Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Hyundai i20 prošlo časným faceliftem, který zvýšil jeho atraktivitu. Je to další Korejec, který je nejen výhodný, ale i opravdu dobrý.

V hlavní roli funkce

Zkuste si někdy jen tak pro zábavu popsat kouli. A dopředu si řekněte, že napíšete alespoň pět vět. V první bude stát něco o tvaru, ve druhé o barvě, ve třetí o velikosti, ve čtvrté o hmotnosti a pak se zarazíte a nebude vědět, co napsat do té páté. Koule nemá více vlastností. podobně si přijdu, když se snažím popsat interiér i20. Je funkční, ničím speciálním nevyniká, nic mu v podstatě nechybí. Raději tedy přeskočím to, že středová konzole vypadá jako žrout z Pacmana a volant má na sobě tlačítka, fotografie prozradí vše podstatné. Zastavím se jen u jedné, zato zásadní charakteristiky.

Tou je všeobecná funkčnost. Začnu u drobností, jakou je čalouněná loketní opěrka na dveřích. Ano, zbytek je z tvrdého plastu, jenže tam, kde si řidič či pasažér může opřít koleno, je měkké čalounění. Vlastně ne, horní část výplně je také měkčená, nejen koleno, ale i loket je na měkkém. Další je poloha za volantem. Ani nízká, ani příliš vysoká. Tak akorát na to, aby řidič v pohodě dosáhl na všechny ovládací prvky. Nastavit lze výšku i sklon volantu a v případě verze Inclusive i výšku sedáku. Hledání vhodného nastavení je tak hračka. S posezem souvisí sedadla. Opět, ani super tvrdá, ani měkká, tak akorát, aby se v nich pohodlně dal přežít i několikasetkilometrový přesun. Navíc mají dlouhé sedáky a také nějaké to boční vedení.

Podobné je to i vzadu. Pohodlná sedadla jsou zkombinována s relativním dostatkem prostoru. Vemte čtyři průměrně vzrostlé Evropany a bez problémů se do kabiny usadí. Vejdou se nejen oni, vzít si mohou i více, než jen tašky s notebooky. Do kufru o objemu téměř 300 l lze naložit už docela slušnou dávku zavazadel.

Jestliže exteriér není dost „trendy”, interiér zase není „funky”. Ale neurazí, funguje a je v něm příjemně. Škoda jen, že přestože plasty vypadají docela dobře, sem tam si zarachotí. A to je asi tak jediná věc, kterou můžu vytknout.

Kouzelně přitažlivý základ

Facelift i20 přinesl nejen nový vzhled, spolu s ním přišla i nová nabídka motorů. Některé zmizely (diesely 1,4 a 1,6 CRDI, benzínová 1,6i), jiné přibyly (1,1 CRDi) a zbytek prošel posilovnou. To je i případ jednotky testovaného auta, tedy základního benzínového čtyřválce o objemu 1 248 cm3. Dříve uměl poskytnout 78 koní, dnes jich nabídne 84. V kombinaci s poměrně vysokou pohotovostní hmotností okolo 1,1 tuny se to nezdá zrovna moc a dojem potvrzují i papírové údaje. Maximálně 168 km/h a z nuly na 100 km/h za 12,7 s. Jenže není zlato vše, co se třpytí a ani vše hnědé není exkrement. Ten motor je v reálném životě docela kouzelný.

V nízkých otáčkách toho moc nedává a domnívám se, že to je hlavní důvod toho dlouhého času potřebného k dosprintování na 100 km/h. Jakmile se ale přehoupne přes 3 000 ot./min, začne projevovat chuť do života a nad 5 000 má dokonce něco, co lze nazvat výkonovou špičkou. K té se velmi ochotně šplhá a v rozletu ho zastavuje až omezovač. Je opravdu radost držet jej v blízkosti maxima a ždímat z něj vše, co může nabídnout. To jsem se ale nechal unést, tohle asi nebude úplně typický způsob řízení typického majitele tohoto auta.

Nevadí, i jemu se při předjíždění bude hodit schopnost živě zrychlovat. A co teprve kdyby dostal chuť si zařádit. Důležité je i to, že s tímto motorem se i20 neztratí ani na dálnici. Autu nečiní obtíž udržovat 130 km/h ani v kopcích na D1, stačí jen neubírat. Skromné rychlíky snad potěší fakt, že přestože je papírový strop 168 km/h, v reálu je možné zrychlit až na 180 km/h GPS. Ani k tomu není potřeba pád do Macochy.

Nejen svou živostí mě motor překvapil, oblíbil jsem si i jeho zvuk. První dojem nebyl zrovna příznivý, slyšet jde už od nízkých otáček a ve mě to ihned vyvolalo očekávání uší drásajícího řevu blízko červeného pole. Občas je příjemné se mýlit. Tam kde motor nasadí, tam v podstatě skončí, jen charakter zvuku se mění. A nejlépe mu to hraje u maxima výkonu. Trochu zhrubne, jemně zesílí a zahraje na sportovní notu.