l nafty. Škoda jen, že Duster není k dispozici s agregátem o větším objemu. Motor s vyšším výkonem hlavně v nejnižších otáčkách by se k povaze vozu hodil a prospěl by i dynamice.

Jednoduše komfortní

Duster je podvozkově založený na platformě Loganu a Sandera. Vepředu bychom tedy našli zavěšení typu McPherson, vzadu se zavěšení liší na provedení vozu podle náhonu. U verze 4x4 se nachází víceprvkové zavěšení od Nissanu, v našem případě pak náprava se zkrutnou příčkou. Podvozek byl vůči Loganu rozšířen o 79 mm vpředu a 97 mm vzadu. Pochopitelně také zvýšen na 205 mm.

Kategorie SUV nebývá vždy zárukou pohodlného svezení, Duster v tomto ohledu ovšem vyniká. Díky vyššímu podvozku a pneumatikám s vysokým profilem o rozměru 215/65 R16 je jízda překvapivě komfortní. Většinu děr na silnici rumunský svalovec zvládne s grácií a poradí si i s polňačkou. Pohodlná jízda naštěstí neznamená znejistění jízdních vlastností. V zatáčkách se Duster sice trochu naklání, plovoucího efektu známého z off-roadů se ovšem nedočkáte a i při dálničních rychlostech se auto pohybuje dostatečně stabilně. V zatáčkách se duster nechová nijak přehnaně nedotáčivě, a to zvláště pokud se řídíte „vtipnými“ nálepkami na stínítku varujícími před smykem a převrácením vozu. Potěšilo mě řízení s hydraulickým posilovačem, které poskytovalo příjemnou odezvu. To v dnešních vozech bývá spíše výjimkou. 16“ kola se ale projevila i negativně a vyjeté koleje tak nepříjemně ucítíte v řízení.

Brzdy byly dostatečně účinné. Nejsou tolik přeposilované, takže je třeba se do nich trošku opřít. O to snáze se ale dávkují. Při prudším brzdění se auto vzhledem k vyššímu podvozku ponoří, ale naštěstí to nijak neovlivňuje stabilitu. Náš vůz byl vybaven pouze systémem ABS, v případě zájmu o stabilizaci ESP s kontrolou nedotáčivosti CSP a protiprokluzem ASR je třeba si připlatit 8 000,- Kč. My jsme si v průběhu testu bez těchto systémů poradili, na kluzčí povrchy se ale méně zkušeným řidičům jistě hodit budou.

A jak je na tom Duster 4x2 s terénními vlastnostmi? Inu, podobně jako čtyřkolka, jen trakce předního pohonu je pochopitelně znatelně menší. Krátké převisy zaručují větší nájezdový úhel (30°) a velká světlá výška ochrání podvozek v lehkém terénu. Je tak třeba jen dbát na delší rozvor vozu (2 673 mm), který snižuje přejezdový úhel (23°). Na většinu polňaček a lesních cest bude jistě verze 4x2 stačit, pokud byste ale měli nezvykle nedostupnou chatu, nebo se častěji pohybovali na sněhem pokrytých či z jiných příčin adhezí nepřekypujících cestách, volte raději 4x4.