Autoforum

/

Opel Adam nabízí velké možnosti individualizace a nepřehlédnutelný design, ale nechá si za to řádně zaplatit. Stojí tento minivůz za cenu větších aut?

Stylový i uvnitř

Už jsme na to narazili několikrát - Adam si za svou cílovou skupinu vybral movitější zákazníky. Singles, dinks (double income, no kids - bezdětné pracující páry) či zaopatřené ženy v domácnosti si městské auto nepořizují kvůli prostoru, obvykle jezdí sami nebo jen ve dvou a opravdu jen zcela výjimečně někoho naloží dozadu. Adam do této šablony zapadá jako pověstné pozadí na hrnec. Už v popisu exteriéru zaznělo, že se tváří trochu jako kupé a první pohled do interiéru to jen potvrzuje.

Vše, co se týká řidiče a jeho souseda, je střiženo v dospělé velikosti. V tom se Adam blíží spíše Mini než svému hlavnímu konkurentu, Fiatu 500. Poloha za volantem je přirozená, sedák vás nenutí mít kolena pod bradou a vhodné nastavení si najdou i dlouháni. Sedadla přitom nemají úplně konvenční tvar, na první posez můžou přijít trochu divná, ale po chvíli si na ně zvyknete. Dvoumístná zadní lavice je v autě spíše jen do počtu či pro děti, nabídne skutečně velmi omezený prostor jak pro nohy, tak pro hlavy cestujících. Malí spolucestující se sem však vejdou relativně dobře, a pokud potřebují velkou sedačku, jsou připraveny úchyty Isofix.

Co se ztvárnění kabiny týče, vypadá to, že v Rüsselsheimu zaměstnali nějakého Itala. Palubní deska má střízlivý tvar prostý kudrlinek, kterými se to v moderních Opelech jen hemží. Je vyrobena z měkčených plastů a hlavní ozdobou je jí masivní plastová lišta, pro kterou můžete zvolit i podsvícené dekory; testovaný kousek ji měl ve žluté James Blonde. V té měl vyvedeny i další díly - dolní část volantu, hlavici řadicí páky, dveřní lišty a část středového tunelu. Zejména na volantu působila žlutá kůže příjemně, vytknul bych mu ale plastový hliník, který se už při nájezdu 17 tisíc kilometrů začínal loupat.

Přístrojový štít příjemně překvapil, a to hned v několika aspektech. Jeho retro design je rozhodně zajímavý, červené ručičky přístrojů na obruče z nejspíš plastového hliníku promítají malé červené tečky. Po stránce funkční to je ještě lepší - grafika je dobře čitelná, kontrolka dálkových světel řidiče ve tmě neoslňuje (což je problém překvapivě velkého množství aut a snížení jasu se vztahuje pouze na podsvícení) a potěší přítomnost analogového palivoměru a teploměru chladicí kapaliny.

Ve dveřích jsou velké kapsy s osvětlením, nenabízejí ale prostor pro láhev - cestujícím vpředu jsou k dispozici trochu zvláštně zpracované držáky nápojů mezi opěradly jejich sedadel, v místech, kde by ve větším autě byla loketní operka. Držáky jsou tři, ale najednou je možno použít jen ten prostřední, nebo dva krajní. Sáhnout si pro pití zejména za jízdy vyžaduje více pozornosti, než by bylo nutné, kdyby držáky byly někde na předním konci středového tunelu nebo právě ve dveřích. Drobnosti lze odložit do přihrádky pod ovladači klimatizace nebo do dvoupatrové schránky před spolujezdcem.

Příliš prostoru nepobral ani zavazadelník. Chvíli zabere jen výzkum, jak se do něj dostat - kdo by hledal u prolisu pro ruku i kliku, případně nějaké tlačítko u řidiče, byl by zklamán. Kufr se nejdříve musí odjistit zmáčknutím dolní části loga Opelu a až pak lze relativně lehké páté dveře zvednout. Otevře se vám tak přístup do malinkého zavazadelníku, který není problém naplnit menší fotobrašnou, malým batohem a párem bot.

Jeho podlaha je zhruba stejně vysoko, jako nakládací hrana. Člověk by tedy pod ní čekal ještě nějaké další patro, ale je tam jen povinná výbava a subwoofer. Chybí také rezerva a je tu místo ní jen lepicí sada, takže pneumatika proražena o kámen nebo díru znamená odtahovku.

Audiosystém příjemně překvapil

Pod dvěma kulatými výdechy klimatizace ve žlutém plastovém panelu je poměrně velký dotykový displej systému IntelliLink. Člověk by očekával, že vůz tohoto ražení bude mít v nejvyšší výbavě vestavěnou navigaci, ale opak je pravdou. Displej tedy umí zobrazit mapu, ale váš smartphone mu ji musí přes Bluetooth odeslat. Telefon také bude fungovat jako GPS modul. Displej tedy standardně slouží pouze k ovládání rádia, případně připojeného telefonu.

Spárování telefonu s palubním systémem IntelliLink pomocí Bluetooth je hračka. Standardem je telefonování, přičemž Opel má přístup nejen ke kontaktům v telefonu, ale i k seznamu posledních hovorů. Navíc si můžete pustit přes Bluetooth i hudbu, a to aniž byste byli nuceni sahat na telefon - IntelliLink umí přehrávaní spustit, pozastavit i přeskakovat po jednotlivých skladbách.

Jistou preferencí telefonů s nakousnutými jablky v logu se Opel netají, k dalším funkcím se s Androidem nedostanete. Když jsem se v menu IntelliLinku pídil po dalších použitelných aplikacích nebo třeba po již zmíněné navigaci, měl jsem smůlu - třebaže se stejné ikony vyskytovaly na obou displejích, Opel se tvářil, že můj telefon tyto aplikace nezvládne.

Po stránce přednesu hudby, ať už přes kterýkoliv konektor, Bluetooth či rádiové vlny, však malý Adam nezklamal. Audiosystém je jednou z věcí, na kterých se nezřídka šetří, ale také zde bývá několik různých úrovní možného vylepšení za příplatek. Testovaný vůz byl vybaven příplatkovým systémem Infinity s oválným subwooferem pod podlahou kufru. Nelze čekat prostorový zvuk vlajkových lodí prémiových značek, ale na danou třídu i cenu je kvalita zvuku skutečně velmi dobrá.

Při poslechu rádia na displeji najdeme slovo „melodie“. Po stisknutí některé z šipek po jeho stranách se však neotevře nabídka lidových písní v paměti rádia, nýbrž ruční ladění frekvence rádiových vln. Tento... překlep, řekněme, pochází pravděpodobně z překladu anglického slova „tune“, které však kromě melodie znamená také „ladit“. Také titulek „Př. Hud. ze vst. AUX“ sice řekne, o co jde, ale působí přinejmenším úsměvně.